Zobrazení zdroje stránky Žatec

{{Různé významy|tento=městě|druhý=obci na Jihlavsku|stránka=Žatec (okres Jihlava)}}
{{Infobox - česká obec
  | název = Žatec
  | status = město
  | logo = Logo Žatce – modré na bílém podkladu.jpg
  | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]]
  | okres = Louny
  | NUTS3 = CZ042
  | obec s rozšířenou působností = Žatec
  | pověřená obec = Žatec
  | znak = Znak města Žatec.png
  | vlajka = Vlajka Žatec.png
  | země = [[Čechy]]
  | PSČ = 438 01
  | počet ZSJ = 29
  | počet částí obce = 7
  | počet katastrálních území = 6
  | adresa = náměstí&nbsp;Svobody&nbsp;1<br />438 01 Žatec 1
  | web = https://www.mesto-zatec.cz
  | úřední web = 
  | e-mail = posta@mesto-zatec.cz
  | starosta = Radim Laibl
  | starosta aktuální k = 2022
  | mapa = Zatec LN CZ.png
}}
'''Žatec''' ({{Vjazyce2|de|''Saaz''}}) je [[město]] na severozápadě [[Česko|Česka]], v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], v [[okres Louny|okrese Louny]]. Leží na řece [[Ohře|Ohři]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, což ze Žatce činí největší město okresu. Historické centrum s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním [[chmel]]e a obchodováním, bylo roku 2023 zapsáno na [[Světové dědictví (Česko)|Seznam světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]].<ref name="ČT24, 2023-09-18"/>

== Historie ==
[[Skalní ostroh|Ostrožna]] nad Ohří však byla poprvé opevněna už na konci pozdní [[Starší doba železná na území Česka|doby halštatské]].<ref name="atlas-hradist"/> V&nbsp;[[8. století|8.]] a [[9. století]] se na ní podle [[Archeologický nález|archeologických nálezů]] nacházela neopevněná osada, kterou v&nbsp;1. polovině [[10. století]] nahradilo [[Žatec (hradiště)|žatecké hradiště]].<ref name="lutovsky-2006"/> [[První písemná zmínka|První písemnou zmínku]] z&nbsp;roku [[1004]] o&nbsp;něm obsahuje kronika [[Dětmar z Merseburku|Dětmara z&nbsp;Merseburku]].<ref name="lutovsky-2008"/> V&nbsp;roce [[1265]] král [[Přemysl Otakar II.]] udělil Žatci [[město|městská]] privilegia. Velmi známé je dílo ''Oráč a smrt'' (Ackermann aus Böhmen) žateckého městského notáře [[Jan ze Žatce|Jana ze Žatce]] z&nbsp;roku [[1400]], považované za vrchol pozdně středověké německy psané literatury v&nbsp;českých zemích. Roku [[1404]] je poprvé zmiňován [[Žatec (hrad)|žatecký hrad]].

[[Soubor:Wenceslas Hollar - Bohemian views 9.jpg|vlevo|náhled|Pohled na Žatec v 17.&nbsp;století]]
[[Soubor:Saaz-Blick2.jpg|náhled|vlevo|Pohled na vyvýšené centrum v 19.&nbsp;století]]

=== Husitství ===
Významnou úlohu Žatec sehrál v době [[Husitství|husitské revoluce]]. Byl zpočátku, v době silného vlivu [[chiliasmus|chiliasmu]], dokonce považován za jedno z pěti měst (spolu s ''„městem Slunce“'' [[Plzeň|Plzní]], [[Louny]], [[Klatovy]] a [[Slaný]]m), která v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží [[Petr Němec (kněz)|Petr Němec]] a [[Petr Špička]]. V září roku [[1421]] město ustálo [[Obléhání Žatce (1421)|útok a měsíční obléhání]] během [[Husitské války|druhé křížové výpravy do Čech]]. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen [[žatecko-lounský svaz]], v jehož čele stál [[Jakoubek z Vřesovic]].

=== Doba pohusitská ===
V [[16. století]] patřil Žatec mezi největší česká města a byl centrem [[Žatecký kraj|Žateckého kraje]]. Krajským městem zůstal až do roku [[1850]].

Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší [[purkmistr]] – [[Maxmilián Hošťálek z Javořice]] – byl jedním z [[Staroměstská exekuce|27 českých povstalců]] popravených [[21. červen|21.&nbsp;června]] [[1621]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]. [[Třicetiletá válka]] znamenala výrazný úpadek a postupnou [[Germanizace|germanizaci]] dosud etnicky převážně českého města.

