Bedřich August z Harrachu

Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu
Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu
Nejvyšší kancléř Českého království
	Ve funkci:; 26. červenec 1745 – 4. červen 1749
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Filip Josef Kinský
Nástupce	úřad zanikl; ; Fridrich Vilém Haugwitz jako prezident Directoria in publicis et cameralibus
Zemský maršálek Dolních Rakous
	Ve funkci:; 1744 – 1745
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Ferdinand Leopold Herberstein
Nástupce	Ferdinand Bonaventura II. z Harrachu
Nizozemský místodržitel
	Ve funkci:; 1741 – 1744
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Marie Alžběta Habsburská
Nástupce	Karel Alexandr Lotrinský; Marie Anna Habsburská
Vrchní hofmistr nizozemské místodržitelky
	Ve funkci:; 1732 – ?
Panovník	Karel VI.
Císařský vyslanec v Turíně
	Ve funkci:; 1726 – ?
Panovník	Karel VI.
Narození	18. červen 1696; Vídeň; Habsburská monarchie
Úmrtí	4. červen 1749; Vídeň; Habsburská monarchie
Choť	Eleonora Marie Karolína z Liechtensteinu
Rodiče	Alois Tomáš Raimund z Harrachu ; a Marie Anna Cecílie z Thannhausenu
Děti	(16)
Příbuzní	Marie Antonie z Lichtenštejna (vnučka)
Profese	šlechtic
Ocenění	1744 Řád zlatého rouna (č. 722)
Commons	Friedrich August von Harrach-Rohrau (1696-1749)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu (německy Friedrich August Gervasius Protasius von Harrach zu Rohrau und Thannhausen; 18. června 1696, Vídeň – 4. června 1749, Vídeň) byl českým zástupcem u říšského sněmu v Řezně, v letech 1741 až 1744 nizozemským místodržitelem a v letech 1745 až 1749 nejvyšším českým kancléřem (posledním v této funkci – Marie Terezie přes odpor jeho a dalších českých šlechticů Českou dvorskou kancelář zrušila, čímž vlastně de fakto zaniklo i soustátí České koruny).

Původ

Narodil se z druhého manželství neapolského místokrále Aloise Tomáše z Harrachu (1669–1742) s Marií Annou Cecílií, říšskou hraběnkou z Thannhausenu (1674–1721).^[1] Matka byla jedinou dcerou Jana Josefa z Thannhausenu (1650–1684) a Anny Eleonory z Wetzhausenu (1657–1692)^[2] a 22. srpna 1695^[3] se provdala za ovdovělého Aloise z Harrachu. Otec se narodil jako čtvrtý syn hraběte Ferdinanda Bonaventury z Harrachu (1636–1706) a jeho manželky, hraběnky Jany Terezy z Lamberka (1639–1716). Měl několik vlastních a nevlastních sourozenců:

Marie Filipína z Thun-Hohensteina (1693–1763), z otcova prvního manželství s Marií Barborou ze Šternberka († 1694/95)
Marie Anna z Harasova (1698–1758), Karel Josef (1700–1714), Marie Aloisie z Lamberku (1702–1775), František Antonín (1702–1707), Václav Leopold (1703–1734), Jan Arnošt (1705–1739) a Ferdinand Bonaventura II. Antonín (1708–1778)^[4]

Život

Po studiích u strýce hraběte Františka Antonína z Harrachu, knížete-arcibiskupa salcburského, a na univerzitě v Utrechtu se vydal na kavalírskou cestu po Itálii, Lotrinsku a Francii. Poté nastoupil do dvorských a státních služeb, už v roce 1726 se stal císařským vyslancem v Turíně a v roce 1732 vrchním hofmistrem nizozemské místodržitelky arcivévodkyně Marie Alžběty v Bruselu. Zde se mu podařilo ozdravit vládní finance a zreorganizovat výkon státní správy. Za zásluhy mu byl roku 1744 udělen Řád zlatého rouna.^[5]

V roce 1745 byl jmenován nejvyšším českým kancléřem. Postavil se do čela stavovské opozice odmítající reformní plány hraběte Bedřicha Haugwitze na omezení starých stavovských práv. Po propuštění z císařských služeb se uchýlil na své statky, kde krátce nato zemřel.

V roce 1723 zakoupil panství Kunvald (dnes Kunín), kde nechal vystavět dle návrhu architekta Hildebrandta barokní zámeček.

Potomci

Dne 5. února 1719 se oženil s princeznou Eleonorou Marií z Lichtenštejna (1703–1757), dcerou vládnoucího knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna, která mu porodila šestnáct dětí.

1. František Antonín (1720–1724)
2. Marie Růžena (1721–1785) ∞ 1740 hrabě Ferdinand Bonaventura II. Harrach (1708–1778)
3. Jan Josef (1722–1746)
4. Arnošt Kvido z Harrachu (1723–1783)
- ∞ (1754) princezna Marie Josefa Ditrichštejnová z Proskova (1736–1799)
5. Marie Anna (1725–1780)
- ∞ Mikuláš Sebastián Lodron (1719–1792)
6. Anna Viktorie (1726–1746)
7. Marie Josefína (1727–1788)
- 1. ∞ (1744) princ Jan Nepomuk z Lichtenštejna (1724–1748)
- 2. ∞ (1752) Josef Maria Karel z Lobkovic (1724–1802)
8. Maxmilián Josef (1729–1730)
9. Bonaventura Marie (1731–1794)
10. Ignác Ludvík (1732–1753)
11. František Xaver (1732–1781)
- ∞ hraběnka Marie Rebeka z Hohenembsu (1742–1806)
12. Jan Leopold (1733–1734)
13. Marie Alžběta (1735–1735)
14. Ferdinand (1737–1748)
15. Jan Nepomuk (1738–1739)
16. Marie Kristýna (1740–1791)

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich August z Harrachu na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Marie Alžběta Habsburská

Nizozemský místodržitel
1741–1744

Nástupce:
Karel Alexandr Lotrinský
Marie Anna Habsburská

Předchůdce:
Jan František Václav z Kaiserštejna

Nejvyšší kancléř Království českého
1745–1749

Nástupce:
Fridrich Vilém Haugwitz
(jako nejvyšší kancléř český a první kancléř rakouský)

[1] ttp://www.trnavka.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77877&^{[nedostupný zdroj]}

[2] ttp://fabpedigree.com/s017/f172271.htm

[3] ttp://www.links.org/links-cgi/readged?/home/ben/camilla-genealogy/current+c-vt101586+2-2-0-1^{[nedostupný zdroj]}

[4] ttp://genealogy.euweb.cz/bohemia/harrach2.html#K1

[5] ttp://www.antiquesatoz.com/sgfleece/knights3.htm

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]