Ödön Lechner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ödön Lechner
Lechner ödön Strelisky.jpg
Narození 27. srpna 1845
Budín
Úmrtí 10. června 1914 (ve věku 68 let)
Budapešť
Místo pohřbení Fiumei Street Cemetery
Alma mater Bauakademie (do 1879)
Technická a hospodářská univerzita v Budapešti ()
Ocenění Magyar Örökség díj
Děti János Ödön Lechner
Příbuzní Károly Lechner
Gyula Lechner
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Ödöna Lechnera v Budapešti

Ödön Lechner (27. srpna 1845, Pešť, Rakousko10. června 1914, Budapešť, Rakousko-Uhersko) byl maďarský architekt, představitel maďarské secese. Patří mezi nejznámější maďarské architekty a učitele celé generace domácích představitelů architektury (Sándor Nagy, István Medgyaszay, Béla Lajta, Aladár Árkay)

Lechner se narodil v rodině původem z Bavorska, která se v 17. století přistěhovala do Budapešti. Studoval na reálce, v roce 1865 na technické škole v Budíně, v letech 18661868 potom v Berlíně. Začátky jeho kariéry sahají do Francie, kde se v ateliéru C. Parenta věnoval zejména restaurátorství a ochraně památek.

Působení[editovat | editovat zdroj]

Lechner byl spolumajitelem stavební kanceláře v Budapešti, v letech 18741878 pracoval ve Francii. Po návratu znovu působil v Budapešti. Zpočátku navrhoval činžovní bytové domy, které nesou stopy německého akademického stylu. Později se vypracoval na představitele maďarské secese. V jejím duchu navrhl několik staveb i na Slovensku.

Ve své tvorbě vycházel z moderního dispozičního řešení a v architektuře aplikoval prvky orientální indické architektury se zlatnickými střešními ozdobami a barevnou glazovanou keramikou na fasádách budov. Své výtvarné názory sdílel a publikoval v časopise Múvészet.

Všeobecná tvorba[editovat | editovat zdroj]

V širší škále projektů, vypracovaných Ödönem Lechnerem, můžeme zmínit pravoslavný chrám v Michalovcích (1905-1910), Kostel sv. Alžběty v Bratislavě (Modrý kostelík) (19061908), dnešní Gymnázium na Grosslingově ulici v Bratislavě (19061908), Východoslovenské muzeum v Košicích (18991901), obytné domy, bývalé evangelické gymnázium v Rožňavě (1910). Dále publikoval i různé teoretické práce.

Na počátku 20. století výrazně ovlivnil většinu významných zástupců maďarské architektury. Béla Málnai a Béla Lajta pracovali v Lechnerově ateliéru a vytvářeli architekturu v Lechnerově neobvyklém novém stylu. Společně vypracovali i projekt Vily Sipeky, Budapešť (1905) a obytného domu na Irányiho ulici v centru Budapešti. Neobvyklá síťově tvarovaná zpevněná fasáda imituje vliv vídeňské architektury, kterou se Vágó (Lechnerův kolega) pokusil dosáhnout. Zvláštností této stavby je vertikální ukončení budov věží ukončenou atikou.

V Maďarsku Lechner orientoval budapešťskou architekturu na pozoruhodné prvky, které se i při vytváření formy projevilo na stavbě uměleckého muzea (1891 – 1896). To se v současné době řadí mezi Lechnerovy nejznámější budovy. Zaměřil se hlavně na orientální lidové umění, které mělo přinést do architektury nový obraz. Taktéž i barevnost v tomto stylu hrála svou roli. Konkrétně tuto stavbu Lechner odlišil od jiných výškou, rozmanitou střechou a kupolemi z drahých tašek a orientoval jej podobně jako Dóžecí palác v Benátkách, který se směrem nahoru stále více zužoval.

Ödön Lechner byl autorem radničních budov v Szegedu, Kecskemétu a Zrenjaninu.

Poslední z budov, kterou vyprojektoval, byla vila Gyuly Vermesa v 5. městském obvodu v Budapešti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ödön Lechner na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lacika, J.: Bratislava a okolie – turistický sprievodca, Príroda 2004, Bratislava, ISBN 80-07-01237-0
  • Moravánsky, Á.: Die Architektur der Donaumonarchie, Colvia 1988, Berlín ISBN 3-433-02037-X
  • Szőnyi, E. : Tak rastie Bratislava, Pallas 1978, Bratislava
  • Kusý, M.: Architektúra na Slovensku 1848 – 1918, Bradlo 1995, Bratislava

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]