Železniční trať Kúty–Trnava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kúty–Trnava
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Číslo 116
Provozovatel dráhy ŽSR
Technické informace
Délka 67,463 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 25 kV
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 80 km/h
Průběh trati
Legenda
směr Břeclav
směr Skalica
50,898 Kúty
směr Bratislava
50,076
67,452
změna staničení
65,005 Kuklov
59,395 Šaštín-Stráže
55,357 Borský Mikuláš
49,785 Výh. Šajdíkove Humence
44,212 Senica
39,726 Hlboké
34,971 Jablonica
směr Brezová pod Bradlom
33,100 Cerová - Lieskové
29,326 Dúbrava
28,068 Jablonický tunel(900 m)
27,168
24,775 Buková
21,171 Smolenice
18,620 Bíňovce
14,667 Boleráz
12,296 Klčovany
9,002 Šelpice
4,743 Nemčanka (nákladiště)
4,200 Trnava - předměstí
0,574
44,902
změna staničení
46,290 Trnava
směr Sereď
směr Žilina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Kúty–Trnava (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 116) je elektrizovaná jednokolejná železniční trať na Slovensku, která spojuje Kúty a Trnavu. Propojuje tratě 110 (Bratislava–Kúty) a 120 (Bratislava–Žilina).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Železniční spojení Kút a Trnavy poprvé veřejně prezentoval senický rodák Viliam Pauliny-Tóth, poslanec uherského sněmu v roce 1871. Ve svém návrhu výstavby železnic počítal i s tratí ŠahyLeviceNitraHlohovecHolíčHodonín. Po dlouhých letech bylo koncem 19. století rozhodnuto o výstavbě tratě Nitra–Leopoldov–Trnava–Kúty–Břeclav.

Trať byla rozdělena na dva úseky: Lužianky–Leopoldov a Trnava–Jablonica–Kúty. Tvořila spojení Ponitří, Pováží a státní hranice s napojením na Severní dráhu císaře Ferdinanda s délkou 111,7 km.

Otevírání úseků[editovat | editovat zdroj]

Železnice vede rovinou i horským terénem Malých Karpat a bylo nutné vykonat mnoho pozemních prací. Nejsložitější úsek průsmykem pohoří mezi Smolenicemi a Jablonicí je vedený 900 m dlouhým tunelem, největší násyp má 20,2 m a zářez 16,4 m. Celkově bylo potřeba postavit 212 staveb v celkové délce 791 m.

Za druhé světové války byla trať i tunel poškozeny ustupující německou armádou a byly nutné rozsáhlé opravy. Zprovozněna byla v květnu 1945 a opravy probíhaly až do roku 1947, kdy se dokončily práce na tunelu.

Elektrizace tratě probíhala ve dvou etapách:

Stanice na trati[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce tratě a stanic[editovat | editovat zdroj]

Budova stanice Senica byla po rekonstrukci znovu zpřístupněna v dubnu 2013. Od svého založení v roce 1897 byla rekonstruována ještě v letech 1967 a 1968. V roce 2013 proběhla rekonstrukce kolejí 1, 2 a 3 a nástupišť 1 a 2. Rekonstrukce umožnila bezbariérový přístup cestujících a byly nainstalovány vodící prvky pro nevidomé. Opraveno bylo také trakční vedení, kabelové rozvody, osvětlení a další součásti stanice. Nově byly instalovány informační a sdělovací prvky pro cestující. Náklady na stavbu byly 2 mil €.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Železničná trať Kúty – Trnava na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]