Přeskočit na obsah

Červený Dvůr (zámek)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek Červený Dvůr
Hlavní průčelí (rok 2015)
Hlavní průčelí (rok 2015)
Základní informace
Slohbaroko
Výstavba1682
Přestavba1756–1760
StavebníkEggenberkové
Další majiteléSchwarzenberkové
Současný majitelPsychiatrická nemocnice Červený Dvůr
Poloha
AdresaČervený Dvůr (Chvalšiny), ČeskoČesko Česko
Souřadnice48°50′44,81″ s. š., 14°13′50,82″ v. d.
Červený Dvůr (Chvalšiny)
Červený Dvůr (Chvalšiny)
Další informace
Rejstříkové číslo památky37191/3-1329 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Červený Dvůr je původně letohrádek Rožmberků z konce 16. století, barokně přestavěný Eggenberky koncem 17. století a pak znovu upravovaný Schwarzenberky v 18. a 19. století. Nachází se v okrese Český Krumlov ve vsi Červený Dvůr, která je součástí obce Chvalšiny (asi 8 km severozápadně od Českého Krumlova a 25 km jihozápadně od Českých Budějovic). Zámek s velkým přírodně krajinářským parkem o rozloze 117 hektarů je od roku 1963 kulturní památkou.[1] Od roku 1966 je využíván jako psychiatrická léčebna.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Na jihovýchodním úpatí hory Kleť si nechal postavit Vilém z Rožmberka (1535–1592) v 90. letech 16. století snad podle návrhu Baldassara Maggiho renesanční letohrádek, u něhož pak Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) nechal roku 1598 zřídit novou oboru s bažantnicí. V dalších letech za Marie Arnoštky z Eggenberku (1649–1719) byl letohrádek přestavěn na barokní zámek (včetně rozšíření o severní křídlo s kaplí). Další úpravy proběhly za Josefa Adama Schwarzenberka (1722–1782), kdy v letech 1748–1749 byl areál rozšířen o sala terrenu a v letech 1756–1760 bylo přeloženo hlavní schodiště, přestavěno severní křídlo a došlo ke sjednocení vzhledu vnější fasády. Za Jana Nepomuka Schwarzenberka (1742–1789) bylo v letech 1779–1781 přistavěno jižní křídlo a vznikl čestný dvůr s hospodářskými budovami.[1] Poslední větší úpravy se uskutečnily po polovině 19. století a pak ještě v letech 1908–1909, vždy v souvislosti s adaptací zámku na letní sídlo.

Původní obora byla ve 2. polovině 18. století poblíž zámku upravena do podoby barokní okrasné zahrady, později tu vznikl romantický park anglického typu a v polovině 19. století za Jana Adolfa ze Schwarzenberku (1799–1888) se rozvinul v přírodně krajinářský park, doplněný o budovy hájovny a bažantnice a také o několik romantických staveb a vodních prvků.

Posledním majitelem z rodu Schwarzenberků byl Adolf Schwarzenberk (1890–1950), jemuž byl majetek nejprve v roce 1940 zabaven gestapem a pak vyvlastněn zvláštním zákonem z roku 1947. Od roku 1950 se stal zámek Červený dvůr s parkem majetkem československého státu.[2]

Po roce 1960 byl zámek ve velmi špatném stavu, uvažovalo se i o jeho zbourání. Cesty v parku byly využívány pro přesun vojenských jednotek, směřujících do výcvikového prostoru v Boleticích. Nakonec tu byla v roce 1966 otevřena psychiatrická léčebna. V letech 1972–1974 byl pro potřeby léčebny adaptován i park.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Areál zahrnuje vlastní zámeckou budovu, jež spolu s přilehlými hospodářskými budovami volně uzavírá velký obdélníkový dvůr, a dále mimořádně rozlehlý přírodně krajinářský park.

Zámek je obdélníková jednokřídlá a jednopatrová budova, jejíž symetrické hlavní průčelí je široké asi 120 m a je orientováno na západ. Střední část budovy, která je mohutnější než novější severní a jižní části, je krytá mansardovou střechou a má uprostřed rizalit s balkonem, zakončený trojúhelníkovým štítem. Fasáda je členěna lizénami. V přízemí jsou valené a křížové klenby, některé ještě renesanční. V tzv. Čínském salonku jsou rokokové nástěnné malby z roku 1756 od Františka Jakuba Prokyše (1713–1791).[3] Další sál dochovaný z 19. století je vyzdoben francouzskými tapetami.

Rozlehlé obdélníkové nádvoří na západní straně hlavní zámecké budovy je ohraničeno přízemními hospodářskými budovami. Od severní i jižní strany tohoto obestavěného prostoru se směrem na východ na pravém břehu Chvalšinského potoka rozkládá přírodně krajinářský park o rozloze asi 117 ha se sítí cest a s několika zachovanými romantickými zahradními stavbami a fontánami.[4] Na východní průčelí zámku navazuje park parterovou loukou s kruhovou fontánou.

Další zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Červenodvorský zámek není veřejnosti běžně přístupný, ale přístupný je park, kterým prochází okružní naučná stezka „Zámecký park Červený Dvůr“. Na přibližně 3 km dlouhé trase je 14 zastavení seznamujících návštěvníky s historií a vývojem parku.[5]

Psychiatrická léčebna v Červeném Dvoře byla původně zaměřena především na léčbu alkoholiků, dnešní klienti jsou spíše závislí na drogách a patologičtí hráči. Právě okolní prostředí je využíváno jako terapeutický nástroj, který pomáhá napravit škody vzniklé závislostmi.[6]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Hlavní budova zámku (říjen 2020)
    Hlavní budova zámku (říjen 2020)
  • Červenodvorský zámek z parku
    Červenodvorský zámek z parku
  • Jezírko v parku před zámkem
    Jezírko v parku před zámkem
  • Nádvoří zámku
    Nádvoří zámku
  • Půvolský rybník v zámeckém parku
    Půvolský rybník v zámeckém parku
  • Střelnice v zámeckém parku
    Střelnice v zámeckém parku

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Zámek Červený Dvůr. www.ckrumlov.info [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-02. 
  3. ↑ František Jakub Prokyš. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Krajinářský park v Červeném Dvoře. www.npu.cz [online]. ÚOP v Českých Budějovicích [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Červený Dvůr - zámek s parkem, Blanský les - Netolicko, čertovsky hezké místo. www.blanet.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-01. 
  6. ↑ Zámek Červený Dvůr: příroda jako terapie. Plus [online]. 2019-05-25 [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CICHROVÁ, Kateřina (ed.). Proměny zámku a parku Červený Dvůr. České Budějovice: NPÚ, ÚPS v Českých Budějovicích, 2017. 271 s. ISBN 978-80-87890-27-1. 
  • CICHROVÁ, Kateřina; DVOŘÁČEK, Jiří. Červený dvůr: soužití kulturní památky a psychiatrické léčebny. Zprávy památkové péče. 2005, roč. 65, čís. 4. Dostupné online [cit. 2022-04-28].
  • MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu krumlovském. Sv. 1 Okolí Krumlova. 1. vyd. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii pro vědy, slovesnost a umění, 1918. 484 s. Dostupné online. S. 40–50. 
  • TŘÍSKA, Karel. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 5, Jižní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1986. 293 s. 
  • VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 202, 203. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Červený_Dvůr_(zámek)&oldid=22699937“