Šimon Brejcha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šimon Brejcha
Šimon Brejcha.jpg
Narození 2. října 1963 (56 let)
Karlovy Vary
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šimon Brejcha (* 2. října 1963 Karlovy Vary)[1] je český výtvarník. Pro jeho uměleckou práci je typický zájem o experimentování s technologickými postupy a využívání autorských grafických technik pro vytváření velkoformátové grafiky ( viz[2] ). Jeho díla bývají často zastoupena na významných mezinárodních výstavách grafiky (Japonsko, Čína, USA, Rakousko, Polsko...) a byla vícekrát oceněna na Grafice roku v Praze. V letech 2017 a 2019 byl nominován na Cenu Vladimíra Boudníka.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Šimon Brejcha je bytostný grafik. Každý předmět, který mu projde rukama, zkoumá, zda není vhodný k otisku. Tradiční grafické techniky mu k tomu ale nestačí. Když pracuje s dřevořezem – tak rovnou s řetězovou pilou, když rozměrný grafický obraz – tak na plátno obřích rozměrů, když hlubotisk – tak na samé hranici technických a fyzických možností. Hledání limitů tisku přivedlo Šimona Brejchu k objevování nových technologických postupů. Grafiku totiž nechápe jako příležitost k zmnožení drobnokresby, jakkoli ho i tento způsob práce fascinuje. Zajímá jej spíše zmnožení a vrstvení námětu na velkých formátech, což mu umožňuje zkoumat rytmus a hloubku obrazu i proměnu významu tisknutých elementů. Jak sám říká: „ Vytisknout jeden trn je významově zcela jiného, než když vytvořím celé trnové pole.“[zdroj?]

Kromě fascinasce procesy, které mu umožňují tiskem zachytit rozmanité materiály, ponejvíce přírodního původu, je Šimon Brejcha neustále překvapován i tím, že banální a přehlédnutelné může se stát znakem, který nese nejen potenciál k rozvíjení divákových představ, ale i poměrně pregnantní výpověď o nějaké události nebo stavu věcí.

Tak se může tvar túje, komplikovaně přenesený do tiskové formy, stát výpovědí o stavu myslí mnohých obyvatel českých měst.....

Šimon Brejcha o tom říká: „Den co den procházím ulicí mezi rodinnými domy. Mylné by bylo očekávání, že budu míjet úhledné předzahrádky přívětivě vybízející kolemjdoucí k potěšenému pohledu. Nikoli. Procházím tunelem, koridorem vymezeným čtyřmetrovými stěnami opravdu hnusných tůjí. Z daných domů nikoho nepotkám. Nemohu prohodit pár slov. Nemohu ocenit píli, kterou majitel věnoval své zahrádce. Vše je skryto, ubedněno. Vše je nepřístupné, nepřátelské vůči čemukoli cizímu....“[zdroj?]

situační pohled při natáčení dokumentu o autorovi v UPM

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

Výběr z výstav po roce 2000

  • 2019 Zahradničení, Galerie Václava Špály, Praha
  • 2018 Reality? Reality!, Cermak-Eisenkraft, Pop Up Gallery, Praha (s Martinem Velíškem)
  • 2016 Sběrač a drtič[3], GASK, Kutná Hora
  • 2015 Spaces, Bourglinster, Lucembursko
  • Spaces, Professorium – Galerie für zeitgenössische Kunst, Würzburg, Německo
  • 2013 Stein und Haut, Galerie Am schwarzen Meer, Brémy, Německo
  • 2011 See what you don´t see, Kunstverein Coburg, Německo
  • 2010 Buch much[4], Galerie umění Karlovy Vary, Letohrádek Ostrov
  • Buch much, Oblastní galerie Liberec, Liberec
  • 2009 Spolubydlící, Wilke Atelier, Bremerhaven, Německo
  • 2007 Nanovetřelci, Galerie Kabinet, Brno
  • Nanovetřelci, Künstlerhaus Hooksiel, Německo
  • Schilfernte – Rákosové žně, Künstlerhaus Hooksiel, Německo
  • 2006 Skin so soft, Professorium – Galerie für zeitgenössische Kunst, Würzburg, Německo
  • 2005 Skin so soft, Nová síň, Praha
  • Skin so soft, Kulturforum Land Wursten, Dorum, Německo
  • 2002 Co mi vyprávěla krabí noha…, Wilke Atelier, Bremerhaven, Německo
  • Kresby z let 80., Alte Posthalterei, Syke, Německo
  • Vrstvy, Radnice města Diepholz, Německo
  • 2001 Výsledky stipendia Grafických dílen, Kulturrathaus Drážďany, Německo
  • Stíny běžící travou…, Galerie U Prstenu, Praha
  • 2000 Dvacet způsobů vnímání…, Kostel sv. Štěpána, Brémy, Německo

