Aria (země)

Východní satrapie Acheimenovské říše

Aria je historické území Íránu a bývalá satrapie v dnešním severozápadním Afghánistánu, které bylo proslaveno úrodností a především svým vinařstvím. Rozkládalo se v údolí řeky Harirúd, která tvoří hranici Afghánistánu, Turkmenistánu a Íránu, a jeho centrum se nacházelo v místech dnešního Herátu. Arie tak přibližně odpovídala dnešní provincii Herát a sousedila na severu s Margiánou a Baktrií, na východě s Paropamisadae, na jihu s Drangiánou a na západě s Parthií a Kermánií. Jméno vychází ze starořeckého Ἀρ(ε)ία Ar(e)ia a to zase ze staroperského Haraiva a avestánského Haraévua. To odkazuje na původní jméno řeky Harirúd, řecky zvané Areios, což zmiňuje Arriános. Od tohoto území se liší Ariané, širší území zahrnující perské državy mezi na území dnešního Afghánistánu a Pákistánu, včetně Arie. Oba názvy však byly už ve starověku zaměňovány.

Arie je poprvé zmiňována v Behistunském nápisu jako Haraiva mezi zeměmi Zranka a Uvárazmi mezi územími která si podmanil Dareios I. Strabón ve své Geografice uvádí že Arie je společně s Drangiánou nejmocnějším krajem této části Asie, že vyniká kvalitou vína a zmiňuje místní města Artakaena, Alexandreia a Achaia, všechna pojmenována podle svých zakladatelů. Dále je Arie zmiňována v díle Klaudia Ptolemaia (6.17), Hérodota, Diodóra Sicilského a Pomponia Mela.