Walter Packard Diesel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Walter Packard Diesel
Walter Packard Diesel DR-980
Walter Packard Diesel DR-980
Typhvězdicový letecký motor
VýrobceWalter Jinonice
Konstruktérlicence Packard
První rozběh1932
Vyrobeno kusů?
Vyvinut z motoruPackard Diesel DR-980 (USA)

Walter Packard Diesel DR-980 byl devítiválcový vzduchem chlazený čtyřdobý vznětový hvězdicový motor. Byl vyroben podle americké licence Akciovou společností Walter, továrnou na automobily a letecké motory v Praze XVII - Jinonicích.[1]

Walter Packard Diesel 230 HP, dobová reklama v časopisu Letectví

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Továrna Walter začala zkoušet dieselové, letecké motory kolem roku 1930. Při experimentech s leteckými motory na těžká paliva byl sledován vývoj tohoto problému v zahraničí. Tento vývoj za hranicemi šel však rychleji, než zkoušky prováděné v Jinonicích. V roce 1931 bylo rozhodnuto vlastní vývoj zastavit a pořídit takový typ motoru prostřednictvím licence.[2]

Byl vybrán americký motor Packard Diesel DR-980 (1930)[3] o nominálním výkonu 165 kW/225 k. Licence od Packardu (Packard Motor Car Co.) dovolovala vyrábět tyto motory v Československu a také v Jugoslávii. Motor byl určen pro dopravní i vojenské letectví.[4]

Za hlavní přednosti leteckého vznětového motoru pracujícím dle Ottova cyklu byly vyzdvihovány: bezpečnost proti požáru, ekonomie ve spotřebě i v ceně paliva, malý úbytek výkonu s výškou (asi dvakrát menší než u "výbušných" motorů s karburátory) a žádné rušení radiových přijímačů.[5]

Podle všeho byl z USA dovezen pouze jeden vzorový motor. Technická příprava výroby snad proběhla, ale výroba v továrně Walter zahájena nebyla. Stejně neslavně skončil i další, licenční motor Junkers Jumo 204 (dvoudobý dieselův motor, řadový šestiválec) připravovaný do výroby pod označením Walter Jumo IV C (1932).[6]

Walter Packard Diesel DR-980, typový list C2, s. 1

Popis motoru[editovat | editovat zdroj]

Walter Packard Diesel měl válce vyrobeny CrMo oceli, hlavy válců byly upevněny šrouby a byly odlity ze slitiny hliníku, stejně jako písty. Na pístech byly tři kroužky, dva kompresní a jeden stírací. Klikový hřídel byl ze dvou částí, spojených sevřením čepu a odpružen protizávažími. I tento hřídel byl z CrMo oceli a byl uložen ve dvou válečkových a jednom kuličkovém ložisku. Ojnice I-průřezu byla rovněž z CrMo oceli. Hlavní ojnice měla 8 otvorů pro upevnění vedlejších ojnic.[7]

Kliková, motorová skříň byla odlita jako jeden kus z horčíkové slitiny (elektron) a měla hmotnost kolem 15 kg. Ze stejného materiálu bylo i zadní víko skříně.[3]

Ventilový rozvod měl jeden společný ventil pro sání i výfuk. Ten byl umístěn ve dnu válce. Samotný náhon ventilů se skládal z vačkového kotouče, páček, tyčinek (táhel) a vahadélek. Vstřikování paliva obstarávalo 9 pístových, palivových čerpadel přes vstřikovací ventily Packard. Startování motoru se dělo setrvačníkovým spouštěčem Eclipse a žhavícími svíčkami. Mazání jedním sacím a dvěma kolečkovými čerpadly bylo cirkulační, pod tlakem se suchou skříní.[7]

Použití[editovat | editovat zdroj]

V roce 1931 byl v letadle Aero A-35 (OK-AUA, výr. č. 1) v majetku Československých státních aerolinií (ČSA) zkoušen naftový motor, Waltrovkou dovezený Packard-Diesel DR-980. Zkoušky byly naplánovány i na rok 1932. ČSA oznámily, že výsledky dosažené v prvých 100 hodinách letu, byly uspokojivé.[8] Avšak po několika týdnech provozu byl letoun resp. s tímto motorem shledán nevyhovujícím. Stroj s ním létal na lince Praha – Brno.[9]

Tento letoun byl u ČSA v provozu do roku 1936, pak jej používalo dva roky ministerstvo národní obrany. V letech 1938–9 dolétal u Západočeského aeroklubu.[1]

Konstruktéři k tomuto typu motoru neměli valné důvěry. Shodli se, že se neosvědčil a nepřesvědčil, jako ostatně většina leteckých vznětových motorů (např. motory Československé zbrojovky Brno vlastní konstrukce ZOD-240 a ZOD-260 z let 1933–1938).[1] Originální motor Packard DR-980 byl aplikován asi na 10 letounech.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle [1][7][10]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Součásti[editovat | editovat zdroj]

  • Rozvodový systém: OHV, 1 společný ventil, sací a výfukový na válec
  • Plnění válců: vstřikovací čerpadlo
  • Palivo: motorová nafta
  • Mazání: tlakové se suchou skříní
  • Chladicí soustava: chlazení vzduchem
  • Spotřeba paliva: 160–210 g·h−1·k−1 / 218–285 g·h−1·kW−1
  • Spotřeba oleje: 16 g·h−1·k−1 / 11,8 g·h−1·kW−1

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Nominální výkon: 225 k/165 kW při 1950 ot./min.
  • Maximální výkon: 240 k/176 kW při 2000 ot./min.
  • Specifická hmotnost: 1,25 kg/k, 1,7 kg/kW
  • Specifický výkon: 13,9 k/l, 10,2 kW/l

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Packard DR-980 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 220, 229–230, 274–275, 287, 294. 
  2. KUMPERA, Teny ing. Do nového roku 1932. Letectví. 1932-01, roč. XII. (1932), čís. 1, s. 13. Dostupné online. 
  3. a b WALDHÜTTER, Fr. ing. Letecký motor Packard-Diesel. Letectví. 1930-05, roč. X. (1930), čís. 5, s. 174–179. Dostupné online. 
  4. Československo získává výhradní licence. Letectví. 1932-01, roč. XII. (1932), čís. 1, s. 14–15. Dostupné online. 
  5. MAYER, O. ing. Letecká perspektiva. Letectví. 1937-10, roč. XVII. (1937), čís. 10, s. 462–465. Dostupné online. 
  6. Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. C1 (1-2)
  7. a b c Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. C2 (1-2)
  8. Letiště Praha v roce 1931. Letectví. 1932-01, roč. XII. (1932), čís. 1, s. 12, 16. Dostupné online. 
  9. FOLPRECHT, Radek. Rekordní aero pro přelet Atlantiku byla modifikováno na dopravní pro ČSA. Technet (iDnes.cz). 2020-04-26. Dostupné online. 
  10. Statistic of all the Aero Engines of Packard (anglicky) [online]. enginehistory.org, 2009-01-30 [cit. 2020-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-25. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]