Přeskočit na obsah

Pečárka ovčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPečárka ovčí
alternativní popis obrázku chybí
Pečárka ovčí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďpečárkovité (Agaricaceae)
Rodpečárka (Agaricus)
Binomické jméno
Agaricus arvensis
Schaeff.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pečárka ovčí neboli žampion ovčí (Agaricus arvensis) je houba z třídy stopkovýtrusých hub.

Jedná se o jedlou a hojně sbíranou houbu. Poprvé byla odborně popsána v roce 1762 Jacobem Christianem Schäfferem.

Vzhled

Makroskopický

Má 5–10 cm široký bílý až krémový klobouk, který mívá někdy sytě žlutý nádech, s až 12 mm vysokými hustými lupeny, zprvu šedavými, později šedo- až tmavohnědými. Třeň bývá dlouhý 6–16 cm, bělavý, o průměru 1–3,5 cm a s prstencem v horní třetině. Je jedlá.[2]

Mikroskopický

Purpurově hnědé výtrusy jsou vejčitého tvaru o rozměrech 6–8 × 4,5–5,5 µm.

Výskyt

Vyskytuje se na loukách, pastvinách, parcích a zahradách a na vyhnojených místech. Je typickým saprobiotickým druhem, nachází se i na písečných dunách nebo pod keři, ale ne v lesích. Vyrůstá v čarodějných kruzích, které ročně přirůstají o 40 až 50 centimetrů. Jejich výzkumy prokázaly vliv houby na růst psinečku obecného. Vznikají tři zóny čarodějného kruhu: vnější, kde je růst psinečku stimulován, střední, kde se téměř žádný nenachází a vnitřní, kde dochází k silné stimulaci jeho růstu.[3]

Rozšíření

Jde o druh běžný v celém mírném podnebném pásu. V Evropě a Severní Americe je běžným druhem, široce je rozšířena v Asii, Austrálii a na Novém Zélandu.

Zaměnitelnost

Na pohled může být snadno zaměněna s jinou pečárkovitou houbou, mírně jedovatou pečárkou zápašnou, jejíž dužnina ale poraněním rychle na několik minut sytě chromově žloutne a její pach je nepříjemný (po dezinfekci, fenolový). Ještě větší pozor si sběratelé pečárek musí dát na smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou, její bílé variety a příbuzné druhy.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. Archivovaná kopie. atlashub.wz.cz [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-06. 
  3. P. J. Edwards. The Growth of Fairy Rings of Agaricus Arvensis and Their Effect Upon Grassland Vegetation and Soil. Svazek 72. [s.l.]: [s.n.], 1984-07. S. 505–513. (anglicky) 
  4. Agaricus xanthoderma - pečárka zápašná - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy