Čistec

Čistec
	Čistec bahenní (Stachys palustris)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Podčeleď	Lamioideae;
Rod	čistec (Stachys); L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čistec (Stachys) je velký rod rostlin z čeledi hluchavkovitých. Zahrnuje více než 300 druhů převážně vytrvalých či jednoletých bylin, které jsou rozšířeny především v mírných a subtropických oblastech obou polokoulí kromě Austrálie a Nového Zélandu. Centrum jejich druhové diverzity je ve Středomoří a v jihozápadní Asii. Z české květeny se udává sedm druhů, z toho jeden (čistec rolní) jako kriticky ohrožený, vyskytující se na jediné lokalitě. Další, například čistec vlnatý, jsou pěstovány a místy zplaňují.^[1]

Mnohé druhy čistců mají tradici v lidovém léčitelství, další jsou pěstovány pro okrasu či pro jedlé hlízy. Patří též k významným medonosným rostlinám.

Popis

Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny, vzácně i polokeře, obvykle s přímými nebo vystoupavými, jednoduchými nebo větvenými lodyhami. Výška rostlin je 50 až 300 centimetrů. Listy jsou řapíkaté nebo přisedlé, jednoduché, 1 až 15 centimetrů dlouhé. U některých druhů jsou vyvinuty podzemní oddenky a oddenkové hlízy.

Květy jsou oboupohlavné, rozlišené na trubkovitý nebo zvonkovitý kalich a dvoupyskatou korunu. Jsou dlouhé 1 až 2 centimetry a seskupené v lichopřeslenech podepřených postupně se zmenšujícími listeny podobného tvaru jako listy; mohou být oddálené nebo tvořit koncový lichoklas . Barva květů je bílá, růžová až purpurová, fialová nebo žlutá. Tyčinky jsou 4, z toho jejich přední pár je obvykle delší než zadní. Při bázi semeníku je diskovité nektárium. Květy jsou opylovány hmyzem, plody jsou tvrdky.^[1]^[2]

Rozšíření a ekologie

Rod je rozšířen prakticky kosmopolitně, chybí pouze v Austrálii, na Novém Zélandu, v Amazonské pánvi, v Indii a na tropických ostrovech Indonésie, stejně jako na arktickém severu Severní Ameriky.^[3] Největší počet druhů roste ve Středomoří a na Blízkém východě, mezi další centra diverzity náleží jižní Afrika a oblast Chile. Mnoho jich obývá suché stepní a lesostepní trávníky, skalní výchozy, lesní lemy apod., další druhy rostou jako polní plevele.

V české květeně je jako původních udáváno sedm druhů. Z nich běžný je ve vlhčích a mezických lesních lemech čistec lesní (Stachys sylvatica) a na těžších půdách polních, ruderálních či lemových stanovišť čistec bahenní (Stachys palustris). Čistec přímý (Stachys recta) je teplomilnou rostlinou suchých trávníků, na výhřevných, živinami bohatších stráních a v křovinách roste vzácně čistec německý (Stachys germanica) a ve světlejších lesích a u lesních cest převážně v karpatské části republiky pak čistec alpínský (Stachys alpina). Jednoletým polním plevelem je čistec roční (Stachys annua), rostoucí hlavně na jižní Moravě, a také čistec rolní (Stachys arvensis), považovaný již jednu dobu za vyhynulý a posléze nalezený na jediné lokalitě na Plzeňsku. Dále je nalézán na různých sušších stanovištích často nalézán též čistec vlnatý (Stachys byzantina), zplaňující z okrasných výsadeb.^[1]

Systematika

V rámci čeledi hluchavkovitých patří rod do podčeledi Lamioideae a tribu Stachydeae, jehož systematika je složitá a dosud ne zcela vyřešená. Někdy bývá do rodu čistec řazen také rod bukvice (Betonica), což však není podporováno molekulárními výzkumy.^[4]

Databáze PLants of the World uvádí k roku 2024 celkem 365 akceptovaných druhů (včetně kříženců).^[3] Typovým druhem je čistec lesní (Stachys sylvatica).^[5]