=== Od 18. století do okupace ===
18. i 19. století znamenala další rozvoj [[Výroba piva|pivovarnictví]] a pěstování [[chmel]]e ve městě a okolí. V těch dobách byl založen např. nový pivovar na místě bývalého hradu na Žižkově náměstí (kde je dodnes), chmelařský spolek a chmelný trh. Co se týče správního vývoje, zůstal Žatec i po reformě krajského zřízení v roce [[1788]] sídlem [[Kraj|kraje]], od roku 1850 klesl na postavení [[Okresy v Česku|okresního města]]. Během období [[Průmyslová revoluce v Česku|průmyslové revoluce]] se ve městě rozvíjel průmysl, vznikla zde [[továrna]] na výrobu [[karton]]u a papírových krabic, jeden z největších podniků svého druhu v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], vybudovaná podnikatelem [[Moritz Lüdersdorf|Moritzem Lüdersdorfem]],<ref name="www.historickasidla.cz"/> či rozsáhlý areál [[Dreherův pivovar|Dreherova pivovaru]]. V roce [[1930]] žilo ve městě 18&nbsp;tisíc obyvatel převážně německé národnosti, v říjnu [[1938]] bylo po [[Mnichovská dohoda|Mnichovském diktátu]] připojeno k [[nacistické Německo|Třetí říši]] jako součást župy [[Sudety|Sudetenland]].

=== Druhá světová válka ===
{{Neověřeno část}}
Žatec se stal hraničním městem [[nacistické Německo|třetí říše]]. Koncem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužilo město jako jeden velký lazaret a skrýš pro prchající vojáky [[Wehrmacht]]u. Poblíž města bylo vystavěno vojenské letiště, které sloužilo k testování nových, snad i „zázračných“ (dle říšského vůdce Hitlera) zbraní a jiné letecké techniky.

Vojenské letiště s betonovou dráhou pak ještě dlouho po válce sloužilo armádě [[Československo|ČSR]] a [[Československá socialistická republika|ČSSR]] a letka zde dislokovaná měla primárně za úkol ostrahu západní hranice se SRN. Na počátku 60.&nbsp;let pak odtud odstartovaly dva stroje typu [[MiG-15]] proti narušiteli, kterého představovaly dva stroje americké armády typu Typhoon ze základny v SRN. Jeden stroj byl lehkou střelbou pilota ze žatecké základny částečně poškozen. I tak se však stihl vrátit nad území SRN, kde pár km za hranicemi nouzově přistál. Tento incident je jediný doložený bojový kontakt mezi československými piloty a piloty ze strany NATO.

Mezi piloty žateckého letiště také sloužil [[Oldřich Pelčák]], pozdější člen připravované první neruské a neamerické kosmické posádky, kde druhým kandidátem z ČSSR byl [[Vladimír Remek]], který byl nakonec pro tento úkol vybrán. V 80.&nbsp;letech a na začátku 90.&nbsp;let zde sloužil a výborně reprezentoval umění českých vojenských pilotů [[Václav Vašek]], který vedle ruských a ukrajinských pilotů jako jediný předváděl se špičkovým nadzvukovým letounem prvek vysoké letecké akrobacie, tzv. „Zvon“.

Krátce před koncem války byl na dnešní západní [[Železniční stanice|nádraží]] proveden letecký nálet. Žatec byl osvobozen [[Rudá armáda|Rudou armádou]].

=== Od konce druhé světové války do roku 1989 ===
[[Soubor:Žatec March 1994 (4163932266).jpg|náhled|upright|Ulice v historickém centru v roce 1994]]
{{neověřeno část}}
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] nastalo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení německého obyvatelstva]] a dosídlování Čechy. Na přelomu května a června 1945 došlo v Žatci [[Vysídlení Němců z Československa|divokého odsunu]] prováděném členy [[Revoluční gardy|Revolučních gard]] a armádou. Tyto akce vyvrcholily [[Postoloprtský masakr|postoloprtským masakrem]].

V létě 1948 bylo ze žateckého letiště odesláno 24 letadel [[Avia S-199]] (rozebraných na jednotlivé části a v útrobách velkých letadel uložených) v rámci vojenské pomoci [[Československo|Československa]] nově vzniklému státu [[Izrael]] (tzv. [[Dodávky zbraní z Československa do Izraele v letech 1947–1949|akce Žatec – Haifa]]). V souladu se stejnou akcí na podporu nového státu Izrael ze žateckého letiště (kódové označení Etzion) také startovaly plně vojensky vyzbrojené 3 ks tzv. [[Boeing B-17 Flying Fortress|létajících pevností]] s mezipřistáním na základně v Itálii a s cílem nad Egyptem, kde bombardovaly egyptské pozice a pomáhaly tak udržet část vojenských sil, které tak nemohly zasáhnout při napadení Izraele. Piloty byli Američané nebo Angličané.

Při správní reformě, 1.&nbsp;června 1960, Žatec politicky „neobhájil“ titul okresního města, kterým se staly 20&nbsp;km vzdálené [[Louny]]. V roce 1961 byl Žatec vyhlášen [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. V období 70. a 80.&nbsp;let dochází k bouřlivé výstavbě sídlišť, zejména v západní a jižní části města, jsou likvidovány cenné podměstské statky a rozsáhlé čtvrtě z 19. a počátku 20.&nbsp;století. Historické jádro města chátrá, většina finančních prostředků, přerozdělená do okresu, připadá do nového okresního města Louny.{{Fakt/dne|20100122132340}} Ze Žatce jsou postupně odstraňovány okresní úřady, soud, některé strategické podniky (mlékárna aj.), z chladicího zařízení nové mlékárenské linky je v Lounech vybudováno kluziště.{{Fakt/dne|20100122132340}} Tento stav přetrvával až do roku 1989, kdy Žatec nastoupil cestu vlastní obnovy.

=== 21. století ===
Dnes dochází k postupné obnově historických památek. Některé objekty ve městě chátrají, ale na jejich obnově se již pracuje. Východní část městského jádra je na tom velmi špatně (tj. oblast Chelčického náměstí), neboť byla v dřívějších letech obývána nepřizpůsobivými obyvateli. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody (prostranství před [[radnice|radnicí]]).

Ve městě je nemocnice, gymnázium, dvě obchodní akademie, dvě odborná učiliště, čtyři základní školy, mateřské školy a speciální základní škola a dvě nádraží. Dále pak divadlo s digitálním kinem a 3D kinem, letní kino. Vydávají se ''Žatecké noviny'' a ''Žatecký týdeník''. Bezpečnost zajišťuje Hasičský záchranný sbor, [[Obecní policie|městská policie]] i [[Policie České republiky|Policie ČR]], ve městě sídlí [[Posádka|vojenská posádka]] ([[4. brigáda rychlého nasazení]]). Pracuje se na zásadní obnově a přestavbě kasáren v moderní vojenské městečko ve městě.

Od roku 2023 je město jako součást regionu [[Krajina žateckého chmele|Žatec a krajina žateckého chmele]] zapsané na seznam [[Světové dědictví (Česko)|Seznam světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]].<ref name="whc"/>

== Přírodní poměry ==
Žatec leží v jihozápadní části [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]] na jižním okraji [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]] v podhůří [[Doupovské hory|Doupovských hor]]. Jižně od města se rozkládá [[přírodní park Džbán]]. Proti proudu řeky [[Ohře]] se nachází [[Vodní nádrž Nechranice]] s nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě.

== Obyvatelstvo ==
Podle sčítání 1921 zde žilo v 1&nbsp;237 domech 16&nbsp;211 obyvatel, z&nbsp;nichž bylo 8&nbsp;631 žen. 1&nbsp;820 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti, 13&nbsp;979 k&nbsp;německé a 53 k židovské. Žilo zde 14&nbsp;321 římských katolíků, 648 evangelíků, 109 příslušníků Církve československé husitské a 907 židů.<ref name="1924, s. 232"/> Podle sčítání 1930 zde žilo v 1&nbsp;671 domech 18&nbsp;100 obyvatel. 3&nbsp;156 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti a 14&nbsp;422 k&nbsp;německé. Žilo zde 15&nbsp;856 římských katolíků, 707 evangelíků, 231 příslušníků Církve československé husitské a 760 židů.<ref name="SL1930"/>

{| class="wikitable" style="text-align:right;"
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a&nbsp;2021<ref name="Obyvatele"/><ref name="obyvatele2013"/>
|-
! colspan="16" align="center" | Obec Žatec
|- style="white-space:nowrap"
!
! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
!2021 
|- style="white-space:nowrap"
! align="left" | Obyvatelé 
| 10 050 || 11 660 || 14 520 || 17 754 || 18 666 || 17 761 || 19 757 || 14 088 || 15 661 || 16 525 || 19 145 || 20 320 || 19 919 || 18 786 ||  18 467
|- style="white-space:nowrap"
! colspan="16" align="center" style="background: white" | Místní část Žatec
|- style="white-space:nowrap"
! align="left" | Obyvatelé
| 8 869 || 10 425 || 13 234 || 16 188 || 17 130 || 16 211 || 18 100 || 13 174 || 14 582 || 15 608 || 18 368 || 19 699 || 19 266 || 18 139 || 18 346
|- style="white-space:nowrap"
! align="left" | Domy
| 695 || 759 || 885 || 1 034 || 1 197 || 1 237 || 1 671 || 2 059 || 1 791 || 1 726 || 1 866 || 2 015 || 2 134  || 2 264 || 2 723
|- style="white-space:nowrap"
| colspan="16" align="center" | {{Malé|Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí [[Velichov (Žatec)|Velichov]] a [[Záhoří (Žatec)|Záhoří]].}}
|}

<gallery>
File:Sčítání obyvatelstva 2011, 566985 Žatec, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Žatec roku 2011
File:Sčítání obyvatelstva 2011, 566985 Žatec, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Žatec roku 2011
File:Sčítání obyvatelstva 2011, 566985 Žatec, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Žatec roku 2011
</gallery>

== Obecní správa ==

=== Části města ===
[[Soubor:Zatec CZ Knezska brana PICT2989.jpg|náhled|Kněžská brána, součást středověkého opevnění v Žatci]]
Město se skládá ze sedmi částí:
* '''Žatec'''
* [[Bezděkov (Žatec)|Bezděkov]]
* [[Milčeves]]
* [[Radíčeves]]
* [[Trnovany (Žatec)|Trnovany]]
* [[Velichov (Žatec)|Velichov]]
* [[Záhoří (Žatec)|Záhoří]]

