Michel Temer

Michel Temer
Michel Temer
37. prezident Brazílie
	Ve funkci:; 31. srpna 2016 – 31. prosince 2018
Předchůdce	Dilma Rousseffová
Nástupce	Jair Bolsonaro
24. viceprezident Brazílie
	Ve funkci:; 1. ledna 2011 – 31. srpna 2016
Prezident	Dilma Rousseffová
Předchůdce	José Alencar
98. a 105. předseda Poslanecké sněmovny Brazílie
	Ve funkci:; 2. února 2009 – 17. prosince 2010
Předchůdce	Arlindo Chinaglia
Nástupce	Arlindo Chinaglia
	Ve funkci:; 2. února 1997 – 14. února 2000
Předchůdce	Luís Eduardo Magalhães
Nástupce	Aécio Neves
Stranická příslušnost
Členství	Strana brazilského demokratického hnutí
Rodné jméno	Michel Miguel Elias Temer Lulia
Narození	(23. září 1940 (84 let); Tietê, São Paulo
Choť	Marcela Araújová
Děti	Maristela Temer; Michel Temer Filho
Alma mater	Pontifícia Universidade Católica
Profese	právník
Náboženství	římský katolicismus
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie; Řád Rio Branco; Národní řád za zásluhy; velkokříž Řádu Dannebrog; velkodůstojník Řádu prince Jindřicha; … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Michel Temer
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Miguel Elias Temer Lulia (* 23. září 1940) je brazilský právník a politik libanonského původu. Dne 31. srpna 2016 se stal prezidentem Brazílie poté, co Senát definitivně sesadil prezidentku Dilmu Rousseffovou. V letech 2011 až 2016 byl viceprezidentem země, když zvítězil ve volbách spolu s Dilmou Rousseffovou na koaliční kandidátce Para o Brasil Seguir Mudando jako nominant Strany brazilského demokratického hnutí.

Biografie

Narodil se ve Tietê ve státě São Paulo. Jeho rodiče pocházeli z Libanonu – do Brazílie se přistěhovali v roce 1925. Doktorem práv se stal na Pontifícia Universidade Católica de São Paulo, kde byl později jmenován profesorem ústavního práva. Pracoval jako prokurátor.

Mezi lety 1987–2010 sloužil šest volebních období v Poslanecké sněmovně Parlamentu za obvod São Paulo. V obdobích 1997–2001 a 2009–2010 ji předsedal. Byl také členem Ústavodárného shromáždění, které v roce 1988 přijalo současnou brazilskou ústavu po skončení vojenské diktatury v zemi. Je předsedou Strany brazilského demokratického hnutí.

Na konci března 2016 jím vedená Strana brazilského demokratického hnutí (PMDB) opustila vládní koalici a rozhodla, že všichni její ministři opustí vládu Rousseffové do 12. dubna téhož roku. Temer nevyloučil možnost nahradit prezidentku v nejvyšší ústavní funkci. Rousseffová měla v parlamentu podstoupit proces odvolání.^[1]

Dne 12. května 2016 byla prezidentka Dilma Rousseffová na základě hlasování Senátu v poměru 55 ku 22 hlasům na 180 dní suspendována a Michel Temer se stal zastupujícím prezidentem Brazílie.^[2]^[3] Dne 31. srpna 2016 se stal prezidentem země poté, co Senát Dilmu Russeffovou definitivně odvolal.^[4]

Podezření z korupce, vyšetřování a obvinění

V květnu 2017 posvětil vyšetřování prezidenta Temera soudce nejvyššího soudu Edson Fachin, a to kvůli podezření, že souhlasil s uplacením svědka v korupční kauze firmy Petrobras. Temer obvinění odmítá, ale za jeho odstoupení demonstrovaly lidé v řadě brazilských měst a demisi ale podal jeden z jeho ministrů.^[5]

V červnu 2017 brazilská prokuratura oficiálně obvinila Temera z přijímání úplatků, přičemž vydání nejvyššímu soudu musí potvrdit dvoutřetinová většina poslanců dolní komory brazilského parlamentu.^[6]

Vyznamenání

velkodůstojník Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 26. listopadu 1987^[7]
velkokříž Řádu Kristova – Portugalsko, 16. prosince 1997^[7]
Řád čestné legie – Francie, 1998
velkokříž Řádu Dannebrog – Dánsko, 1999

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Temer na anglické Wikipedii.