Účast na kolektivních výstavách[editovat | editovat zdroj]

Výběr z výstav po roce 2010

  • 2019 Česká grafika, České centrum v Paříži, Francie
  • Autoportrét – realita – identita?, Galerie Hollar, Praha
  • Screening, GASK, Kutná Hora
  • 2018 16 + 1, Ningbo Museum of Art, Ningbo, Čína
  • Encounters, Impact 10, Santander, Španělsko
  • 2017 Hollar dnes, Obecní dům, Praha
  • Kniha prostor pro grafiku, grafika inspirace pro knihu , Galerie Hollar, Praha
  • Kniha prostor pro grafiku, grafika inspirace pro knihu, Galerie Františka Drtikola, Příbram
  • 2016 Nová tvorba, Galerie Hollar, Praha
  • Trienále grafiky, Macao
  • 2015 Mezinárodní bienále grafiky, Guanlan, Čína
  • Na hranici zobrazovaného obrazu, Galerie Hollar, Praha
  • 2014 New Prints Summer 2014, IPCNY, New York, USA
  • ICPNY, Gallery 6, Christie's, New York, USA
  • Výsledky sympozia 2013, Akademia, Bělehrad, Srbsko
  • 2013 Setkání, Akademia, Bělehrad, Srbsko
  • Mezinárodní trienále grafiky Krakov 2012, Vídeň, Rakousko
  • New Prints, IPCNY, Austin, Texas, USA
  • Mezinárodní cena grafiky, FIG 1, Bilbao, Španělsko
  • 2012 Mezinárodní trienále grafiky, Katovice, Polsko
  • Mezinárodní trienále grafiky, Krakov, Polsko
  • New Prints, IPCNY, New York, USA
  • 2011 Mezinárodní bienále grafiky, Guanlan, Čína
  • 2010 Grafika bez hranic, Horst-Janssen-Museum, Oldenburg, Německo
  • Kontinuita, Galerie Rotunda, Lincoln, Nebraska, USA

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Výběr z ocenění po roce 2010

  • 2017, 2019 Nominace na Cenu Vladimíra Boudníka
  • 2017 Cena Kritiky, Grafika roku 2016, Praha
  • 2016 Cena Kritiky, Grafika roku 2015, Praha
  • 2015 Cena Nadace Hollar, Festival malých formátů, Praha
  • 2014 Hlavní cena v kat. D, autorská kniha, Grafika roku 2013, Praha
  • Čestné uznání, Grafika roku 2013, Praha
  • 2013 Čestné uznání, Grafika roku 2012, Praha
  • 2012 Nominace Fig Bilbao, Španělsko
  • Čestné uznání, Grafika roku 2011, Praha
  • 2011 Hlavni cena, Grafika roku 2010, Praha

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Katalogy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Abart: Šimon Brejcha [online]. Kostelec nad Černými lesy: Archiv výtvarného umění [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  2. MICHÁLEK, Ondřej. Magie otisku. první. vyd. Brno: barrister@principal, 2016. 274 s. ISBN 978-80-7485-098-1. S. 246. 
  3. ZAPLETAL, Tomáš ( ed.); BREJCHA, Šimon. Sběrač a drtič. první. vyd. Praha: Nadační fond CE, 2016. 232 s. ISBN 978-80-270-0305-1. 
  4. KROUPOVÁ, Markéta; VACHUDOVÁ, Božena. BUCH MUCH Šimon Brejcha. první. vyd. Karlovy Vary: GU Karlovy Vary, 2010. ISBN 978-80-85014-91-4.