=== Zastupitelstvo a rada města ===
Žatecké zastupitelstvo zvolené v roce [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|2022]] se skládá z osmi politických subjektů - [[ANO 2011]] (8 mandátů), [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]], [[Volba pro město|VPM]] (oba po 3 mandátech), [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[Starostové a nezávislí|STAN]] (oba po 2 mandátech); [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] a nezávislí, Žatec srdce regionu – koalice [[TOP 09]] a nezávislých, [[Česká pirátská strana|Piráti]] (všichni po 1 mandátu). Radu města sestavily [[ANO 2011]], [[Volba pro město]] a [[Občanská demokratická strana|ODS]]. Dle koaliční dohody byl v řijnu 2022 novým starostou zvolen Radim Laibl (ANO).<ref name="Kassal"/>

[[Soubor:Zastupitelstvo Žatec 2018.svg|náhled|Složení zastupitelstva po komunálních volbách v roce 2018]]

== Hospodářství ==

=== Průmysl ===
Bývalé vojenské letiště bylo přeměněno na průmyslovou zónu [[Průmyslová zóna Triangle|Triangle]]. První velkou investicí byla již ukončená výroba displejů a televizorů japonských společností IPS Alpha a [[Hitachi]]. K roku 2018 funguje v jejich halách výroba vnitřního vybavení pro auta firmy Grammer. Od roku 2019 se rozbíhá výroba pneumatik korejské společnosti [[NEXEN TIRE]]. Největším zaměstnavatelem v zóně zůstává společnost [[Yanfeng]] s výrobou dílů pro automobilní průmysl.<ref name="Drahý"/>

U jezu na Ohři na západním okraji města se nachází [[Malá vodní elektrárna Libočany]].

=== Chmelařství a pivovarnictví ===
Oblast, jíž je Žatec střediskem, proslula pěstováním [[chmel]]e. Pěstování chmele je rovněž inspirací pro každoroční chmelové slavnosti – tzv. [[Dočesná]]. Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoha společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek ([[lupulin]]).

Právě díky chmelu a Dočesné je Žatec známý v celém Česku. Na chmelové brigády jezdili studenti ze všech koutů České i Slovenské republiky.

Ve městě sídlí [[Pivovar Žatec]], jenž své pivo úspěšně vyváží do světa a pravidelně získává ocenění na degustacích v ČR, ale i ve světě. V červnu 2006 vyhrálo Žatecké pivo na Mezinárodním pivním festivalu v australském [[Sydney]].

Ve městě působí recesistické [[Spolek|občanské sdružení]] [[Chrám chmele a piva]], které pořádá slavnosti Chmelfest a snaží se o propagaci nejen Žatce jako města chmele, ale i celé chmelařské oblasti v okolí.

== Doprava ==
Žatcem vede [[silnice I/27]], na kterou se v něm napojují [[silnice II. třídy]]: [[Silnice II/225|II/225]], [[Silnice II/250|II/250]] a [[Silnice II/227|II/227]]. Z železničních tratí městem prochází železniční tratě [[Železniční trať Žatec–Obrnice|Žatec–Obrnice]], [[Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník|Lužná u&nbsp;Rakovníka – Chomutov]] a [[Železniční trať Plzeň–Žatec|Plzeň–Žatec]], které se křižují ve [[Žatec (nádraží)|stanici Žatec]].

== Společnost ==
Nyní je ve městě [[koupaliště]] s wellnes centrem a sportovištěm, město disponuje 2 fotbalovými hřišti, z toho jedno je přístupné pro veřejnost. Dále je zde digitální, 3D a [[letní kino]], divadlo, nahrávací studio a mnoho obchodů jako například Obchodní Centrum Kaufland, které zahrnuje obchody Takko, Sportisimo, Kik, Elektro, Dračík, Jysk a další. Dále zde funguje Tesco, Lidl, Penny Market, Norma, Exe, ArmyShop, kavárny, cukrárny, čajovna a skateshop.

== Pamětihodnosti ==
{{viz též|Seznam kulturních památek v Žatci}}
* [[Žatecká radnice|Budova radnice s radniční věží]]
* Budova [[Gymnázium Žatec|Gymnázia Žatec]]
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Žatec)|Chrám Nanebevzetí Panny Marie]]
* [[Synagoga v Žatci|Synagoga]]
* Chmelnička
* Systém [[Městské opevnění (Žatec)|městského opevnění s&nbsp;Husitskou baštou]] a dvěma zachovanými městskými bránami ([[Kněžská brána]] a [[Libočanská branka]])
* Chmelařské muzeum
* [[Chrám chmele a piva]] s Chmelovým majákem a [[Chmelový orloj|Chmelovým orlojem]]
* [[Sloup Nejsvětější Trojice (Žatec)|Sloup Nejsvětější Trojice]]
* [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Žatci|Evangelický kostel]]
* Renesanční sladovna s expozicí galerie filmů natáčených v Žatci
* Pivní sud žateckého pivovaru na Kruhovém náměstí
* [[Kostel svatého Jakuba (Žatec)|Kostel svatého Jakuba]]
* [[Kostel svatého Václava (Žatec)|Kostel svatého Václava]]
* Klášterní zahrada s bylinkovou zahradou, expozicí domácích zvířat
* Pozdně gotický [[Mederův dům]] oceněný jako [[Památka roku|památka roku 2020]] v kategorii Velké rekonstrukce<ref name="propamatky"/>
* [[Fuchsova vila (Žatec)|Fuchsova vila]]