↑ V brazilské koalici končí největší strana, prezidentka má tak blíže k odchodu [online]. ČT24, 2016-03-29 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online.
↑ RADAČIČOVÁ, Simone. Brazilský Senát odstavil prezidentku, Dilmu Rousseffovou čeká ústavní žaloba [online]. Aktuálně.cz [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.
↑ ČTK, jsf. Brazilská prezidentka opustila úřad, sesazení označila za puč. Dočasně její místo zastoupí viceprezident Temer [online]. Hospodářské noviny, 2016-05-12 [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.
↑ ČTK. Rousseffová končí v čele Brazílie, senát odhlasoval její sesazení. iDNES.cz [online]. 2016-8-31. Dostupné online.
↑ Brazilského prezidenta čeká vyšetřování. Měl mařit vyšetřování korupce
↑ Další brazilský prezident v problémech. Temer čelí obvinění z korupce kvůli zkaženému masu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-08-17]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Michel Temer na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] V brazilské koalici končí největší strana, prezidentka má tak blíže k odchodu [online]. ČT24, 2016-03-29 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online.

[2] RADAČIČOVÁ, Simone. Brazilský Senát odstavil prezidentku, Dilmu Rousseffovou čeká ústavní žaloba [online]. Aktuálně.cz [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.

[3] ČTK, jsf. Brazilská prezidentka opustila úřad, sesazení označila za puč. Dočasně její místo zastoupí viceprezident Temer [online]. Hospodářské noviny, 2016-05-12 [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.

[4] ČTK. Rousseffová končí v čele Brazílie, senát odhlasoval její sesazení. iDNES.cz [online]. 2016-8-31. Dostupné online.

[5] Brazilského prezidenta čeká vyšetřování. Měl mařit vyšetřování korupce

[6] Další brazilský prezident v problémech. Temer čelí obvinění z korupce kvůli zkaženému masu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-08-17]. Dostupné online.

[:0-7] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Prezidenti Brazílie

Stará republika (1889–1930)	Deodoro da Fonseca (1889–1891) • Floriano Peixoto (1891–1894) • Prudente de Morais (1894–1898) • Manuel Ferraz de Campos Sales (1898–1902) • Francisco de Paula Rodrigues Alves (1902–1906) • Afonso Pena (1906–1909) • Nilo Peçanha (1909–1910) • Hermes da Fonseca (1910–1914) • Venceslau Brás (1914–1918) • Delfim Moreira (1918–1919) • Epitácio Pessoa (1919–1922) • Artur Bernardes (1922–1915) • Washington Luís (1926–1930)

Vargasova éra (1930–1946)	Getúlio Vargas (1930–1945) • José Linhares (1945–1946)

Druhá republika (1946–1964)	Gaspar Dutra (1946–1951) • Getúlio Vargas (1951–1954) • Café Filho (1954–1955) • Carlos Luz (1955) • Nereu Ramos (1955–1956) • Juscelino Kubitschek (1956–1961) • Jânio Quadros (1961) • Ranieri Mazzilli (1961) • João Goulart (1961–1964)

Vojenská junta (1964–1985)	Ranieri Mazzilli (1964) • Castelo Branco (1964–1967) • Costa e Silva (1967–1969) • Emilio Medici (1969–1974) • Ernesto Geisel (1974–1979) • João Figueiredo (1979–1985)

Nová republika (od 1985)	José Sarney (1985–1990) • Fernando Collor de Mello (1990–1992) • Itamar Franco (1992–1994) • Fernando Henrique Cardoso (1995–2002) • Luiz Inácio Lula da Silva (2003–2010) • Dilma Rousseffová (2011–2016) • Michel Temer (2016–2018) • Jair Bolsonaro (2019–2022) • Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)