Želva kaspická
Mauremys caspica | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | želvy (Testudines) |
Nadčeleď | Testudinoidea |
Čeleď | batagurovití (Bataguridae) |
Rod | želva (Mauremys) |
Druh | želva kaspická |
Binomické jméno | |
Mauremys caspica | |
{{{druhotné dělení}}} | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Želva kaspická (Mauremys caspica) je druhem rodu Mauremys a patří mezi sladkovodní želvy. Známé jsou také její poddruhy, a to východní, západní a balkánský poddruh.
Popis
Karapax má šedo-olivovou barvu, plastron (spodní část krunýře) má barvu žlutou s černými skvrnami. Na hlavě má podélné proužky, které pokračují i na krk a končetiny.[1] Má čelisti bez zubů, místo nich má ke stisknutí potravy pevné desky z rohoviny. Dobře šplhá po skalách i kamenech. Je velká asi 20 až 24 cm (karapax). Ráda se sluní, je při slunění ale velmi opatrná, na sebemenší vyrušení reaguje rychlím útěkem do vody.[2] Zimu přečkává na dně v bahně. Má neagresivní charakter, tudíž ji lze chovat v zajetím i s dalšími želvami.
Potrava
Patří mezi dravce. Živí se převážně masitou stravou, většinou rybami, vodním hmyzem, vodními plži, obojživelníky, měkkýši a červy. Přijímá i rostlinnou potravu, vodní rostliny, byliny a řasy.[1] Ve stravě hlavně musí být dostatek vitaminů a minerálních látek, zvláště mláďata potřebují dostatek všech esenciálních látek.
Reprodukce
Samice klade 9-12 vajec, mláďata se líhnou asi po 60 dnech.[2]
Výskyt
Obývá jihovýchod Evropy, a teplé oblasti Asie. Vyskytuje se ve státech Turecko, Írán, Irák, Chorvatsko, Bulharsko, Kypr, a Izrael.[2] Přirozeným prostředím jsou pro ni potoky, řeky, rybníky a jezera, nejlépe s hustým rostlinným porostem bohatým na vodní hmyz a ryby. Nemá ráda rychle tekoucí vody a na souš vylézá jen kvůli snůšce vajec nebo slunění.[3]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu želva kaspická na Wikimedia Commons
- Taxon Mauremys ve Wikidruzích