Recyklace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Symbol recyklace

Recyklace je proces nakládání s odpadem, který vede k jeho dalšímu využití. Jedná se o opětovné cyklické využití odpadů a jejich vlastností jako druhotné suroviny ve výrobním procesu. V procesu recyklace tedy jde o opakované (cyklické) uvedení materiálu zpět do výrobního cyklu, odtud pak název tohoto procesu. V tomto procesu je vždy recyklovaný materiál cíleně přetvářen z výrobně jinak dále nepoužitelného odpadu na druhotnou (sekundární) vstupní surovinu, která je použitelná při další výrobě. Recyklace umožňuje šetřit obnovitelné i neobnovitelné zdroje a často může snižovat zátěž životního prostředí. Hlavní přínosy recyklace jsou snížení potřeby těžby nových surovin, využití odpadu místo jeho uložení na skládku a celkové šetření (ochrana) životního prostředí (přírody).[1]

Přes nárůst recyklace se světová spotřeba materiálu zvyšuje[2] a nejedná se tak o udržitelný rozvoj.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Fotografie propagující sběr kovů k recyklaci během druhé světové války (foto: Ann Rosener)

Recyklace se podle znovuvyužití věci dělí na:

  • přímou – znovuvyužití věci bez další úpravy (typickou přímou recyklací je znovuvyužití automobilových součástek z vrakoviště).
  • nepřímou – znovuvyužití věci pomocí znovuzpracování materiálu z odpadu (typicky použití sběrového papíru při výrobě nového).

Definice[editovat | editovat zdroj]

Směrnice Evropské unie č. 98/2008 (ES) v článku 3 definuje pojem recyklace jako:[3]

jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál.

Evropský parlament, Směrnice ES č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic

Recyklovatelné materiály[editovat | editovat zdroj]

Kontejnery na tříděný odpad v Polsku
Kontejner na separaci skleněných obalů
Recyklační bod, Gdaňská Technická Univerzita
Podrobnější informace naleznete v článku Kovový šrot.

V případě některých materiálů není možné další plnohodnotné využití recyklovaného odpadu (například nápojové kartony ad.), v takovém případě se používá přejatý termín downcycling.

U řady kovů je naopak recyklace vysoce konkurenceschopná vůči primárnímu zpracování kovů (např. u mědi, železa či hliníku, u olova je recyklace zdrojem zhruba poloviny zpracovávaného kovu). Také v případě PET, papíru a skla je separace a recyklace technologicky dobře zvládnuta a ekonomicky i environmentálně výhodná. Občané jsou navíc k třídění kovů motivováni výkupní cenou.

Vytřídění odpadu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Třídění odpadu.

Aby mohl být odpad recyklován, musí být roztříděn podle druhu materiálu. To mnohdy značně zvyšuje náklady. Nejvýhodnější je, když odpad třídí přímo domácnosti či firmy, při ukládání do rozlišených nádob.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Recyklace v Česku[editovat | editovat zdroj]

Recyklační symbol na krabičce od hamburgeru z McDonald's

Míra recyklace odpadů se v Česku každoročně zvyšuje, míra třídění je v porovnání roků 2000 a 2016 čtyřnásobná. Podle zjištění Eurostatu se Česko v celkové míře recyklace a využití obalových odpadů řadilo v roce 2015 na šesté místo v Evropské unii.[4] V Česku se nachází přes 307 000 barevných nádob na třídění, recyklovací místa jsou v 6100 obcích, průměrná docházková vzdálenost k recyklační nádobě je necelých 100 metrů (2016).[5][6] Třídí zde přibližně 70 % občanů, nejčastěji se recykluje papír (2015).[4] Roku 2016 se v Evropské unii vytřídilo 67 % obalového odpadu (v ČR 75 %)[7] a 46 % komunálního odpadu (v ČR 34 %).[8] Cíle EU pro rok 2035 je recyklace obalového materiálu 70 % (ČR k roku 2019 splňuje) a komunálního odpadu 65 % (ČR k roku 2019 nesplňuje).[9] Oproti ostatním zemím Evropy Česko výrazně zaostává v ohledu třídění bioodpadů, které tvoří přibližně čtvrtinu zdejšího odpadu.[10]

