Ždov
| Ždov | |
|---|---|
 Domy ze sedmdesátých let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Radonice |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′29″ s. š., 13°14′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 19 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vintířov u Radonic (6,26 km²) |
| Nadmořská výška | 375 m n. m. |
| PSČ | 432 01 |
| Počet domů | 10 (2011)[2] |
  Ždov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 182460 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ždov (německy Gestob) je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi tři kilometry západně od Radonic. Vede tudy železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov. Ždov stojí v katastrálním území Vintířov u Radonic o výměře 6,26 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z osobního jména ve významu Ždův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Zdow (1397), in Zdowie (1447), Ždiow (1545), vsi Ksstauchu… (1556), Gestob (1651, 1787 a 1846) a Ždov, Žďov nebo Gestob (1848).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1397.[4] V roce 1447 patřila část vesnice k vintířovskému panství. Zbytek, který patřil k Háji, byl k Vintířovu připojen až v roce 1544. Mlýn zde stál již roku 1622. V roce 1729 ve Ždově žilo sedm sedláků, kteří odváděli vintířovské vrchnosti sedmnáct strychů pšenice, žita a ječmene. Mlýn ve stejném roce odevzdal 36 strychů obilí a zaplatil deset zlatých a čtyřicet krejcarů.[5]
Po vystěhování Němců se počet obyvatel zmenšil asi na polovinu a dále klesal. Úbytek obyvatel se zastavil až v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy byl na severním okraji vesnice postaven velký kravín a v jižní části několik rodinných domů pro jeho zaměstnance.[5] Okolo roku 2012 byl areál kravína opuštěný a v dezolátním stavu.[6]
Během druhé světové války sloužil dům čp. 6 jako zajatecký tábor pro dvacet válečných zajatců z Francie.[7]
Ke Ždovu patřil také Blatenský dvůr (též Nový Dvůr nebo Plattenhof), který byl postaven v roce 1828 na jižním úbočí Blatenského vrchu. V roce 1930 v něm žilo jedenáct obyvatel ve dvou domech, ale po druhé světové válce zanikl[5] a zůstala po něm jen část obvodových zdí. Místo se zbytky dvora je nepřístupné, protože se nachází ve vojenském újezdu Hradiště.[8]
Ždov byl při sčítání lidu v období 1869–1950 osadou obce Kadaňský Rohozec, v letech 1961–1976 patřil jako část obce k Vintířovu a od 30. dubna 1976 je částí obce Radonice.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 98 obyvatel (z toho 52 mužů), kteří byli kromě jednoho Čechoslováka německé národnosti a patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice šedesát obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[11]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 139 | 137 | 113 | 97 | 84 | 98 | 60 | 32 | 25 | 1 | 34 | 21 | 30 | 28 | 19 |
| Domy | 16 | 18 | 19 | 19 | 19 | 19 | 16 | 10 | — | 1 | 10 | 11 | 10 | 10 | 10 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Kadaňského Rohozce. | |||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Na návsi u rybníka stávala obdélná kaple s trojúhelníkovým štítem a sanktusovou vížkou. Zaniklo po roce 1945.[15] Asi 200 metrů východně od vesnice stojí na okraji pole zchátralá kaplička s obloukově klenutým vstupem.[16] Není památkově chráněná.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2003-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 818.
- ↑ a b c VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 96 s. Kapitola Žďov, s. 70–71. Dále jen Valeš (2001).
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Valeš 2001, s. 21.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 675. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ždov na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vintířov u Radonic na webu ČÚZK
