Zabajkalsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zabajkalsko
Забайкалье
Severomujský hřbet
Severomujský hřbet

Nejvyšší bod Kodar (Кодар) (3072 m)
Délka 1000 km

Nadřazená jednotka Sibiř
Sousední
jednotky
Přibajkalsko, Středojakutská nížina, Východosibiřská vysočina, Amurská nížina, Velký Chingan, Gobi
Podřazené
jednotky
Stanová vysočina, Stanové pohoří, Jabloňové pohoří

Světadíl Asie
Stát Rusko Rusko
Mongolsko Mongolsko
Povodí Selenga, Lena, Amur
Souřadnice 54°0′ s. š., 114°0′ v. d.

Zabajkalsko (rusky Забайкалье, Zabajkal'e) je hornatá fyzickogeografická oblast na východ od jezera Bajkal na SibiřiRusku. Různí autoři definují jeho rozsah různě. Západní hranicí může být východní břeh jezera Bajkal, v tom případě by se Zabajkalsko překrývalo s Přibajkalskem. Pokud vyčleníme dvě oddělené oblasti Přibajkalsko a Zabajkalsko, povede jejich rozhraní mezi Barguzinským pohořím, Ikatským pohořím a Ulan-Burgasy na straně Přibajkalska a Stanovou vysočinou, Babanty a Vitimskou plošinou na straně Zabajkalska.[1] Na severu přechází v Lenskou plošinu (Středosibiřská vysočina) podél řeky Leny. Na východě a jihovýchodě lze hranici vlastního Zabajkalska v užším smyslu vymezit podél řek Oljokma, Ňukža, Šilka a Arguň. Horský systém však pokračuje i za nimi dále na východ Aldanskou plošinou, Stanovým pohořím, hřbetem Tukuringra aj. Na pobřeží Ochotského moře pak přechází v pohoří Džugdžur, které již bývá řazeno k Východosibiřské vysočině. Na jihovýchodě hory klesají do Amursko-zejské roviny s hraniční řekou Amur. Na jih od Amuru leží pohoří ChinganČíně, na jihovýchod od dolního Amuru pak pobřežní pásmo Sichote-Aliň.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 186-193.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 190-193.
  • Nový atlas světa. 378 pp. Euromedia Group k.s., Praha, 1998. Str. 55.