Celý trh recyklace zastřešuje společnost EKO-KOM, ta má monopol v obchodování s informacemi o svozu a recyklaci obalů. Zajišťuje třídění a recyklaci obalů pro firmy prodávajících balené zboží.[4] Se sběrem dat o vyprodukovaném komunálním odpadu primárně zabývají dvě organizace. Předně Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a dále Český statistický úřad (ČSÚ).[11]

Recyklační symboly na produktech radí spotřebiteli, jak má produkt recyklovat

Pro usnadnění třídění odpadu bývají zejména na plastových výrobcích a obalech uvedeny recyklační symboly.

Recyklační nádoby[editovat | editovat zdroj]

     Modrá – papír
     Oranžová/oranžovo černá – vícevrstvý nápojový karton
     Zelená – sklo
     Žlutá – plast
     Hnědá – bioodpad
     Červená – nebezpečný odpad
     Bílá – bílé sklo
     Šedá – hliník (kovové obaly)
     Černá – směsný odpad (nejedná se o recyklaci)

Proces recyklace odpadu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Recyklace kovů, Recyklace textilií a Ekologická likvidace vozidel.

Proces recyklace odpadů začíná v každé domácnosti správným tříděním odpadu. Nedbalost při třídění odpadů vede ke zvyšování nákladů na jeho další zpracování, protože odpad se musí následně třídit na třídicích linkách, a to ručně.

Postup při zpracování odpadu[editovat | editovat zdroj]

  1. Odpad se sváží na třídicí linky.
  2. Poté se třídí podle druhů.
  3. Takto získaný materiál se lisuje do balíků.
  4. Poté se z něj vyrábí re-granuláty nebo jiné látky.
  5. Tyto látky jsou použity při výrobě koncových produktů, které se následně vracejí na trh.

Zpracování papíru[editovat | editovat zdroj]

Podle norem ČSN/EN 643 se třídí na cca 50 skupin materiálů, jako jsou noviny, časopisy, kancelářský papír, vlnitá lepenka, ořezky papíru atd.

Vytříděný papír se poté lisuje do balíků. Tyto balíky podle technických podmínek putují do papíren.

Ze sběrového papíru se vyrábí 100% nový papír anebo se přidává do směsi, vždy podle úrovně technologie jednotlivých papíren.

Zpracování plastů[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Recyklace plastů.
PET láhve
  • třídí se podle barev na čiré, modré, zelené a zbývající barvy,
  • lisují se do balíků pomocí balíkovacích lisů, které ušetří místo i čas při likvidaci,
  • dodávají se k dalšímu zpracování firmám, které PET lahve drtí, perou a vyrábí tzv. flaky,
  • z materiálu se pak vyrábí vlákna, textilie, výplně do interiéru aut, nové lahve apod.
Plastové fólie
  • třídí se na polyethylenové fólie (PE) čiré a zvlášť na barevné,
  • lisují se do balíků a dodávají se dále ke zpracování na re-granulát,
  • re-granulát se přidává do směsi, z níž se vyfukují nové fólie.

Plastové polyethylenové duté obaly zejména z drogistických obalů (HDPE)

  • třídí se a lisují do balíků,
  • jejich zpracování je podobné zpracování PET lahví a PE fólií.

Polyethylenové pásky (PE pásky)

  • jsou tříděny a lisovány do balíků a dodávány k dalšímu zpracování na re-granulát.

Polypropylenové fólie (PP)

  • třídí se a dodávají se k výrobě re-granulátu.

Zbytkové tvrdé plasty jako jsou plastové hračky, kanystry, květináče, kelímky apod.

  • jsou drceny,
  • dále jsou využity k výrobě například zatravňovacích dlaždic, plotových dílů apod.

