Vaso Čubrilović
| Vaso Čubrilović | |
|---|---|
 Čubrilović v roce 1914, kdy byl příslušníkem organizace Mladá Bosna | |
| Ministr zemědělství Jugoslávie | |
| Ve funkci: 7. března 1945 – 2. února 1946 | |
| Předchůdce | - |
| Nástupce | Petar Stambolić |
| Ministr lesnictví Jugoslávie | |
| Ve funkci: 2. února 1946 – 14. dubna 1950 | |
| Předchůdce | Suleiman Filipović |
| Nástupce | - |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Svaz komunistů Jugoslávie |
| Narození | 14. ledna 1897 Gradiška |
| Úmrtí | 11. června 1990 (ve věku 93 let) Bělehrad |
| Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov |
| Příbuzní | Veljko Čubrilović a Branko Čubrilović (sourozenci) |
| Alma mater | Fakulta filozofie Bělehradské univerzity |
| Profese | historik, politický komisař, vysokoškolský učitel a politik |
| Ocenění | velkohvězda Řádu jugoslávské hvězdy |
| Commons | Vaso Čubrilović |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prof. Dr. Vaso Čubrilović (v srbské cyrilici Васо Чубриловић, 14. ledna 1897, Bosanska Gradiška – 11. června 1990 Bělehrad) byl srbský student, který se účastnil atentátu na Františka Ferdinanda, později akademik, historik a kritik poměrů v Srbsku, potažmo Jugoslávii.
V době atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu mu bylo teprve 17 let, a tak i přesto, že byl souzen, nemohl nad ním být vynesen trest smrti. V meziválečném období vystudoval historii na Bělehradské univerzitě. Spolu s několika dalšími akademiky založil v srbské metropoli organizaci Srbský kulturní klub, která byla později považována za klíčové nacionalistické sdružení.
Před koncem druhé světové války sepsal memorandum s názvem "Problém menšin v nové Jugoslávii", ve které požadoval odsunutí všech menšin (především Maďarů a Albánců; ale také Italů, Němců, Rumunů) z území státu.[1] Čubrilović však nepřišel s novými myšlenkami, neboť zájem o vysídlení menšin demonstroval již nedlouho po vzniku Srbského kulturního klubu, a to v roce 1937, v textu "Vyhnání Albánců" (Isterivanje Arnauta).[2] Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Jugoslávie. V dočasné jugoslávské vládě zastával pozici ministra zemědělství 1945-46, později se stal ministrem lesnictví v letech 1946-50. Po osvobození Bělehradu byl děkanem filozofické fakulty Bělehradské univerzity, později tam také přednášel na oboru historie. Roku 1970 založil Balkanologický institut.
Zemřel v roce 1990 v Bělehradě, jako poslední účastník atentátu na Františka Ferdinanda.
Odkazy
Reference
- ↑ HORVAT, Banko. Kosovsko pitanje. Záhřeb: Globus, 1998. 332 s. ISBN 86-343-0310-1. Kapitola Okupacija, s. 78. (srbochorvatština)
- ↑ HORVAT, Banko. Kosovsko pitanje. Záhřeb: Globus, 1998. 332 s. ISBN 86-343-0310-1. Kapitola "Rješavanje" kosovskog pitanja, s. 70. (srbochorvatština)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vaso Čubrilović na Wikimedia Commons - Profil na str. Srbské akademie věd a umění
- Profil na str. chorvatského informačního centra
- Profil na str. Univerzity Banja Luka
- http://www.kolumbus.fi/taglarsson/dokumentit/sfry.htm (seznamy vlád jugoslávie)
