Wilhelm Rupp
| Wilhelm Rupp | |
|---|---|
| Narození | 1821 Augsburg |
| Úmrtí | 9. srpna 1893 (ve věku 71–72 let) Mnichov |
| Povolání | fotograf a editor |
| Děti | Vilém Hermann[1][2] syn Karel Justin[3] syn |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Wilhelm Rupp, též Wilhelm Johann Adam Rupp (1821 Augsburg – 9. srpna 1893 Mnichov) byl německý fotograf a editor, jeden z průkopníků fotografie, činný v Praze, Vídni, Mnichově a Hamburku.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v bavorském Augsburgu. Praxi údajně získával u Carla Reutlingera, jednoho z prvních portrétních fotografů v Paříži. Dne 30. července 1857 napsal pražský týdeník Lumír, že "V tuty dny otevřel si fyzikus Ruppe s malířem miniatur Josefem Bekelem[p 1] v Schönbergově domě v Praze na (dnešním Smetanově) nábřeží čp. 334/II fotografický ateliér".[4] Firma se v adresářích z následujících let jmenovala Rupp Wilhelm & Bekel. Josef Bekel roku 1859 z firmy odstoupil a odjel z Prahy. Rupp se zde usadil[5] a založil rodinu, 28. března 1860 získal městské právo a jeho firma portrétních vizitek získala věhlas nejlepšího portrétního ateliéru v Praze. V roce 1860 si otevřel nový ateliér v Panské ulici v domě knížete Auersperka (budova byla na konci 19. století zbořena a na jejím místě stojí hotel Palace).[6] Kromě toho fotografoval scenérie z Prahy, jako první například zdokumentoval Radeckého pomník na Malostranském náměstí. Naučil se rovněž techniku fototisku na porcelán a keramiku, také vedl vlastní tiskárnu a vydavatelství. Roku 1865 vydal knihu Die kleinen Leiden eines Photographen - Aus Humphrey's Journal of Photography.
Získal titul C. k. rakouského dvorního fotografa a fotografa vévody Sachsen-Coburggotského. V roce 1858 pořídil velké panorama Pražského hradu z oken ateliéru na nábřeží. V roce 1865 fotografoval Malou Stranu.[6]
Mezi léty 1866–1875 jako císařský a dvorní fotograf hodně a rád cestoval, pobýval především ve Vídni, ale také v Mnichově či Hamburku, kde mu počátkem roku 1871 zemřela první manželka Marta, rozená Hiecke. Podruhé se oženil s Amálií Karlou Emilií Trede (*1842), Němkou z Holštýnska. Jejich čtyři synové se narodili v letech 1857–1865 a v Praze začali svou kariéru. Odešli teprve kolem roku 1881 do Hamburku: Prvorozený Wilhelm Herrmann (*1857) se vyučil v Praze sladovníkem, později z monarchie utekl před vojnou, prohlásil se chemigrafem a dělal fotografa v Hesensku; Karel Justin (*1863) se v Hamburku nalodil jako námořník, Arnold Kristián (*1870) se narodil v Hamburku a po cestování Evropou se stal strojníkem, nejmladší Max Matyáš (*1872) se narodil ve Vídni, ale v Praze se usadil a oženil. Ze dvou dcer jedna zůstala v Praze a druhá se odstěhovala do Mnichova.[7]
Od roku 1881 Rupp žil a dožil v Mnichově.
Jeho archiv negativů pravděpodobně převzal a dále využíval František Fridrich.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zdeněk Wirth uvádí v knize Stará Praha podle knihy Vzpominky a úvahy starého vlastence Jakuba Malého, že se nejednalo o Josefa Bekela, ale o jeho bratra.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Wilhelm Ruppa farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Rupp, Vilém Hermann *1857 s rodinou
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Karla Justina Ruppa farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
- ↑ V tuty dny otevřel si.... Lumír. 30. 7. 1957, čís. 31, s. 740–741. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Rupp, Vilém* 1821 s rodinou
- ↑ a b c WIRTH, Zdeněk. Stará Praha : obraz města a jeho veřejného života v 2. polovici XIX. století podle původních fotografií. Praha: J. Otto, 1940. 64 + 292 obrazová příloha s. Kapitola Hlavní vedutáři Prahy, s. 54–55.
- ↑ vše: Archiv hl. m. Prahy, Pobytové přihlášky pražského obyvatelstva
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pavel Scheufler, Praha 1848-1914, čtení nad dobovými fotografiemi, Panorama Praha 1986
- Die kleinen Leiden eines Photographen. Aus Humphrey`s Journal of Photography. Wilhelm Rupp, Prag 1865
- časopis Lumír, 1857, č. 31 ze 30. 7.; strany 740-741
- Photographische Correspondenz, 1865, č. 2
- Pavel Scheufler: Pražské fotografické ateliéry 1839-1918, I. (1839-1889). Muzeum hl. m. Prahy, Praha 1987, s.37-38
- Antonín Dufek: Časopis Photographische Correspondenz o českých fotografech. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1987, č. 42, s. 84-88
