Wide-field Infrared Survey Explorer
| WISE | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | ||||||||||||||
| Jiné názvy | WISE, Explorer 92, MIDEX 5 | |||||||||||||
| COSPAR | 2009-071A | |||||||||||||
| Katalogové číslo | 36 119 | |||||||||||||
| Start | 14. prosince 2009 | |||||||||||||
| Kosmodrom | Vandenberg AFB | |||||||||||||
| Nosná raketa | Delta II | |||||||||||||
| Typ oběžné dráhy | Polární dráha synchronní se sluncem | |||||||||||||
| Trvání mise | 14 let a 127 dní plán: 10 měsíců | |||||||||||||
| Provozovatel | NASA | |||||||||||||
| Výrobce | Ball Aerospace Lockheed Martin | |||||||||||||
| Druh | kosmický teleskop | |||||||||||||
| Program | Explorer | |||||||||||||
| Hmotnost | 750 kg | |||||||||||||
| Délka | 1,73 m | |||||||||||||
| Šířka | 2 m | |||||||||||||
| Výška | 2,85 m | |||||||||||||
| Parametry dráhy | ||||||||||||||
| Doba oběhu | 95 min | |||||||||||||
| ||||||||||||||
| Teleskop | ||||||||||||||
| Průměr | 0,4 metru | |||||||||||||
| Vlnová délka | 3—25 μm | |||||||||||||
| Přístroje | ||||||||||||||
| Nese přístroje | infračervený dalekohled | |||||||||||||
| Oficiální web | http://wise.ssl.berkeley.edu/ | |||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||
Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) je infračervený kosmický teleskop provozovaný americkým Úřadem pro letectví a kosmonautiku. Mise WISE odstartovala ze základny Vandenberg 14. prosince 2009 ve 14:09 UTC. Na oběžnou dráhu byla družice dopravena nosnou raketou Delta II model 7320-10. Úkolem mise bude pořizovat snímky celé oblohy po dobu šesti měsíců. Snímky budou pořizovány ve spektru vlnových délek od 3 do 25 μm. Teleskop sondy WISE je přibližně tisíckrát citlivější než předchozí teleskopy pro pozorování oblohy, jakými byly IRAS, AKARI a COBE. Po dobu trvání mise bude pořízeno přibližně 1,5 milionu snímků. Pozorovány budou objekty sluneční soustavy jako jsou asteroidy, objekty naší galaxie jako jsou chladné tmavé hvězdy zvané hnědí trpaslíci a vzdálené galaxie.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Sonda byla postavena společností Ball Aerospace a je postavena na architektuře Ball Aerospace RS-300, která byla ověřena při misi technologického demonstrátoru Orbital Express. Těleso je na oběžné dráze stabilizováno ve třech osách. Dodávku elektrické energie zajišťují solární panely, připevněné k trupu. Komunikaci s řídícím střediskem zajišťuje vysoko—zisková anténa, pracující v pásmu Ku. Data jsou přenášena pomocí sítě geostacionárních komunikačních družic Tracking and Data Relay Satellite System. Chlazení teleskopu bylo navrženo a postaveno společností Lockheed Martin a je realizováno pomocí nádoby zvané cryostat, která je naplněna vodíkem v pevném skupenství. Teplota je udržována na 15 kelvinech.
Vědecké úkoly[editovat | editovat zdroj]
Sonda WISE je schopna sledovat oblohu ve čtyřech vlnových délkách infračervené části elektromagnetického spektra. Detektory mají mez citlivosti 120, 160, 650, a 2600 µJy pro vlnové délky 3,3, 4,7, 12, a 23 mikronů.
- Pásmo 1 - 3,4 μm—Snímkování hvězd a galaxií.
- Pásmo 2 - 4,6 μm—Snímání tepelného vyzařování z vnitřních zdrojů tepla, objekty menší než hvězdy, např. hnědí trpaslíci.
- Pásmo 3 - 12 μm—Detekce tepelného vyzařování asteroidů.
- Pásmo 4 - 22 μm—Detekce prachu v oblastech formování nových hvězd (materiál s teplotou 70—100 K).
Primární mise bude trvat deset měsíců. Během prvního měsíce budou prováděny testy palubních systémů, dalších šest měsíců bude probíhat samotné snímkování a další tři měsíce bude probíhat dodatečné pozorování, dokud nedojde chladicí médium.
Pokračování mise, NEOWISE[editovat | editovat zdroj]
Koncem roku 2010 začal docházet tekutý vodík pro chlazení detektorů, ale dvě nejkratší vlnové délky byly použitelné i poté a pracovaly několik měsíců na projektu NEOWISE (Near-Earth Object WISE) k mapování blízkých objektů – komet a asteroidů v našem slunečním systému. Od února 2011 byl dalekohled odstaven kvůli úspoře finančních prostředků (hibernace).
Ve druhé polovině roku 2013 byl dalekohled znovu vychlazen (z 73 °C na cca −200 °C) a zkalibrován a projekt NEOWISE pokračuje do současnosti (předpokládaný konec životnosti v roce 2020). Teleskop zatím odhalil několik blízkých hnědých trpaslíků, několik stovek Zemi blízkých planetek (z toho několik desítek potenciálně nebezpečných, například 2013 YP139 v Apollonově skupině) a několik desítek komet (včetně komety pojmenované C/2020 F3 NEOWISE objevené v březnu 2020 a viditelné na severní polokouli v červenci 2020 pouhým okem).[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wide-field Infrared Survey Explorer na anglické Wikipedii.
- ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST. 29. vesmírný týden 2020. ČAS [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wide-field Infrared Survey Explorer na Wikimedia Commons - (česky)http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/s/2009/071A.HTM
- (anglicky)http://wise.ssl.berkeley.edu/documents/FactSheet.2009.9.09_web.pdf
- (anglicky)http://www.nasa.gov/mission_pages/WISE/main/index.html Archivováno 9. 11. 2009 na Wayback Machine.
- (anglicky)space.skyrocket.de/doc_sdat/explorer_wise.htm
