Červ
Obecně a v populárně naučné literatuře výraz červ označuje živočichy drobného vzrůstu, kteří mají takzvané červovité tělo, tj. tělo, které je protáhlého tvaru, je bez kostí a bez končetin. Výraz bývá používán např. ve spojení „mnohoštětinatí červi“. V běžné češtině se slovem červ označují i červovité larvy některých druhů hmyzu s proměnou dokonalou (typicky larvy žijící v ovoci, houbách, mase atd.). Biologický význam je však užší.
.png)
Červi (Vermes) byl biologický taxon (zpravidla kmen) zahrnující takřka všechny mnohobuněčné živočichy nepatřící mezi houbovce, láčkovce, měkkýše, členovce a obratlovce (vše v dřívějším pojetí). Taxon[pozn. 1] zavedl Carl Linné ve svém díle Systema naturae v r. 1735 pro všechny bezobratlé kromě členovců[pozn. 2]; tehdy tedy ještě obsahoval i měkkýše. Postupně z taxonu začaly být vyčleňovány samostatné kmeny (v 19. století např. Jean-Baptiste Lamarck vyčlenil ostnokožce a kroužkovce v tehdejším smyslu). Ve dvacátém století byla díky objevu nových živočišných druhů a srovnávacím fylogenetickým studiím (ještě dávno před molekulárními metodami) odhalena nepřirozenost i takto zúženého seskupení a taxon přestal být systematickými biology používán. Do druhé poloviny 20. století tak přetrval jen výjimečně, a to z pedagogických důvodů v některých učebnicích se zjednodušujícím podáním systému živočišné říše.
V dnešním systému spadají zástupci bývalých červů (Vermes) do kmenů:
- čelistovky (Gnathostomulida)
- hlavatci (Priapulida)
- hlístice (Nematoda)
- chapadlovky (Phoronida)
- kroužkovci (Annelida) (včetně lilijicovců (Myzostomida), rypohlavců (Echiura), sumýšovců (Sipunculida) a vláknonošců (Pogonophora))
- pásnice (Nemertini = Nemertea)
- ploštěnci (Platyhelminthes)
- ploutvenky (Chaetognatha)
- polostrunatci (Hemichordata)
- strunovci (Nematomorpha) a
- vrtejši (Acanthocephala)
Vedle toho se ustálil užší smysl pojmu červi (Helminthes) pro červy parazitující na zvířatech (včetně člověka). V tomto smyslu se používá i v současné medicíně a parazitologii.[1]
Červ neboli helmint je mnohobuněčný organismus patřící do kmenů ploštěnci (Platyhelminthes), hlístice (Nematoda) a vrtejši (Acanthocephala).[2] Jedná se především o parazity zvířat, člověka a rostlin. Některé druhy žijí saprofytickým způsobem v půdě či ve vodě. Věda, která se zabývá studiem helmintů se nazývá helmintologie. Dle některých autorů lze mezi helminty zařadit i parazitické viřníky (Rotifera), strunovce (Nematomorpha) či pijavky (Hirudinea).[2]
Poznámky
Reference
- ↑ Definition of Helminth na MedicineNet.com
- ↑ a b Volf P, Horák P a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.
Související články
- Červivost ovoce – červivost jablek způsobuje nejčastěji obaleč jablečný, červivost třešní způsobuje nejčastěji vrtule třešňová.
- Plicní červivost
- Helmintózy ptáků
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu červ na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo červ ve Wikislovníku
Téma Červ ve Wikicitátech
