Wehrmacht

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znak wehrmachtu tvořil rovnoramenný řecký kříž, tzv. Balkenkreuz, vycházející ze znaku Luftstreitkräfte

Název Wehrmacht[pozn. 1] (německy branná moc) označuje ozbrojené síly Třetí říše v letech 1935–1945.

Wehrmacht byl tvořen třemi hlavními složkami:

Vznik

Znak na helmě wehrmachtu (model 1942)

Ačkoliv se kvůli svému významu v němčině slovo Wehrmacht objevovalo i v oficiálních dokumentech už ve dvacátých letech, oficiálně Wehrmacht vznikl z Reichswehru až v období po smrti Paula von Hindenburg 2. srpna 1934. Werner von Blomberg, Reichswehrminister (ministr obrany či války) nařídil vojákům Reichswehru přísahat věrnost vůdci.

Přísaha německého vojáka, platná po 2. srpnu 1934:
německy: „Ich schwöre bei Gott diesen heiligen Eid, dass ich dem Führer des Deutschen Reiches und Volkes, Adolf Hitler, dem Oberbefehlshaber der Wehrmacht, unbedingten Gehorsam leisten und als tapferer Soldat bereit sein will, jederzeit für diesen Eid mein Leben einzusetzen.“
„Před Bohem skládám posvátnou přísahu, že zachovám bezpodmínečnou poslušnost Adolfu Hitlerovi, Vůdci německé říše a německého lidu a nejvyššímu veliteli ozbrojených sil. Jako statečný voják budu připraven za tuto přísahu v každém okamžiku nasadit život.“

16. března 1935 zavedl Hitler zákonem (Gesetz über den Aufbau der Wehrmacht) všeobecnou brannou povinnost, v rozporu se smlouvou z Versailles. V roce 1936 obsadil wehrmacht po první světové válce demilitarizované Porýní.

Organizační struktura

Vlajka vrchního velitele německých ozbrojených sil (1935-1938)

Wehrmacht řídilo od 4. února 1938 Oberkommando der Wehrmacht (OKW). OKW neměl bezprostřední velení nad jednotlivými velitelstvími svých složek:

  • OKH Oberkommando des Heeres
  • OKL Oberkommando der Luftwaffe
  • OKM Oberkommando der Marine
  • Důstojnictvo wehrmachtu
    Důstojnictvo wehrmachtu
  • Řadoví vojáci při přijímání vyznamenání
    Řadoví vojáci při přijímání vyznamenání
  • Důstojníci ve slavnostních uniformách
    Důstojníci ve slavnostních uniformách
  • Voják legie „Svobodní Arabové“ na stráži
    Voják legie „Svobodní Arabové“ na stráži
  • Němci na polní bohoslužbě u Stalingradu
    Němci na polní bohoslužbě u Stalingradu
  • Vojáci Wehrmachtu u popravených polských válečných zajatců.
    Vojáci Wehrmachtu u popravených polských válečných zajatců.
  • Vojáci Wehrmachtu, fotící si věšení ruských partyzánů
    Vojáci Wehrmachtu, fotící si věšení ruských partyzánů
  • Vojáci Wehrmachtu střílejí ruské partyzány na severu Ruska
    Vojáci Wehrmachtu střílejí ruské partyzány na severu Ruska
  • Stovky německých zajatců čekajících na svůj osud
    Stovky německých zajatců čekajících na svůj osud
  • Po konci války vojáci skládají zbraně a odcházejí do zajetí. Kdo byl po kapitulaci přistižen se zbraní, byl zastřelen.
    Po konci války vojáci skládají zbraně a odcházejí do zajetí. Kdo byl po kapitulaci přistižen se zbraní, byl zastřelen.

Činnost

Od vzniku v roce 1935 Wehrmacht tvořilo dvanáct armádních sborů sestávajících z 38 divizí o síle 580 000 mužů. Následovala mobilizace záložníků v červenci a srpnu 1939.

Počet vojáků sloužících ve Wehrmachtu za dobu jeho existence je odhadován na 15 až 20 milionů mužů. Kolem 5,3 milionů mužů padlo a 11 milionů mužů bylo zajato (část zemřela v zajetí).

Zprávy z fronty byly v tisku nebo v rozhlasu uváděny touto formulací: „Führer-Hauptquartier. Das Oberkommando der Wehrmacht gibt bekannt.“ („Vůdcův hlavní stan. Vrchní velitelství branné moci oznamuje.“)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V češtině se slovo wehrmacht píše zpravidla s malým písmenem a je nejčastěji mužského rodu, ale lze použít i nesklonný rod ženský.[1]

Reference

  1. ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo wehrmacht. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wehrmacht&oldid=16547257“