Zákon o zásluhách Edvarda Beneše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Lex Beneš je neoficiální označení kontroverzního českého zákona č. 292/2004 Sb., který deklaruje, že se Edvard Beneš zasloužil o stát. Zákon vznikl po vzoru podobných zákonů Lex Masaryk a Zákon o zásluhách M. R. Štefánika, proto bývá někdy posměšně nazýván též jako Lex Masaryk 2. Zákon je označen jako ZÁKON ze dne 13. dubna 2004 o zásluhách Edvarda Beneše a ve sbírce zákonů vyšel 14. května 2004 v částce 96.

Obsah

[editovat] Kontroverznost zákona, pro a proti

Ambox warning pn.svg

Tato část zřejmě obsahuje výsledky vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení.
Prosím pomozte Wikipedii tím, že přidáte reference. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.

Unbalanced scales.svg

Neutralita této části je zpochybněna. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.
Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

[editovat] Argumenty proti zákonu

Z trojice československých a českých zákonů o osobnostech byl a je vnímán asi nejkontroverzněji vzhledem k diskuzím o tzv. Benešových dekretech a o Benešově podílu na převzetí moci komunisty v únoru 1948.

  • Komentátoři rovněž často poukazovali na skutečnosti, že zákon Poslanecká Sněmovna poprvé schválila v předvečer výročí komunistického puče a že pro přijetí zákona se zasazovali i komunisté, ačkoliv ti byli (vedle fašistů) velkými Benešovými nepřáteli.
  • Podobně jako u zákona č. 22/1930 (Masaryk) je rovněž kritizováno, že zákon se na jedné straně pokouší uzákonit výklad dějin, na druhé straně je vlastně zbytečný, neboť nezakládá žádnou povinnost a je v podstatě nemožné jej porušit.
  • Podle kritiků bylo navíc smyslem zákona nejen ocenit zásluhy Beneše o vznik Československa v roce 1918 a jeho obnovu v roce 1945, ale též demonstrovat odmítání snah Sudetských Němců o zpochybnění legitimity jejich odsunu.
  • Rovněž zaznívaly názory (i od „příznivců“ Edvarda Beneše), že už samotná diskuze kolem zákona a politické hrátky kolem něho je nedůstojná památky Edvarda Beneše.
  • Častým argumentem rovněž bylo, že schválením zákona je vlastně oslabována výjimečnost zákona č. 22/1930 a tím i tato pocta Tomáši Garrigueovi Masarykovi

[editovat] Argumenty pro zákon

[editovat] Pozdější ohlasy

Proto se nelze divit, že z Beneše či Benedikta, je spíše maledictus neboli zlořečený muž. Navzdory pomníkům, které ho slaví, a zákonu, který chce nadekretovat jeho zásluhy.

...

Beneš je české enigma. A možná také proto Benešův sedmý hradčanský nástupce tento zákon ještě nepodepsal.

Neboť jestli se zasloužil o stát, neuměl ho ustát.

[editovat] Průběh schvalování

Zákon navrhli poslanci Jitka Gruntová (zvolena za KSČM), Radko Martínek a Karel Šplíchal (ČSSD), sněmovna zákon schválila 24. února 2004 a postoupila Senátu, Senát ho však 25. března 2004 zamítl (pro schválení návrhu na schválení se vyslovilo 12 senátorů pro, 28 proti z 65 přítomných. Pro zamítnutí zákona hlasovalo 44 senátorů, proti nikdo ze 65 přítomných.).

13. dubna 2004 sněmovna veto Senátu přehlasovala.

Prezident Václav Klaus však zákon v zákonné lhůtě ani nepodepsal ani nevrátil zpět sněmovně, což vyvolalo dohady mezi právníky, zda prezident vůbec má na podobné jednání právo.

[editovat] Odkazy

logo Wikizdrojů
Projekt Wikizdroje obsahuje původní text související s tímto článkem:

[editovat] Reference

  1. Jiří Gruša, Beneš jako Rakušan, Barrister&Principal, 2011, str. 109

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje