Gauss (jednotka)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gauss (případně v německé literatuře Gauß, zkratka G nebo Gs) je fyzikální jednotka magnetické indukce B v soustavě CGS. Je pojmenována po německém vědci C. F. Gaussovi. Její velikost je rovna
1 G := 1 cm-1/2g1/2s-1
a převodní vztah do jednotek soustavy SI Tesla je
- 1 G = 10-4 T.
Formálně je gauss roven jednotce oersted, ta se však v soustavě CGS používá pro vyjádření intenzity magnetického pole H a pouze ve vakuu platí B = H.