Špačkovití
 Špaček obecný | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Muscicapoidea |
| Čeleď | špačkovití (Sturnidae) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Špačkovití je ptačí čeleď, která má schopnost zapamatovat si a pak využívat ve svém repertoáru cizí hlasy, především Majna Rothschildova - Leucopsar rothschildi. Nejznámější z této čeledi je špaček obecný, který se i zásluhou člověka rozšířil do mnoha zemí všech kontinentů. Další druhy špačků žijí také v Africe a Asii.
Nejrozšířenější druhy špačkovitých
- Loskuták posvátný - Graeula religiosa - je často chován v klecích. Měří 28-30 centimetrů. Žije v jižní a jihovýchodní Asii, převážně v zalesněných oblastech. Pestrá paleta jejích skřeků vytváří téměř pravidelné zvukové pozadí.
- Špaček obecný - Sturnus vulgaris - měří přibližně 22 cm. Samec i samice jsou černí se silným kovovým leskem a malými žlutobílými skvrnami, které jsou výraznější v zimním období. Mláďata jsou šedohnědá. Vyskytuje se v Evropě, v mírném pásmu Asie a v severní Africe. Byl převezen i do Severní Ameriky. Nejčastěji obývá okraje lesů, lesíky a zahrady v nížinách a podhůřích. Hnízdí v dutinách stromů. Na bledě modrých vejcích sedí oba rodiče 13-14 dní, mláďata v hnízdě krmí 19-22 dní. Po opuštění hnízda se mladí špačci shlukují do hejn a odlétají do polí ale i sadů za potravou. Tito ptáci se živí hmyzem, příležitostně třešněmi, bobulemi révy vinné, kukuřicí.
- Špaček růžový - Pastor roseus - připomíná vzhledem i velikostí špačka obecného. Samec i samice jsou zbarveni černě s kovovým leskem, v kombinaci s růžovou barvou. Mláďata jsou hnědošedá, s bílou spodinou těla. Vyskytuje se ve stepích a polopouštích jihovýchodní Evropy a přilehlé části Asie až po střední Asii. Hnízdo z trávy staví většinou na zemi nebo v hromadách kamenů.
Taxonomie[1]
- podčeleď Buphaginae
- Buphagus (Brisson, 1760) - Klubák, 2 druhy
- podčeleď Sturninae
- rod Acridotheres (Vieillot, 1816) - majna
- rod Ampeliceps (Blyth, 1842) - majna
- rod Aplonis (Gould, 1836) - špaček
- rod Basilornis (Bonaparte, 1850) - špaček
- rod Cinnyricinclus (Lesson, 1840) - leskoptev
- rod Creatophora (Lesson, 1847) - špaček
- rod Enodes (Temminck, 1839) - špaček
- rod Fregilupus (Lesson, 1830) - špaček †
- rod Gracula (Linnaeus, 1758) - loskuták
- rod Gracupica - špaček
- rod Grafisia (Bates, 1926) - špaček
- rod Lamprotornis (Temminck, 1820) - leskoptev
- rod Leucopsar (Stresemann, 1912) - majna
- rod Mino (Lesson, 1827) - majna
- rod Necropsar (Slater, 1879) - špaček †
- rod Neocichla (Sharpe, 1876) - leskoptev
- rod Onychognathus (Hartlaub, 1849) - špaček
- rod Pholia (Reichenow, 1900 - leskoptev
- rod Poeoptera (Bonaparte, 1854) - špaček
- rod Sarcops (Walden, 1875) - špaček
- rod Saroglossa (Hodgson, 1844) - špaček
- rod Scissirostrum (Lafresnaye, 1845) - špaček
- rod Speculipastor (Reichenow, 1879) - leskoptev
- rod Spreo (Lesson, 1831) - leskoptev
- rod Streptocitta (Bonaparte, 1850) - špaček
- rod Sturnia - špaček
- rod Sturnus (Linnaeus, 1758) - špaček
- rod Temenuchus - špaček
Odkazy
Reference
Externí