Explorer 33

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Explorer 33
IMP-D.jpg
Jiné názvy IMP-D (Interplanetary Monitoring Platform)
AIMP-1 (Anchored Interplanetary Monitoring Platform)
COSPAR 1966-058A
Katalogové číslo 2258
Start 1. července 1966
Kosmodrom Cape Canaveral LC 17A
Nosná raketa Delta 3E
Typ oběžné dráhy Geocentrická
Stav objektu neaktivní
Konec mise 21. září 1971
Provozovatel NASA
Druh vědecká sonda
Program Program Explorer
Hmotnost 104 kg


Parametry dráhy
Epocha 71-07-01.0
Apogeum 480 763 km
Perigeum 265 680 km
Sklon dráhy 24,35°
Doba oběhu ~27 dní

Explorer 33 byla vědecká družice, vyslaná agenturou NASA v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-058A. Původně měla být umístěna na oběžné dráze kolem Měsíce, ale kvůli chybě dané dráhy nedosáhla. Některá měření byla přesto provedena.

Úkol mise[editovat | editovat zdroj]

Explorer 33

Družice z USA měla provést na oběžné dráze Měsíce komplexní výzkum slunečního větru, meziplanetárních magnetických polí a jejich interakcí s Měsícem a atmosférou Země. Toto měla provést daleko od rušivých vlivů Země. Výsledky měření byly důležité také kvůli chystaným letům amerických kosmonautů na Měsíc a bylo třeba vědět, jaké vlivy může mít vesmírný prostor mezi Zemí a Měsícem na jejich zdraví a výkonnost.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Tento typ družic patřil mezi vědecké typu IMP (Interplanetary Monitoring Platform). Její váha byla 104,5 kg.

Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce, označení Explorer bylo dáváno programu vědeckých družic v USA. Další známé družice a úspěšnější z této řady jsou Explorer 35 a Explorer 49.

Průběh mise[editovat | editovat zdroj]

Sonda s raketou odstartovala 1. července 1966 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě s pomocí nosné rakety Delta DSV 3E1. Oběžné dráhy kolem Měsíce se nepodařilo dosáhnout a družice zůstala na velmi protáhlé eliptické dráze kolem Země.[1] Selhání způsobil druhý stupeň nosné rakety, jehož tah udělil družici příliš velké zrychlení a zpětné motory na tuhé palivo, jimiž byla družice vybavena, nedokázaly družici zpomalit a navést na požadovanou dráhu.

I přes tento neúspěch byla provedena plánovaná měření a mise tak nebyla zcela neúspěšná. Z původně plánovaných měření byla provedena tyto: měření slunečního větru, výzkum meziplanetárního plasmatu a mapování rentgenového záření Slunce. Tato data pomohla objasnit vztahy mezi zemským magnetickým polem a rychlostí slunečního větru v blízkosti Země. Známý vědec James Van Allen studoval, pomocí detektorů protonů a elektronů na Exploreru 33, aktivitu nabytých částic a rentgenových paprsků v okolním prostoru. Činnost družice byla ukončena 21. září 1971.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 257.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]