<gallery>
Soubor:Žatec, kostel Nanebevzetí Panny Marie, od Kněžské brány.jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Soubor:Saaz6.jpg|Roubený dům na předměstí
Soubor:Žatec, náměstí Svobody, trojiční sloup (01).jpg|Trojiční sloup na náměstí
Soubor:Saaz-Nr356.jpg|Dům s galerií a muzeem na Masarykově ulici
Soubor:Saaz-Synagoge-1.jpg|Žatecká synagoga
Soubor:Saaz-Ring2.JPG|Domy na hlavním náměstí
Soubor:Saaz-Mederhaus-00.jpg|Mederův dům
</gallery>

V [[Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci|Regionálním muzeu K. A. Polánka]] byla v květnu roku 2002 otevřena stálá expozice ''Kabinet chmelových známek'' dokumentující historický vývoj a teritoriální rozšíření chmelových známek v Čechách. V současnosti expozice obsahuje bezmála 1300 vystavených [[sbírkový předmět|sbírkových předmětů]] a je tak největším vystavovaným souborem svého druhu v České republice. Část těchto známek je k vidění ve Chmelařském muzeu. K expozici se váží webové stránky, které detailně pojednávají o jednotlivých druzích těchto pracovních známek.<ref>[http://www.muzeumzatec.cz Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci]</ref>

=== Zaniklé stavby ===
Roku 1715 byla na žateckém náměstí vysvěcena nově postavená [[Loretánská kaple v Žatci|Loretánská kaple]]. Založena byla z odkazu lékárníka a žateckého radního Johanna Clemense Calderara. Roku 1738 ji poškodil požár, ale v krátké době byla opravena a její fasádu ozdobily sochy od J.&nbsp;K.&nbsp;Vettera. Roku 1790 byla Santa Casa odsvěcena a přestavěna na obytný dům, který byl po roce 1945 zbořen.<ref>BUKOVSKÝ, Jan. ''Loretánské kaple v Čechách a na Moravě''. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 150.</ref><ref>Čechura, Martin. ''Zaniklé kostely Čech''. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. S. 299.</ref>

== Sport ==
[[Meziválečné období|Mezi válkami]] působil ve městě úspěšný německý fotbalový klub [[DSV Saaz]].<ref name="kral"/> Na počátku třicátých let složil silný [[Profesionální sport|profesionální]] tým zvaný ''Wunderelf'' (zázračná jedenáctka), který trénoval bývalý reprezentant [[Otakar Škvain-Mazal]]. Absolvoval dokonce jeden ročník [[Fotbalová liga Československa|nejvyšší československé soutěže]] ([[Státní liga 1935/1936|1935/1936]]). V této sezóně za něj nastupoval například i [[Československá fotbalová reprezentace|československý reprezentant]] [[Ľudovít Rado]] nebo [[Rakouská fotbalová reprezentace|rakouský reprezentant]] [[Johann Hoffmann]]. Klub zanikl v důsledku [[vysídlení Němců z Československa]]. Ve městě později působil vojenský fotbalový klub [[VTJ Žatec (fotbal)|VTJ Žatec]]. Odehrál pět sezón v [[Česká národní fotbalová liga|druhé nejvyšší soutěži]] ([[Česká národní fotbalová liga 1977/1978|1977/1978]], [[Česká národní fotbalová liga 1978/1979|1978/1979]], [[Česká národní fotbalová liga 1979/1980|1979/1980]], [[Česká národní fotbalová liga 1985/1986|1985/1986]], [[Česká národní fotbalová liga 1986/1987|1986/1987]]). Zanikl roku 1991 sloučením s [[FK Teplice]].

V roce 1989 se v Žatci konalo [[Mistrovství Československa v cyklokrosu 1989|Mistrovství Československa v cyklokrosu]].

== Zajímavosti ==

=== Žatecká nej ===
[[Soubor:Zatec CZ Rimg0253.jpg|náhled|Nejmenší chmelnice světa vedle žatecké radnice]]

* Hrob nejstaršího pivaře světa – Lojzy Lupulína (recese)<ref name="homolupulové"/>
* Nejmenší chmelnička na světě (na náměstí Svobody)<ref>[http://www.docesna.cz/soubory/promo-2009/Promo-Docesna-2009.doc 52. ROČNÍK SLAVNOSTÍ CHMELE – dočesná.cz]</ref>
* Nejmenší pivovar na světě (pokusný pivovar ve Chmelařském institutu)<ref name="hotely"/>
* Největší sklad chmele na světě<ref name="hotely"/>
* Největší chmelařská oblast ČR (zahrnuje okresy [[Okres Louny|Louny]], [[Okres Rakovník|Rakovník]], [[Okres Kladno|Kladno]], [[Okres Chomutov|Chomutov]] a už pěstitelsky neaktivní okresy [[Okres Plzeň-sever|Plzeň-sever]] a [[Okres Rokycany|Rokycany]])<ref>[http://www.kisuk.cz/attachments/Tiskova_zprava_-_chmel_-_18082008.doc Svaz pěstitelů chmele ČR: Tisková zpráva 18. 8. 2008]</ref>
* Žatecko je nejsušší oblastí ČR (srážkový stín Doupovských a Krušných hor)<ref name="rpi"/>
* Druhá největší synagoga v Čechách<ref name="kamler"/>

