Časová osa Herátu
Následuje časová osa historie města Herát v Afghánistánu.
Před 15. stoletím[editovat | editovat zdroj]
- 500 př. n. l. – V Arii založeno perské město Artakaena (přibližné datum).[1]
- 330 př. n. l. – Artakaena dobyta Alexandrem III. Makedonským.[1]
- 167 př. n. l. – Město se stává součástí Parthské říše.
- 127 př. n. l. – Město se stává součástí Kušánské říše.
- 642 n. l. – Obléhání Herátu; Arabové u moci.
- 1042 – Město obléhá Seldžukem Tughrilem.[2]
- 1064 – Alp-Arslan u moci.[2]
- 1102 – Zemětřesení.[3]
- 1157 – Město bylo zničeno náporem Oghuzů, předchůdců moderních Turkomanů.
- 1163 – V Herátu vyrobeno Bobrinského vědro.[4]
- 1175 – Ghuridi u moci.[1]
- 1197 – Konflikt mezi kovářskými a mědikovářskými bazary.[2]
- 1201 – Začíná stavba nové Páteční mešity.[3]
- 1221 – Město vyplenili Mongolové.[5]
- 1244 – Šáms ál-Din Kurt u moci.[5]
- 1300 – Heratská citadela opevněna.
- 1364 – Zemětřesení.[3]
- 1380 – Město dobyto Tamerlánovými silami.[5]
15.–19. století[editovat | editovat zdroj]
- 1405 – Hlavní město Tímúrovské dynastie přesídleno ze Samarkandu do Herátu.[4]
- 1410 – „Bazary zrekonstruovány.“[4]
- 1425 – Hrob Chwádžy Abdulláha Ansárihi postaven v Gazurgáhu (nedaleko města).[6]
- 1438 – Postaveno Gawaršádovo mauzoleum.[4]
- 1448 – Obléhání Herátu.
- 1460 – Postaven „Královský kanál“.[4]
- 1469 – Sultán Husajn Mirza Bajkarah u moci.[5]
- 1482 – Mimo město postavena Ichlasija (vzdělávací a charitativní komplex) (přibližné datum).[8]
- 1500 – Páteční mešita přestavěna.[3]
- 1507 – Uzbek Mohamed Šajbani u moci.[4]
- 1510 – Město dobyl Safíovec šáh Ismá‘íl; Šamluští Turkomanové u moci.[5]
- 1528 – Safíovec šáh Tahmásp u moci.[5]
- 1716 – Afghánské povstání Abdálíů.[5][7]
- 1729 – Nádir Šáh u moci.[5][7]
- 1732 – Afghánské povstání potlačeno.[5]
- 1750 – Město se stalo součástí Durránské říše.[8]
- 1801 – Město se osamostatnilo.
- 1807
- Červenec–srpen: Město je obléháno Íránem.
- 1818
- Duben: Město začleněno do Durránské říše.[9] Později téhož roku jsou Durráníové vyhnáni z většiny Afghánistánu, Herát se stává jejich poslední baštou.
- 1837
- 23. listopadu: Začíná obléhání Herátu perskými silami.[5][7]
- 1842
- Počátek roku 1842: Jár Mohamed Chán Alakozaj sesadil Kamrana Šáha a stal se novým vládcem.[7]
- 1851
- 1852
- Březen–květen: Město je krátce obsazeno Peršany.[8]
- 1855
- 1856
- 1857
- Září: Perská kontrola nad městem končí na základě Pařížské smlouvy;[5] Sultán Jan ustanoven jako vládce Herátu.[7]
- 1862
- 27. července: Město obléháno Mohamedovci.
- 1863
- 26. května: Město dobyto silami Dósta Muhammada Chána.[11]
- Mohamed Jakub Chán u moci.[7][12]
- 1880 – Abd ál-Rahmán Chán u moci.[5]
- 1885 – Na příkaz Amíra byla zničena Mosalla.
20. století[editovat | editovat zdroj]
- 1922 / 1301 SH – Solární kalendář Hegirae oficiálně přijat v Afghánistánu.
- 1925 – Založeno Herátské národní muzeum.
- 1947 – Vysílání Rádia Kábul začíná dosahovat Herátu (přibližné datum).[13]
- 60. léta – Postavena dálnice mezi Kandahárem a Herátem.[5]
- 1973 – Počet obyvatel: 108 750.[14]
- 1979
- 1988 – Počet obyvatel: 177 300 (odhad).[14]
- 1993 – Odstranění min.[15]
21. století[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timeline of Herat na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c CENTRE, UNESCO World Heritage. City of Herat. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PAUL, Jürgen. The Histories of Herat. Iranian Studies. 2022-01-01, roč. 33, čís. 1–2, s. 93–115. Dostupné online [cit. 2023-02-08]. ISSN 0021-0862. DOI 10.1080/00210860008701977. (anglicky)
- ↑ a b c d GOLOMBEKOVÁ, Lisa. The Resilience of the Friday Mosque: The Case of Herat. [s.l.]: [s.n.], 1983. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Grove Encyclopedia of Islamic Art & Architecture. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Koninklijke Brill, 2007. ISBN 978-9004153882. (anglicky)
- ↑ FRYE, Richard N. Two Timurid Monuments in Herat. [s.l.]: [s.n.], 1948. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h BALFOUR, Edward Green. The cyclopaedia of India and of Eastern and Southern Asia, commercial, industrial, and scientific; products of the mineral, vegetable, and animal kingdoms, useful arts and manufactures. [s.l.]: London B. Quaritch 1144 s. Dostupné online.
- ↑ a b c d e NOELLE-KARIMI, Christine. The Pearl in Its Midst: Herat and the Mapping of Khurasan (15th-19th Centuries). [s.l.]: Austrian Academy of Sciences Press 374 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-7202-4. (anglicky) Google-Books-ID: Kdl9oAEACAAJ.
- ↑ LEE, Jonathan L. Afghanistan: A History from 1260 to the Present. [s.l.]: Reaktion Books 797 s. Dostupné online. ISBN 978-1-78914-019-4. (anglicky) Google-Books-ID: asR9DwAAQBAJ.
- ↑ MIKHAIL, Volodarsky. Persia's Foreign Policy between the Two Herat Crises, 1831-56. [s.l.]: [s.n.], 1985. (anglicky)
- ↑ STEWART, C. E. The Herat Valley and the Persian Border, from the Hari-Rud to Sistan. zenodo.org. 1886-03-01. Dostupné online [cit. 2023-02-08]. DOI 10.2307/1800963.
- ↑ MARSH, Hippisley Cunliffe. Description of a Journey Overland to India, via Meshed, Herat, Candahar and the Bolan Pass, in the Year 1872. [s.l.]: [s.n.], 1876. (anglicky)
- ↑ BAILY, John. Recent Changes in the Dutār of هرات. [s.l.]: [s.n.], 1976. (anglicky)
- ↑ a b UNSD — Demographic and Social Statistics. unstats.un.org [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b TIRARD-COLLET, Olivier. After the War: the Condition of Historical Buildings and Monuments in Herat, Afghanistan. Írán: [s.n.], 1998. (anglicky)
- ↑ United Nations Statistics Division - Demographic and Social Statistics. unstats.un.org [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ UNSD — Demographic and Social Statistics. unstats.un.org [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Časová osa Herátu na Wikimedia Commons - Mapa Herátu a okolí v roce 1942
