Wikipedie:Článek týdne/2010/39
Machu Picchu (přibližná výslovnost [maču pikču]; kečuánsky Machu Pikchu – Starý vrch) jsou ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v peruánských Andách. Nacházejí se na horském sedle 400 metrů nad řekou Urubamba v nadmořské výšce 2430 m n. m., asi 80 km severozápadně od Cuzca. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit Pachacútec Yupanqui, který vládl v letech 1438–1472. Inkové začali město stavět okolo roku 1430. Město bylo později opuštěno a zcela zchátralo, a i když bylo místním známo, pro zbytek světa upadlo v zapomnění. Ruiny objevil 24. července 1911 americký archeolog z Yaleovy univerzity Hiram Bingham. Jelikož město nebylo nikdy objeveno španělskými conquistadory, nebylo vykradeno a poničeno. Od svého objevení se stalo významnou turistickou atrakcí. V roce 1983 bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO, 7. července 2007 pak zařazeno mezi nových sedm divů světa.
Machu Picchu bylo postaveno v klasickém inckém stylu za použití kvádrového zdiva tvořeného z opracovaných na sebe položených kamenů bez použití malty či jiného pojiva. Hlavními stavbami ve městě jsou Intihuatana, Chrám slunce a Místnost tří oken. Město nemělo administrativní, vojenskou ani obchodní důležitost. Nikdo doposud přesvědčivě neprokázal, proč Inkové město postavili.
Název města se do současnosti nezachoval, a tudíž byl převzat od blízké hory Machu Picchu, která se nad ruinami tyčí; ta se však při typickém pohledu na město nachází za zády fotografa a hora na snímku nad městem je Huayna Picchu. Název hory pochází od místních obyvatel, kteří pod horou žili.