Existuje řada jiných plastů, které pocházejí z průmyslové výroby a které se dále třídí a zpracovávají; pro příklad několik zkratek chemických či obchodních názvů: ABS, PA, PS, PUR, PVC apod.

Zpracování skla[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Recyklace skla.

Sklo se třídí na čiré a barevné, dále pak na ploché okenní sklo. Sklárny takto vytříděné sklo používají při výrobě nového, většinou obalového skla.

Zpracování bioodpadu[editovat | editovat zdroj]

Biologicky rozložitelný odpad lze využít dvěma způsoby:

  • kompostováním – řízeným procesem vzniknou produkty, které lze využít při rekultivaci různých typů povrchů (městská zeleň, rekreační oblasti, rekultivace průmyslových oblastí, či skládek).
  • jako bioplyn – při nedostatečném přísunu vzduchu vzniká uvnitř skládky bioplyn s vysokým obsahem metanu. Tento plyn se odvádí do kogeneračních jednotek, kde je využit pro výrobu elektrické energie.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Nádoby na odpad včetně vzácnějších na bioodpad (hnědý) a na nebezpečný odpad (červený)
    Nádoby na odpad včetně vzácnějších na bioodpad (hnědý) a na nebezpečný odpad (červený)
  • Kontejnery na třídění odpadu v Praze
    Kontejnery na třídění odpadu v Praze
  • Podzemní způsob určený pro skladování separovaných odpadů zejména v centrech měst – podzemní kontejnery
    Podzemní způsob určený pro skladování separovaných odpadů zejména v centrech měst – podzemní kontejnery
  • Samostatný kontejner na vícevrstvé nápojové kartony
    Samostatný kontejner na vícevrstvé nápojové kartony
  • Kontejner na hliník (kovové obaly)
    Kontejner na hliník (kovové obaly)
  • V roce 2024 byly kovové obaly od nápojů stále zálohovány pouze na Slovensku, nikoliv v České republice
    V roce 2024 byly kovové obaly od nápojů stále zálohovány pouze na Slovensku, nikoliv v České republice
  • Příklad špatné recyklace papíru - někdo naházel do modrého kontejneru na starý papír staré pečivo
    Příklad špatné recyklace papíru - někdo naházel do modrého kontejneru na starý papír staré pečivo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ PTÁČEK, Petr. ODPADY [online]. MUNI, 2016 [cit. 2023-06-21]. Kapitola Významu pojmu odpad a klasifikace odpadů. Dostupné online. 
  2. ↑ CHU, Jennifer; TECHNOLOGY, Massachusetts Institute of. Researchers find no evidence of an overall reduction in the world's consumption of materials. techxplore.com [online]. Tech Xplore, 2017-01-19 [cit. 2023-06-21]. Massachusettský technologický institut. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 2008-11-19, o odpadech a o zrušení některých směrnic (Text s významem pro EHP), Článek 3. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online.
  4. ↑ a b c ČTK. 42 kilogramů vytříděného odpadu na hlavu. Češi jsou v recyklaci na evropské špičce. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2016-05-12 [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Má to smysl, třídím odpad!. www.facebook.com [online]. [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ KRÁLOVÁ, Lenka. Češi jsou hned po Belgičanech nejlepší ve třídění odpadu. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2017-05-11. Dostupné online [cit. 2017-07-16]. 
  7. ↑ https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=ten00063 - EUROSTAT: Recycling rates for packaging waste
  8. ↑ https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=sdg_11_60&plugin=1 - EUROSTAT: Recycling rate of municipal waste
  9. ↑ DIRECTORATE-GENERAL FOR ENVIRONMENT (DG ENV). New waste rules will make EU global front-runner in waste management and recycling. European Commission - European Commission [online]. Evropská komise, 2018-04-18 [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ VOTRUBA, Viktor. V recyklaci plastů a papíru jsou Češi premianti, v kompostování patří ale k nejhorším v EU. Neplní stanovené cíle. Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 2019-12-16 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Statistika nuda je [online]. trideniodpadu.cz [cit. 2017-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-14. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Recyklace&oldid=23831200“