=== Dočesná ===
{{Podrobně|Dočesná}}
Tato akce vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn. V dnešní podobě se těžištěm oslav a zábavy stalo centrální náměstí Svobody, kde je před radnicí umístěno hlavní pódium, na kterém se po oba dny střídají zábavné pořady především hudebních žánrů. Nedílnou součástí jsou chmelové a pivní soutěže, mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Výjimečnost programu umocňuje historická divadelní scénka jejímž vyvrcholením je pasování vybraného pěstitele do rytířského stavu a jeho dekorování chmelovým věncem, slavnostní narážení pivního sudu a strhnutí posledního štoku v nejmenší chmelnici na světě, která se nachází přímo na žateckém náměstí. Speciální programy jsou na dalších dvou scénách. Na dětské scéně do podvečera probíhají pásma soutěží, písniček a her. Ve večerních hodinách na tomto pódiu probíhá rockový program, nechybí vystoupení známých rockových hvězd. Druhou scénu tvoří pódium s programem zaměřeným na folkovou a country muziku. Na žatecké Dočesné se představují pivovary z celé České republiky, ale i ze zahraničí.<ref name="docesna"/>

=== Ve filmu a televizi ===
[[Soubor:Žatec, Hošťálkovo náměstí, kostel Nanevebzetí Panny Marie, od náměstí Svobody.jpg|náhled|Seriálové ''[[Náměstíčko]]'' je ve skutečnosti náměstí Maxmiliána Hošťálka v Žatci]]
[[Soubor:Zatec_CZ_kostel_sv_Vaclava_01.JPG|náhled|upright|Kostelík svatého Václava na Dolním předměstí]]

Ve městě se díky jeho starobylé podobě natáčí ročně několik filmů, seriálů a reklam. Množství českých a zahraničních děl zde nelze uvést, protože neustále přibývají neuvěřitelným tempem, ale asi nejznámější českým divákům bude seriálová tvorba České televize ''[[Náměstíčko]]'', ''[[Náves (seriál)|Náves]]'', ''[[Příkopy (seriál)|Příkopy]]'', ''[[Nemocnice na kraji města]]'', či ''[[Já, Mattoni]]''. Do Žatce sjíždí filmové štáby snad z celého světa a natáčí zde zejména historické filmy, zejména s židovskou tematikou. Ve městě funguje muzeum filmů natáčených v Žatci.

Filmy (částečně) natáčené v Žatci:
* 1964 – ''[[Starci na chmelu]]''
* 1974 – ''[[Holky z porcelánu]]''
* 1982 – ''Yentl'' ([[Barbra Streisandová|Barbra Streisand]])
* 1986 – ''Pavučina''
* 1992–1993 – ''Mladý Indiana Jones''
* 1995 – ''Radeckého pochod''
* 1997 – ''Bídníci''
* 1999 – ''Oliver Twist''
* 1999 – ''Červený Bedrník''
* 2002 – ''Jean Moulin''
* 2000 – ''[[Případy detektivní kanceláře Ostrozrak]]'' (TV seriál)
* 2004 – ''Meigret''
* 2002 – ''[[Doktor Živago (film, 2002)|Doktor Živago]]''
* 2005 – ''[[Náměstíčko]]'' (TV seriál)
* 2007 – ''[[Příkopy (seriál)|Příkopy]]'' (TV seriál)
* 2005 – ''Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí''
* 2007 – ''Srdce nepřítele''
* 2008 – ''[[Edith Piaf (film)|Edith Piaf]]''
* 2013 – ''[[Hořící keř (film)|Hořící keř]]''
* 2016 – ''[[Já, Mattoni]]'' (TV seriál)
* 2016 – ''Pytlík kuliček''
* 2016 – ''Úkryt v zoo''
* 2016 – reklama firmy [[Apple]] „Frankie's holidays“, hlavní natáčení na náměstí probíhalo v noci z 22. na 23. října<ref name="www.zive.cz, 2016-12-04"/><ref name="zatecky.denik.cz, 2016-10-24"/>
* 2019 – ''[[Králíček Jojo]]''

