Východosibiřská vysočina
| Východosibiřská vysočina Восточно-Сибирское нагорье | |
|---|---|
 Modřínový porost v kolymské oblasti | |
| Nejvyšší bod | 3147 m n. m. (Pobeda (Победа)) |
| Délka | 3300 km |
| Šířka | 1200 km |
| Rozloha | 2 000 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Sibiř |
| Sousední jednotky | Džugdžur, Středojakutská nížina, Janoindigirská nížina, Kolymská nížina, Čukotský poloostrov, Anadyrská nížina, Ochotské moře |
| Podřazené jednotky | Verchojanské pohoří, Čerského pohoří, Suntar Chajata, Kolymské pohoří, Čukotské pohoří, Korjacké pohoří |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
 Geomorfologické provincie a nejdůležitější řeky na Sibiři | |
 | |
| Povodí | Lena, Jana, Indigirka, Kolyma, Anadyr |
| Souřadnice | 65° s. š., 157°30′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Východosibiřská vysočina (rusky Восточно-Сибирское нагорье, Vostočno-Sibirskoe nagor'e) je jedna ze sedmi sibiřských geomorfologických provincií v Rusku. Je to část ruského Dálného východu na severovýchodě Asie.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Východosibiřská vysočina se rozprostírá na rozsáhlém a geomorfologicky ostře rozčleněném území v severovýchodním cípu asijské pevniny, mezi Severním ledovým a Tichým oceánem s jejich okrajovými moři (moře Laptěvů, Východosibiřské moře, Čukotské moře, Beringovo moře a Ochotské moře).
Zahrnuje v podstatě několik samostatných pohoří, která se táhnou v délce kolem 3000 km od údolí Leny ve Středojakutské nížině až po Děžněvův mys. Ze severu se do něj zařezává Východosibiřská nížina. Na jihozápadě plynule přechází v Jihosibiřská pohoří.
Název[editovat | editovat zdroj]
Popisovaný horský systém překračuje východní hranici Sibiře, místo vžitého názvu Východosibiřská vysočina by se tedy měl správně jmenovat Severovýchodoasijská nebo Severovýchodoruská vysočina.[zdroj?]
Členění[editovat | editovat zdroj]
Od západu k východu patří pod Východosibiřskou vysočinu následující pohoří:
- Verchojanské pohoří (Верхоянский хребет)
- Ojmjakonská plošina (Оймяконское нагорье)
- pohoří Čerského (хребет Черского)
- Džugdžur (хребет Джугджур)
- Momské pohoří (Момский хребет)
- Jukagirská plošina (Юкагирское плоскогорье)
- Kolymské pohoří (Колымское нагорье)
- Anjujské pohoří (Анюйский хребет)
- Korjacké pohoří (Корякское нагорье)
- Anadyrská plošina (Анадырское плоскогорье)
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Od západu k východu pramení ve Východosibiřské vysočině mj. následující řeky:
Osídlení[editovat | editovat zdroj]
Východosibiřská vysočina je osídlena velmi řídce, nejbližší velké město je Jakutsk na jejím západním okraji a Magadan na pobřeží Ochotského moře.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ostsibirisches Bergland na německé Wikipedii.