Vybraní zástupci

čistec alpínský (Stachys alpina) – hornatiny Evropy a přední Asie
čistec bahenní (Stachys palustris) – temperátní Eurasie
čistec bělostný (Stachys candida) – endemit jižního Řecka (pohoří Taygetos)
čistec egyptský (Stachys aegyptiaca) – Egypt, Blízký východ
čistec hlíznatý (Stachys affinis) – původní v Číně, mnohde pěstován
čistec korsický (Stachys corsica) – endemit Sardinie a Korsiky
čistec krétský (Stachys cretica) – východní Středomoří
čistec lepkavý (Stachys glutinosa) – endemit Sardinie, Korsiky a ostrova Capri
čistec lesní (Stachys sylvatica) – temperátní Eurasie
čistec levandulolistý (Stachys lavanduliifolia) – Anatolie, Írán
čistec německý (Stachys germanica) – jižní Evropa, Kavkaz
čistec přímý (Stachys recta) – většina Eurasie
čistec roční (Stachys annua) – většina Eurasie
čistec rolní (Stachys arvensis) – většina Eurasie
čistec štětinatý (Stachys setifera) – Turecko, Střední Asie
čistec vlnatý (Stachys lanata) – původní v přední Asii, často se pěstuje a zplaňuje
čistec východní (Stachys spinulosa) – Balkán, východní Středomoří, Turecko

Význam

Mnohé druhy čistců mají tradici v lidovém léčitelství pro vysoký obsah terpenoidů, flavonoidů a dalších účinných látek; indikace jejich užívání zahrnuje stres a úzkosti, žaludeční, srdeční a plicní obtíže, nachlazení nebo různé kožní záněty. Mají též antioxidační účinky.^[6] Hlízy řady druhů jsou jedlé a jsou sbírány či přímo pěstovány za účelem konzumace (především čistec hlíznatý).

Jako i ostatní hluchavkovité rostliny patří čistce k významným medonosným rostlinám, které včelám nabízejí veliké množství nektaru a menší či průměrné množství pylu. Výjimečně jsou stáčeny i jednodruhové čistcové medy. Některé druhy jsou pěstovány pro okrasu (např. čistec vlnatý)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Chrtek J. jun. (2000): Stachys L. – čistec. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 614–625, Academia, Praha.
↑ Stachys L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Stachys L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ROY, Tilottama; LINDQVIST, Charlotte. New insights into evolutionary relationships within the subfamily Lamioideae (Lamiaceae) based on pentatricopeptide repeat (PPR) nuclear DNA sequences. American Journal of Botany. 2015, roč. 102, čís. 10, s. 1721–1735. Dostupné online [cit. 2021-01-21]. ISSN 1537-2197. doi:10.3732/ajb.1500233. (anglicky) Archivováno 13. 2. 2021 na Wayback Machine.
↑ Tropicos | Name - Stachys L.. tropicos.org [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
↑ TOMOU, Ekaterina-Michaela; BARDA, Christina; SKALTSA, Helen. Genus Stachys: A Review of Traditional Uses, Phytochemistry and Bioactivity. Medicines. 2020-09-29, roč. 7, čís. 10, s. 63. PMID: 33003416 PMCID: PMC7601302. Dostupné online [cit. 2024-03-10]. ISSN 2305-6320. doi:10.3390/medicines7100063. PMID 33003416.

Související články

Bukvice (rod)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu čistec na Wikimedia Commons
Galerie čistec na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo čistec ve Wikislovníku
Taxon Stachys ve Wikidruzích
Soupis všech druhů v databázi Plants of the World

[:0-1] Chrtek J. jun. (2000): Stachys L. – čistec. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 614–625, Academia, Praha.

[2] Stachys L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.

[:1-3] Stachys L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (anglicky)

[4] ROY, Tilottama; LINDQVIST, Charlotte. New insights into evolutionary relationships within the subfamily Lamioideae (Lamiaceae) based on pentatricopeptide repeat (PPR) nuclear DNA sequences. American Journal of Botany. 2015, roč. 102, čís. 10, s. 1721–1735. Dostupné online [cit. 2021-01-21]. ISSN 1537-2197. doi:10.3732/ajb.1500233. (anglicky) Archivováno 13. 2. 2021 na Wayback Machine.

[5] Tropicos | Name - Stachys L.. tropicos.org [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.

[6] TOMOU, Ekaterina-Michaela; BARDA, Christina; SKALTSA, Helen. Genus Stachys: A Review of Traditional Uses, Phytochemistry and Bioactivity. Medicines. 2020-09-29, roč. 7, čís. 10, s. 63. PMID: 33003416 PMCID: PMC7601302. Dostupné online [cit. 2024-03-10]. ISSN 2305-6320. doi:10.3390/medicines7100063. PMID 33003416.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]