== Rodáci ==
* [[Havel Cahera]], utrakvistický kněz, teolog
* [[Peter Glaser]], vědec, kosmický inženýr
* [[Anton Gnirs]], archeolog
* [[Josef August Heller]], hudební skladatel
* [[Maxmilián Hošťálek z Javořice]], politik
* [[Jan Hudec]], akademický malíř
* [[František Chvalovský]], fotbalový funkcionář
* [[Josef Illing]], politik
* [[František Kermer]], architekt
* [[Milan Kindl]], právník a spisovatel
* [[Sylvia Kodetová]], operní pěvkyně
* [[Petr Kotvald]], zpěvák
* [[Jan Kreisinger]], atlet
* [[Václav Krocín starší z Drahobejle]], politik
* [[Lukáš Ladra]], IT grafik a recenzent PC her
* [[Karl Lehrmann]], architekt<ref name="www.usti-aussig.net"/>
* [[Bohuslav z Michalovic]], politik a právník
* [[Werner Nachtigall]], biolog
* [[Josef Patzel]], politik
* [[Jiří Pazour]], hudební skladatel a klavírista
* [[Jan Petříček]], kanoista, vodní slalomář
* [[Tomáš Petříček (kanoista)|Tomáš Petříček]], kanoista, vodní slalomář
* [[Pavel Pistorius z Lucka]], kněz a spisovatel
* [[Josef Rabas]], římskokatolický kněz
* [[Karel Reiner]], hudební skladatel
* [[Bohumír Roedl]], historik a archivář
* [[Zdenko Schücker]], politik
* [[Otto Stein]], malíř a grafik
* [[Otto Stein (indolog)|Otto Stein]], indolog, oběť holocaustu
* [[Lucie Svěcená]], sportovkyně
* [[Jan Svěrák]], režisér
* [[Maria Treben]], spisovatelka, bylinkářka
* [[Dagmar Vaňkátová]], česká operní pěvkyně
* [[Petr Štrompf]], spisovatel
* [[Karel Rafael Ungar]], kněz a knihovník
* [[Miroslav Varga]], olympijský vítěz
* [[František Kristian Waldherr]], malíř
* [[Dominik Stroukal]] , ekonom a manažer

