Rossi X-ray Timing Explorer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
RXTE
Rxte.jpg
Jiné názvy Rossi X-ray Timing Explorer
Explorer 69
COSPAR 1995-074A
Katalogové číslo 23757
Start 30. prosince 1995
Kosmodrom Cape Canaveral LC-17A
Nosná raketa Delta II 7920-10
Stav objektu aktivní
Trvání mise 18 let a 328 dní
Provozovatel NASA - GSFC
Výrobce NASA - GSFC
Druh Rentgenový teleskop
Program Program Explorer
Hmotnost vzletová 3200 kg


Parametry dráhy
Epocha 09-07-12.41
Apogeum 489 km
Perigeum 479 km
Sklon dráhy 22,98°
Doba oběhu 94,28 minut
Aktuální pozice heavens above
Domovská stránka

Rossi X-ray Timing Explorer neboli RXTE je rentgenový teleskop určený k mapování časové struktury kosmických zdrojů rentgenového záření, jako jsou černé díry, neutronové hvězdy, rentgenové pulsary a rentgenové dvojhvězdy.

Start se konal 30. prosince 1995 ve 13:48:00 UTC na odpalovacím komplexu 17 na Mysu Canaveral. Pro vynesení byla použita nosná raketa Delta II typ 7920-10. Oběžná dráha byla zpočátku ve výšce 565×585 km se sklonem 22,99° a dobou oběhu 96,18 minu. Po více než čtrnácti letech činnosti oběžná dráha klesla na 476×489 km a doba oběhu se zkrátila na 94 minut (údaje z června 2010[1]).

Data získaná RXTE posloužila jako podklad pro více než 1400 vědeckých prací a mimo jiné poskytla důkaz existence Lensova-Thirringova jevu (také zvaný Frame-dragging), jenž byl předpovězen obecnou teorií relativity [2].

Přístrojové vybavení[editovat | editovat zdroj]

Přístroj PCA

All-Sky Monitor (ASM)[editovat | editovat zdroj]

ASM je určen ke sledování celé oblohy v rentgenové části spektra. Slouží jako detektor náhlých rentgenových záblesků i pro dlouhodobé sledování.

  • Energetické rozpětí: 2 - 10 keV
  • Časové rozlišení: 70% oblohy za 90 minut (jeden oběh)
  • Prostorové rozlišení: 3' × 15' (7,6 × 38 cm)
  • Sběrná oblast: 90 cm²
  • Detektor: Xenonový proporcionální počítač
  • Citlivost: 30 mCrab [poznámka 1]

Proportional Counter Array (PCA)[editovat | editovat zdroj]

PCA je pole proporcionálních počítačů s celkovou sběrnou plochou 6500 cm².

  • Energetické rozpětí:2 - 60 keV
  • Energetické rozlišení: < 18% při 6 keV
  • Časové rozlišení: 1 microsec
  • Detektory: 5 proporcionálních počítačů
  • Sběrná oblast: 6500 cm²
  • Citlivost: 0,1 mCrab

The High Energy X-ray Timing Experiment (HEXTE)[editovat | editovat zdroj]

HEXTE je pole scintilačních detektorů pro zaznamenávání tvrdých rentgenových paprsků.

  • Energetické rozpětí: 15 - 250 keV
  • Energetické rozlišení: 15% při 60 keV
  • Interval měření: 8 mikrosekund
  • Detektory: 2 klastry, každý se čtyřmi NaI/CsI scintilačními počítači
  • Sběrná oblast: 2 x 800 cm²

Komunikační systém a ostatní vybavení[editovat | editovat zdroj]

RXTE byl oproti předchozím družicím programu Explorer vybaven pokročilou 1 Gigabitovou polovodičovou pamětí, což umožňuje uchovat výsledky měření po dobu až čtyř oběhů. Je také vybaven dvěma vysoko-ziskovými anténami pro přenos telemetrie přes systém TDRS. Pro přenos dat je využit systém CCSDS paketů (standard využívaný NASA pro komunikaci v hlubokém vesmíru). Přesné zaměření v prostoru obstarávají dva detektory hvězd, postavené na základě moderní technologie CCD. Dodávky elektrické energie zajišťují nastavitelné solární panely, které mají výkon 800 Wattů.

