Přeskočit na obsah

Adolf Liebscher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adolf Liebscher
Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887)
Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887)
Narození11. března 1857
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. června 1919 (ve věku 62 let)
Potštejn
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Povolánímalíř
Manžel(ka)Aloisie Barochová
Děti
Příbuzní
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Liebscher (11. března 1857 Praha[4] – 11. června 1919 Potštejn) byl český malíř-figuralista, příslušník generace Národního divadla, jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera. Otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího.

Život

Narodil se v Praze na Novém Městě jako nejmladší ze čtyř synů c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera (1819–1877)[5] a jeho ženy Marie, rozené Fischerové (1826-1896). Rodina se po asanaci přestěhovala na Staré Město do novostavby domu V Kolkovně č. 3; dům je dodnes zkrášlen jeho malbami. Adolf vystudoval v Praze českou reálku, po ní navštěvoval tříletý kurs pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla, v níž dostal druhou cenu a jeho lunety (Melodrama, Operetta, Fraška, Epos, Veselohra, Ballet, Opera a Drama) byly umístěny na chodbě. Poté strávil několik měsíců v Itálii a od roku 1881 byl učitelem kreslení na pražské technice. V roce 1882 se oženil[6] s Aloisií Barochovou, s níž měl jediného syna Adolfa mladšího, který studoval techniku, ale věnoval se malování stejně jako otec.

Dílo

Řadí se ke generaci výtvarníků Národního divadla (kde vytvořil lunety do spojovací chodby, ostatní soutěžní návrhy včetně opony byly zamítnuty). Mnohé dekorativní historické, alegorické, žánrové malby a ilustrace vytvořil se starším bratrem Karlem. Obdržel první cenu v soutěži na malovaná okna pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech. Zúčastnil se soutěží na zhotovení sgrafit pro Rudolfinum (1884) a pro dvorní fasádu Národního muzea (1887). Zhotovil řadu dekorativních maleb pro budovy v Čechách a na Moravě – Gröbeho vilu v Havlíčkových sadech( Senoseč ), činžovní dům v Praze 2 - Trojické ulici čp.397/II, vilu Ottomara Klingera v Novém Městě pod Smrkem, Besední dům ve Vyškově, průčelí radnice a záložny v Kolíně, kaple v Lochovicích, Všenorech, kostely Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech, Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích, sv. Vavřince v Jilemnici nebo sv. Jakuba v Ratenicích. Je autorem slavnostní opony divadla v Lublani[7] Vytvořil řadu historických výjevů (Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, Karel IV. zakládá vinohrady, Žižka před Kutnou Horou, Poslední zápas Moravanů v bitvě na Bílé Hoře), krojových studií (Morava a Slovensko,Valašská Madonna) a oltářních obrazů. Byl rovněž plodným ilustrátorem – například Vrchlického Sv. Prokopa, Čechova Václava z Michalovic, Ottovy výpravné publikace Čechy nebo Sedláčkova monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Mnoho jeho ilustrací uveřejnily časopisy Zlatá Praha a Světozor. Své práce založil na pečlivém studiu a vyjadřoval je efektní, dramaticky živou kresbou. Spolu s bratrem Karlem vytvořili roku 1891 pro Zemskou jubilejní výstavu panoramatický obraz Švédové na Karlově mostě, umístěný v petřínském bludišti.

Zastoupení ve sbírkách

  • Galerie hlavního města Prahy
  • Muzeum umění Olomouc
  • Národní galerie v Praze
  • Národní muzeum
  • Budova České spořitelny v Praze I, Rytířská ulice
  • Severomoravská galerie výtvarného umění Ostrava
  • Zámek Hrubý Rohozec
  • Zámek Klenová

Galerie

  • Adolf Liebscher – Portrét císaře Františka Josefa I. (1903)
    Adolf Liebscher – Portrét císaře Františka Josefa I. (1903)
  • Adolf Liebscher – Dáma se slunečníkem (1884)
    Adolf Liebscher – Dáma se slunečníkem (1884)
  • Adolf Liebscher – Pobřeží
    Adolf Liebscher – Pobřeží
  • Adolf Liebscher – Dobytí Prahy Jiříkem Poděbradským roku 1448
    Adolf Liebscher – Dobytí Prahy Jiříkem Poděbradským roku 1448
  • Adolf Liebscher – Černohorská idyla
    Adolf Liebscher – Černohorská idyla
  • Adolf Liebscher – Zalíbení
    Adolf Liebscher – Zalíbení

Odkazy

Reference

  1. ↑ hrob malíře Adolfa Liebschera na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Boženy Liebscherové farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Josefa Liebschera farnosti při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Adolfa Liebschera farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  5. ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Liebscher, Joseph (*1819) s rodinou
  6. ↑ Matriční záznam o sňatku Adolfa Liebschera s Aloisií Barochovou farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
  7. ↑ její návrhy jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze a České spořitelny v Praze.

Literatura

  • Výstava obrazů zemřelého akademického malíře Adolfa Liebschera: Česká elegie a jiné obrazy, autorský. katalog, Topičův salon, Praha 1928
  • Mžyková Marie a kolektiv, editorka Marie Potůčková: Olomoucká obrazárna IV, Evropské malířství 19. století z olomouckých sbírek, MU Olomouc 2016, ISBN 978-80-88103-02-8
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A_M, ed. Anděla Horová, Academia Praha 1995, s. 450-451 (heslo Marie Mžykové).

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adolf_Liebscher&oldid=20220398“