Přeskočit na obsah

Fotografie divoké přírody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vhodná sestava: teleobjektiv 500mm s maskováním doplněný bleskem a monopodem
Orel bělobřichý (Haliaeetus leucogaster)

Fotografie divoké přírody se zaměřuje na fotografování divoké přírody – nedomestikovaných rostlin, zvířat a jiných organismů a je součástí fotografie přírody. Někdy se omezuje jako fotografie zvířat. Zahrnuje širokou škálu fotografie snímané venku a obsahuje snímky přírodních scén nebo detailů. Klade větší důraz na estetickou hodnotu snímku, než klade například žurnalistická fotografie nebo dokumentární fotografie.

Úvod

Fotografování volně žijících živočichů je považováno za jednu z náročnějších forem fotografie. Vyžaduje jak technické dovednosti (volba správné expozice, ostrost a kvalita snímku), znalost volně žijících živočichů, tak i celou řadu řemeslných dovedností. K některým zvířatům je obtížný přístup, jsou potřebné znalosti z chovu zvířat k tomu, aby bylo možné předvídat jejich činy. Fotografování některých druhů vyžaduje znalost stopování zvěře, nepozorovaného přibližování k zvěři nebo dovednost skrývání a maskování. Zaměřuje se například na zachycení zajímavých zvířat v akci, například při boji, lovu nebo v pohybu.

Fotografie tohoto typu jsou publikovány ve vědeckých, cestovatelských a kulturních časopisech jako jsou například National Geographic Magazine a Audubon Magazine a v mnoha dalších specializovaných časopisech jako například Outdoor Photographer nebo Nature's Best Photography. V České republice se tomuto oboru věnují časopisy Koktejl, Photolife a řada dalších.

Každoročně se vyhlašuje soutěž BG Wildlife Photographer of The Year, kterou pořádá BBC Wildlife Magazine a The Natural History Museum.[1]

Technika

Sovětská fotografická puška, FS-12, 1982

Může být použito základního vybavení, úspěšnější fotografie některých druhů volně žijících živočichů vyžaduje speciální vybavení, jako jsou makro objektivy pro hmyz, teleobjektivy s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi a podvodní kamery pro mořský nebo sladkovodní svět. Nicméně s příchodem digitální technologie, automatiky a možnosti cestování někdy stačí být na správném místě ve správný čas.

  • Fotografická puška je fotoaparát, který má teleobjektiv a zpravidla také ramenní opěrku, takže tvarem připomíná pušku. Dá se s ní fotografovat v polních podmínkách, na velké vzdálenosti a v rychlém sledu.
  • Fotografická past je automatizovaný fotoaparát sloužící k zachycení fotografie volně žijících zvířat. Instaluje se v místě, ve kterém se vzácné zvíře vyskytuje a tudíž se očekává, že jej navštíví. Když pohybový nebo infračervený senzor detekuje přítomnost zvířete, spustí se mechanismus, který pořídí fotografii. Po uplynutí určité doby se majitel obvykle vrátí k fotoaparátu a zkontroluje pořízené fotografie. Fotografické pasti jsou důležitým nástrojem při výzkumu vzácných, plachých nebo nočních zvířat. Obecně vzato tato technologie volně žijící zvířata neruší, ale záblesky mohou způsobit, že se některá zvířata odstěhují. Někdy může dojít k poškození kamery samotnými zvířaty. Někdy techniku poškodí, zničí nebo odnesou lidé.

Fotografové

Olympe Aguado: Lovečtí psi, asi 1853, Aguado byl známý svými fotografiemi zvířat

Indičtí fotografové

  • Kalyan Varma je bengálský fotograf divoké přírody, filmař a ochránce přírody.[2] Je jedním ze zakladatelů Peepli Project;[3] spoluředitel festivalu přírody a divočiny v Nature InFocus, zakládající člen India Nature Watch. V současné době pracuje na volné noze pro BBC Natural History, Netflix, Discovery Channel a indický National Geographic Channel. Ve spolupráci s místními nevládními organizacemi, jako je Nature Conservation Foundation, upozorňuje na environmentální problémy v Indii. Je držitelem ceny Carl Zeiss Wildlife Conservation Award.

České země

  • Sláva Štochl se fotografii zvířat věnoval po válce, zajímal se zejména o ryby a mysliveckou tematiku.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ WildLife 2002, Koktejl časopis, duben 2003, str. 28
  2. ↑ Meet Kalyan Varma, the Visual Storyteller and Wildlife Photographer [online]. [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Stories, not headlines [online]. Hindu Businessline [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MRÁZKOVÁ, Daniela; REMEŠ, Vladimír. Cesty československé fotografie. Praha: Mladá fronta, 1989. ISBN 80-204-0015-X. S. 126–127. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Fotografické styly a žánry
Fotografie
abstraktní • aktu • astrofotografie • amatérská • architektury • ateliérová • bez hlavy • cestovatelská • detailu • divadelní • dětí • divoké přírody • dokumentární • duchovního světa • emotivní • environmentální • erotická • forenzní • fotokoláž • fotomontáž • glamouru • hvězdných drah • informativní • informelní • infračervená • inscenovaná • interiéru • komerční • koncertní • krajiny • kriminalistická • lomografie • makro • mikro • mobilografie • módní • momentka • mraků • noční • novinářská • panoramatická • podvodní • pohřební • v pohybu • pouliční • pornografická • portrétní • posmrtná • potravin • produktová • v protisvětle • průmyslová • přírody • reklamní • reprodukce • rodinná • rybooká • skla • skrytá matka • sociální • sportovní • stock • svatební • školní • ultrafialová • válečná • vědecká • výtvarná • ze vzduchu • zátiší • zvířat • žánrová
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fotografie_divoké_přírody&oldid=20502480“