Mátyás Szűrös
| Szűrös Mátyás | |
|---|---|
.JPG) | |
| Prozatímní prezident Maďarské republiky | |
| Ve funkci: 23. října 1989 – 2. května 1990 | |
| Předchůdce | Brunó Ferenc Straub (Předseda Prezidiální rady) |
| Nástupce | Árpád Göncz |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | MDP (1951–1956) MSZMP (1956–1989) MSZP (1989–2002) Új Baloldal (2002–2003) SZDP (2003–2005) |
| Narození | 11. září 1933 (91 let) Püspökladány  Maďarsko |
| Národnost | Maďarská |
| Choť | Andrea Takács |
| Alma mater | Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (1953–1959) Korvínova univerzita v Budapešti (do 1964) |
| Profese | diplomat |
| Ocenění | Řád přátelství mezi národy (1982) čestné občanství (1995) čestné občanství (1997) |
| Commons | Mátyás Szűrös |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mátyás Szűrös (* 11. září 1933 Püspökladány) je maďarský socialistický politik, diplomat, bývalý předseda Národního shromáždění a prozatímní prezident republiky, který dne 23. října 1989, v den svého zvolení, vyhlásil v pravé poledne z balkónu Országházu svobodnou Maďarskou republiku (Třetí Maďarská republika).
Biografie
Mátyás Szűrös se narodil dne 11. září 1933 v Püspökladány v tehdejším Maďarském království. Od roku 1953 studoval v Moskvě obor mezinárodních vztahů, který úspěšně zakončil v roce 1959. Později si na MKKE a ZMNE udělal postabsolventské školení. V současné době je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dva syny z druhého jednu dceru.
Politická kariéra
V letech 1959–1960 působil na jako zpravodaj Ministerstva zahraničních věcí. V roce 1962 se stal hlavním zpravodajem, avšak ve stejném roce byl jmenován velvyslancem MLR v Berlíně (NDR). V roce 1965 získal místo v Ústavu zahraničních politických pracovníků při ÚV MSZMP a v roce 1974 se stal zástupcem vedoucího. O rok později byl opět jmenován velvyslancem v Berlíně. V letech 1978–1982 byl velvyslancem MLR v Moskvě (SSSR). Následně od roku 1983 pracoval v čele zahraničního oddělení ÚV MSZMP.
V roce 1985 byl zvolen do Národního shromáždění a až do roku 1989, byl předsedou výboru pro zahraniční záležitosti. V období pádu komunismu, v letech 1988–1989 se pohyboval ve vedoucí skupině reformistů MSZMP. V březnu 1989 byl zvolen předsedou Národního shromáždění. Když 7. října téhož roku vznikla z MSZMP nová strana MSZP, nechal si, jako reformní komunista, své členství převést. Po schválení nové ústavy byl dne 23. října 1989, v den výročí Maďarského povstání z roku 1956, zvolen prozatímním prezidentem. V pravé poledne téhož dne z balkónu Országházu slavnostně vyhlásil svobodnou Maďarskou republiku (Třetí Maďarská republika).[1] Funkci prezidenta republiky předal 2. května 1990 prvnímu oficiálnímu prezidentovi Arpádu Gönczovi.
V letech 1990 až 1998 byl poslance za levicovou MSZP. V roce 2002 odešel z MSZP a v parlamentních volbách hájil barvy strany Új Baloldal (Nová Levice) jako kandidát na premiéra, ale tato strana získala pouze 0,1% hlasů. O rok později vstoupil do "historické" SZDP a dokonce se stal jejím předsedou, později však rezignoval. V roce 2006 neúspěšně kandidoval do obecního zastupitelstva městečka Kistarcsán.
Publikace
- Hazánk és a nagyvilág (1985)
- Hazánk és Európa (1987)
- Magyarságról – külpolitikáról (1989)
- Cselekvő politikával a magyarságért – 1988–1996 (1997)
- Köztársaság született "harangszavú délben" (1999)
- Nemzetpolitika és csatlakozás (2001)
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mátyás Szűrös na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szűrös Mátyás na maďarské Wikipedii.
- ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 8. Utopie a jejich fiaska (1945–1989), s. 420–425. (Čeština)
