IRAS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
IRAS
IRAS overview.jpg
Jiné názvy InfraRed Astronomical Satellite
COSPAR 1983-004A [1]
Katalogové číslo 13777
Start 26. ledna 1983
Kosmodrom Vandenberg Air Force Base, Kalifornie
Nosná raketa Delta 3910
Stav objektu na geocentrické dráze
Trvání mise 10 měsíců
Provozovatel NASA/NIVR/SERC
Hmotnost 1073 kg


Parametry dráhy
Apogeum 911 km
Perigeum 876 km
Sklon dráhy 99°
Doba oběhu 100 minut
Teleskop
Průměr 570 mm
Ohnisková vzdálenost 5,5 m
Vlnová délka infračervená 12-100 mikrometrů
Chladicí médium Helium


Přístroje
Main array 62 infračervených detektorů
LRS Spektrometr s nízkým rozlišením,
CPC Fotometr
Domovská stránka

IRAS (InfraRed Astronomical Satelite) je astronomický teleskop na oběžné dráze kolem Země pracující v infračerveném oboru spektra. Od svého vypuštění v roce 1983 raketou Delta zaznamenala družice statisíce opticky neviditelných infračervených zdrojů. Jako první nasnímala i samotné jádro naší Galaxie. Objevila také šest nových komet a získala nové údaje o dalších 25 už známých kometách.[2]

Samotný infračervený dalekohled je umístěn v Dewarově nádobě obsahující 500 litrů tekutého hélia, aby nasnímané údaje nepřekrylo infračervené záření samotné družice. Infračervený dalekohled tvořící hlavní část jejího vědeckého vybavení a má průměr objektivu 570 mm a sekundární zrcadlo odráží paprsky na soustavu celkově 70 detektorů, ze kterých 8 pracuje ve viditelné části spektra a ostatní v infračervené.

Popis objektu[editovat | editovat zdroj]

Družice má tvar válce o průměru 2,16 m a s délkou 3,60 m. Elektrickou energii jí dodávají solární panely s rozpětím 3,24 m. Její řízení zabezpečují dva počítače s kapacitou paměti 2×32 kilobajtů. Zaznamenané údaje se ukládají na dvě magnetopáskové jednotky, které mají celkovou kapacitu 450 Mbit. Na Zemi se údaje přenášejí rychlostí 4 kbit/s. Hlavním vědeckým přístrojem je infračervený dalekohled. Primární zrcadlo s průměrem 570 milimetrů a ohniskovou vzdáleností 5,5 metru je vyrobeno z berylia. Zorné pole dalekohledu má šířku 63', což je asi dvojnásobek průměru měsíčního kotouče v úplňku. Sekundární zrcadlo odráží paprsky na soubor měřících přístrojů, který tvoří 62 infračervených detektorů, 8 optických detektorů a 3 doplňkové experimenty souhrnně označené DAX (Dutch Additional Experiment).[1]

Hlavní přijímací stanice a řídicí středisko OCC (Operations Control Centre) je umístěné v Chiltonu ve Velké Británii.

Průběh mise[editovat | editovat zdroj]

Start rakety Delta s družicí IRAS

Družice odstartovala s nosnou raketou Delta z kosmodromu Western Test Range 26. ledna 1983 v čase 02:17 UT. Dráha, na kterou byla družice navedena, byla velmi blízká polární dráze se sklonem k rovníku zhruba 99°. Pět dní po startu byl otevřen poklop dalekohledu a družice zahájila kalibrační měření. 10. února IRAS zahájila pravidelné vědecké pozorování.

Doba trvání aktivní činnosti byla omezena množstvím tekutého hélia, jehož spotřeba byla přibližně 300 g za den. Družice pracovala 10 měsíců, za tu dobu stihla čtyřikrát zmapovat 96% oblohy, přičemž zaznamenala 350 000 infračervených zdrojů. K jejím významným objevům patří objev protoplanetárního disku kolem hvězdy Vega, či shluky teplého plynu zvané infračervené cirry, které jsou roztroušeny po celé obloze. IRAS byla také první družicí, která objevila kometu. Stalo se tak 25. dubna a kometa dostala označení 1983d IRAS-Araki-Alcock. 22. listopadu byly zásoby tekutého hélia vyčerpány, vědci však pokračovali v pozorování, dokud teplota nestoupla na 11 K (-262 °C). 23. listopadu družice ukončila svoji činnost a jako neaktivní těleso nadále obíhá kolem Země po dráze s perigeem zhruba 876 km, apogeem 911 km a sklonem 99,07°.

Všechny údaje získané družicí IRAS jsou uloženy v NSSDC (National Space Science Data Center) v Goddard Space Flight Center. Převážná část údajů se dá získat prostřednictvím internetu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku IRAS na slovenské Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. a b http://www.lib.cas.cz/space.40/1983/INDEX1.HTM
  2. Josip Kleczek: Velká encyklopedie vesmíru. Praha 2002