Čechy pod Kosířem (zámek)
Zámek v Čechách pod Kosířem je klasicistní stavba na okraji obce v romanticky laděném parku. Je znám především častými pobyty malíře Josefa Mánesa.
Historie
Ve 14. století (1359) zde stála vodní gotická tvrz obklopená dvěma rybníky. Její majitel Lucek z Čech vlastnil polovinu tvrze a část vsi. Druhá polovina patřila pánům z Kunštátu. Koncem 14. století Velislav z Meziboře Čechy sjednotil a roku 1416 tvrz i okolí koupil Jindřich z Kravař a Plumlova. Další majitelé byli páni z Boskovic a Pernštejna. Tvrz zanikla někdy v průběhu 15. století a k roku 1512 se uvádí již jako pustá.
V roce 1550 koupil Čechy od Pernštejnů místodržící nejvyššího písařství Markrabství moravského vladyka Matyáš z Hartunkova a založil nové panství spolu se vsemi Služínem, Stařechovicemi, Lhotou a Kníničkami a učinil je středem nově založeného panství. K roku 1570 je v pramenech zmínka i o tvrzi, z čehož by bylo možné usuzovat, že vznikla nová renesanční tvrz, která stála asi na místě jižního křídla dnešního zámku. Od roku 1583 tvrz vlastnili rody Pivců z Hradčan, Haugviců z Biskupic, Podštatských z Prusinovic, Sedlnických z Choltic. Posledními majiteli z domácí šlechty byli Skrbenští z Hříště a v poslední třetině 17. století zámek přestavěli.
Lichtenštejnové
V letech 1707–1716 byli majiteli Lichtenštejnové, a v období 1708–1716 byla tvrz za kněžny Marie Terezie Antonie z Lichtenštejna, dcery Jana Adama I. z Lichtenštejna (1662–1712) přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih.
Jan Adam I. z Lichtenštejna byl iniciátorem mnoha moravských stavebních podniků. V nedalekém Plumlově stavěl podle plánů svého otce okázalý zámek asi 20 let před stavební akcí v Čechách pod Kosířem. Dalšími majiteli panství byli Antonín Dominik Winkler z Winklenberka (1716–1732), Adam Hynek hrabě Berthold (1732–1753), Jiří Antonín šlechtic Grechtler (1753–1768). V roce 1768 české panství kupuje císařský tajný rada hrabě Emanuel Silva-Tarouca, reprezentant rakouské větve původního velmi starého portugalského rodu, který z panství tímto zřizuje rodinný fideikomis a zakládá tak rakouskou (moravskou) linii rodu.
Hrabě Ervín Vilém Silva-Tarouca (1815–1846) zámek v letech 1839–1843 přestavěl v pozdně klasicistním slohu podle plánů J. E. Zernecka. Tehdy byla také původně barokní zahrada rozšířena a přeměněna v přírodně krajinářský park (21,5 ha), navazující na zalesněné svahy Kosíře a oživený romantickými stavbami – novogotickou rozhlednou a skleníkem, zahradním altánem, který později sloužil Josefu Mánesovi jako ateliér. (V roce 1958 orgány památkové péče realizovaly návrh Bohuslava Fuchse na uvedení tohoto letního Mánesova ateliéru do původního stavu z doby malířových pobytů v těchto místech.)
Součástí parku jsou i rybníky a malá jeskyně.
Josef Mánes
Častým hostem rodiny hrabat Silva-Tarouca býval Josef Mánes. Hrabě Bedřich Silva-Tarouca totiž v letech 1835–1838 studoval v krajinářské škole profesora Antonína Mánesa na pražské Akademii; od této doby lze datovat přátelství Mánesovy rodiny s hrabaty Silva-Tarouca, které život a tvorbu Josefa Mánesa významně ovlivnilo.
Současnost
Třebaže se poslední majitel panství František Arnošt hlásil vždy k české národnosti, byl po jeho smrti zámek v pozůstalostním řízení v letech 1945–1949 vyvlastněn československým státem.
V současnosti je v zámku provozována pamětní síň Josefa Mánesa (organizačně součást Muzea Prostějovska). Počátky snah o její zřízení se datují již do 2. poloviny 19. století, neboť Silva-Taroucové vzhledem ke svým vztahům s Josefem Mánesem a díky svému pohostinství vlastnili množství větších i drobnějších jeho děl; zájem o Mánesovo dílo pak rostl především od počátku 20. století. Pamětní síň byla nicméně otevřena až 14. července 1957.
V zámku bylo do roku 2005 sídlo Dětského domova a Speciální školy. Park je přístupný veřejnosti.
Celý komplex zámku a parku je kulturní památkou.
Literatura a prameny
- MUZEUM PROSTĚJOVSKA v PROSTĚJOVĚ. ČECHY pod KOSÍŘEM Historie a současnost.
- HOŠEK, Emil. Mé vzpomínky na hraběcí rod Silva–Tarouca. Střední Morava: kulturně historická revue, 1998, č. 6, s. 98–103.
- VALÁŠKOVÁ, Jana. Čechy pod Kosířem – historie rodu Silva Tarouca. In Průhonice dříve a nyní. Hrdějovice: Agentura Bonus, 2005, s. 49–59.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek v Čechách pod Kosířem na Wikimedia Commons - Stránky zámku