== Partnerská města ==
* {{Partnerské město|Krasnystaw|rok=1996}}
* {{Partnerské město|Poperinge|rok=1964}}
* {{flagicon|GER}} [[Thum]], Německo
* {{Partnerské město|Žalec}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references>
<ref name="ČT24, 2023-09-18">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Žatec a krajina žateckého chmele se dostaly na seznam UNESCO
 | periodikum = ČT24
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3615383-zatec-a-krajina-zateckeho-chmele-se-dostaly-na-seznam-unesco
 | jazyk = cs
 | datum vydání = 2023-09-18
 | datum přístupu = 2023-09-18
}}</ref>
<ref name="www.historickasidla.cz">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Stará papírna - Žatec - Muzea, galerie či jiné soubory sbírkových předmětů - Česká republika - Ústecký kraj
 | periodikum = www.historickasidla.cz
 | url = http://www.historickasidla.cz/redakce/index.php?dr=2143&lanG=cs&xuser=
 | datum přístupu = 2021-07-24
}}</ref>
<ref name="whc">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Žatec and the Landscape of Saaz Hops
 | url = https://whc.unesco.org/en/list/1558
 | vydavatel = UNESCO World Heritage Centre
 | datum přístupu = 2024-02-17
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
<ref name="Kassal">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Kassal
 | jméno = Tomáš
 | titul = Žatec má nové vedení města, starostou je Radim Laibl
 | periodikum = www.mesto-zatec.cz
 | url = https://www.mesto-zatec.cz/mesto/aktualne/zatec-ma-nove-vedeni-mesta-starostou-je-radim-laibl-3300cs.html
 | jazyk = cs
 | datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref>
<ref name="propamatky">{{Citace periodika
 | titul = Mederův dům a město Žatec bodují v soutěžích
 | periodikum = Propamátky
 | datum vydání = 2021
 | ročník = 10
 | číslo = 1
 | strany = 23
 | url = https://www.propamatky.info/dokumenty/Casopis_PROPAMATKY_2021_01_jednostrany.pdf
}}</ref>
<ref name="kral">{{Citace monografie
 | příjmení = Král
 | jméno = Lubomír
 | titul = Historie německé kopané v Čechách
 | url = https://books.google.cz/books?id=fO6uAAAACAAJ&dq=Historie+n%C4%9Bmeck%C3%A9+kopan%C3%A9+v+%C4%8Cech%C3%A1ch&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
 | vydavatel = MJF
 | počet stran = 280
 | isbn = 978-80-86284-59-0
 | poznámka = Google-Books-ID: fO6uAAAACAAJ
 | jazyk = cs
}}</ref>
<ref name="rpi">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Žatec slaví milénium
 | periodikum = Radio Prague International
 | url = https://cesky.radio.cz/zatec-slavi-milenium-8088014
 | datum vydání = 2004-06-25
 | jazyk = cs
 | datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref>
<ref name="kamler">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Kamler
 | jméno = M
 | titul = Židovská synagoga
 | periodikum = www.krasnecesko.cz
 | url = https://www.krasnecesko.cz/lokalita_detail.php?id=11160-Zidovska-synagoga-Zatec-synagoga&strana=
 | datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref>
<ref name="docesna">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Žatecká Dočesná
 | periodikum = Dočesná
 | url = https://docesna.cz/
 | jazyk = cs
 | datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref>
<ref name="1924, s. 232">{{Citace monografie
 | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921
 | svazek = I. Země Česká
 | typ svazku = díl
 | vydavatel = Orbis
 | místo = Praha
 | rok = 1924
 | strany = 232
 | počet stran = 598
}}</ref>
<ref name="atlas-hradist">{{Citace monografie
 | editoři = Vladimír Salač
 | titul = Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách
 | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR
 | místo = Praha
 | rok = 2019
 | počet stran = 136
 | isbn = 978-80-7581-022-9
 | jazyk = česky, německy
 | strany = 55
}}</ref>
<ref name="homolupulové">{{Citace elektronického periodika
 | periodikum = chmelobrana.cz
 | url = http://chmelobrana.cz/homolopulove/muzeu-homolupulu/
 | datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref>
<ref name="hotely">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Ubytování Žatec
 | periodikum = www.hotely.cz
 | url = https://www.hotely.cz/zatec
 | jazyk = cs
 | datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref>
<ref name="Obyvatele">{{Citace monografie
 | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)
 | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
 | vydavatel = Český statistický úřad
 | místo = Praha
 | rok = 2006
 | počet stran = 760
 | strany = 402, 403
 | isbn = 80-250-1310-3
}}</ref>
<ref name="obyvatele2013">{{Citace monografie
 | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
 | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
 | vydavatel = Český statistický úřad
 | místo = Praha
 | rok = 2013
 | počet stran = 900
 | strany = 308
 | isbn = 978-80-250-2394-5
}}</ref>
<ref name="SL1930">{{Citace monografie
 | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930
 | svazek = I. Země Česká
 | typ svazku = díl
 | vydavatel = Orbis
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | strany = 404
 | počet stran = 613
}}</ref>
<ref name="www.usti-aussig.net">{{Citace elektronického periodika
 | titul = ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech
 | periodikum = www.usti-aussig.net
 | url = http://www.usti-aussig.net/autori/karta/jmeno/117-karl-lehrmann
 | jazyk = cs
 | datum přístupu = 2017-01-18
}}</ref>
<ref name="www.zive.cz, 2016-12-04">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | titul = Apple natočil vánoční reklamu v Česku. Z několika možných míst si nakonec vybral Žatec
 | url = http://www.zive.cz/bleskovky/apple-natocil-vanocni-reklamu-v-cesku-z-nekolika-moznych-mest-si-nakonec-vybral-zatec/sc-4-a-185174/default.aspx
 | vydavatel = živě.cz
 | místo = 
 | datum vydání = 2016-12-04
 | datum přístupu = 2017-02-16
}}</ref>
<ref name="zatecky.denik.cz, 2016-10-24">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | titul = Hoštálkovo náměstí pokryl sníh už v říjnu
 | url = http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/nataceni_vanoce_zatec_20161024.html
 | vydavatel = Žatecký deník
 | místo = 
 | datum vydání = 2016-10-24
 | datum přístupu = 2017-02-16
}}</ref>
<ref name="Drahý">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Drahý
 | jméno = Lukáš
 | titul = Průmyslová Zóna Triangle - Kontakty na investory
 | periodikum = www.industrialzonetriangle.com
 | url = http://www.industrialzonetriangle.com/cs/investori-v-zone
 | datum přístupu = 2018-11-14
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20151212052008/http://www.industrialzonetriangle.com/cs/investori-v-zone
 | datum archivace = 2015-12-12
 | nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="lutovsky-2006">{{Citace monografie
 | příjmení = Lutovský
 | jméno = Michal
 | odkaz na autora = Michal Lutovský
 | titul = Po stopách prvních Přemyslovců
 | typ svazku = díl
 | svazek = I. Zrození státu (872–972)
 | vydavatel = Libri
 | místo = Praha
 | rok = 2006
 | počet stran = 272
 | strany = 191
 | isbn = 80-7277-308-9
}}</ref>
<ref name="lutovsky-2008">{{Citace monografie
 | příjmení = Lutovský
 | jméno = Michal
 | titul = Po stopách prvních Přemyslovců
 | typ svazku = díl
 | svazek = II. Léta krize a obnovy (972–1012)
 | vydavatel = Libri
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | počet stran = 282
 | strany = 199
 | isbn = 978-80-7277-231-5
}}</ref>
</references>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | titul = Žatec
 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | počet_stran = 520
 | isbn = 80-7106-443-2
 | autor = Kolektiv autorů
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V–Ž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 896 | isbn = 978-80-7277-410-4}}

=== Související články ===
* [[Městská autobusová doprava v Žatci]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Žatec}}
* {{Otto|heslo=Žatec}}
* {{Oficiální web}}
* {{RÚIAN}}

{{Části české obce}}
{{Okres Louny}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko}}

[[Kategorie:Žatec| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce v okrese Louny]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Mikroregion Nechranicko]]
[[Kategorie:Severočeské sdružení obcí]]
[[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]]
[[Kategorie:Města v okrese Louny]]
[[Kategorie:Sídla na Ohři]]
[[Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi]]
[[Kategorie:Městské památkové rezervace v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Památkově chráněná území v okrese Louny]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]