Objevy a pozorování[editovat | editovat zdroj]

Mapa významných objektů, pozorovaných teleskopem RXTE.

červen 1996 - RXTE pozoroval pulsar GRO J1744-28, který byl objeven v roce 1995 Comptonovou gama observatoří. Pulsar postupně slábl a v polovině května 1996 se zcela vytratil. RXTE pokračoval se sledování a na počátku června opět zaznamenal rentgenové záblesky, přičemž některé z nich trvaly přes 100 sekund. Byly to do té doby nejsilnější pozorované rentgenové záblesky.[3]

červenec 1996 - Byl zaznamenán rentgenový záblesk v binárním systému XY Arietis.[4]

srpen 1996 - Objevena neutronová hvězda s dosud nejvyšší frekvencí rentgenových pulsu. Hvězda 4U1728-34 vysílá pulsy s frekvencí přibližně 1000 hertzů. Frekvence záblesků není konstantní, ale lehce proměnlivá, astronomové pro tento jev používají termín kvazi-periodické oscilace [5].

říjen 1996 - Zaznamenán rtg záblesk trpasličí novy SS Cygni v Souhvězdí Labutě [6].

1997 - RXTE společně s IUE pozorovaly galaxii NGC 7469. Bylo to první koordinované sledování v ultrafialové a rentgenové části elektromagnetického spektra [7].

listopad 1997 - Během pozorování rotující černé díry GRO J1655-40 bylo zjištěno, že nejspodnější část jejího akrečního disku obíhá mnohem blíže než je minimální stabilní dráha pro nerotační černé díry. Podle teorie relativity byla vypočtena rotace černé díry a určena frekvence měkkého rentgenového záření vnitřní části jejího akrečního disku. Tato vypočtená hodnota se shodovala se skutečnými údaji, získanými RXTE. Stejné měření bylo následně provedeno u rotující černé díry GRS 1915+105 a výsledkem byla opět shoda teoretických a naměřených údajů. RXTE tak podal důkaz existence Lens-Thirringova jevu a platnosti obecné teorie relativity [8] [9] Černá díra prozradila svou rotaci.

únor 1998 - V pozůstatcích supernovy N157B byl objeven doposud nejrychleji rotující mladý pulsar [10].

duben 1998 - Objeven pulsar vyzařující rentgenové pulsy o délce 2,5 ms.

červen 1998 - Neutronová hvězda SGR 1806-2 byla identifikována jako rentgenový pulsar s extrémně silným magnetickým polem o intenzitě 1014 G.[11]

leden 2004 - Byla pozorována první přeměna pulzaru na magnetar. Nově vzniklý magnetar dostal označení XTE J1810-197[12]

únor 2006 - Pomocí mapy rentgenového pozadí naší galaxie, pořízené RXTE, byly objeveny miliony dosud neznámých objektů. [13]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jednotka miliCrab znamená tisícinu intenzity vyzařování Krabí mlhoviny a používá se pro porovnávací účely. viz heasarc.gsfc.nasa.gov/...mcrab.html

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rossi X-ray Timing Explorer na anglické Wikipedii.

  1. www.heavens-above.com
  2. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/...frame.html
  3. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0696.html
  4. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/xyari.html
  5. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0896.html
  6. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/wheatley.html
  7. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/7469.html
  8. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/frame.html
  9. http://web.mit.edu/newsoffice/1997/blackholes.html
  10. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0298.html
  11. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0698.html
  12. http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0104.html
  13. http://www.nasa.gov/vision/universe/starsgalaxies/milkyway_map.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]