Explorer 35

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Explorer 35
IMP-E.jpg
Jiné názvy IMP-E (Interplanetary Monitoring Platform)
AIMP-2 (Anchored Interplanetary Monitoring Platform)
COSPAR 1967-070A
Start 19. července 1967
Kosmodrom Cape Canaveral LC 17B
Nosná raketa Delta 3E
Typ oběžné dráhy Selenocentrická dráha
Stav objektu neaktivní
Trvání mise 5 let a 340 dní
Provozovatel NASA
Druh vědecká sonda
Program Program Explorer
Hmotnost 104 kg


Parametry dráhy
Epocha 71-08-16.5
Centrální těleso Měsíc
Aposelenium 7675 km
Periselenium 809 km
Sklon dráhy 166°
Doba oběhu 691,5 min

Explorer 35 byla vědecká družice Měsíce, vyslaná agenturou NASA v roce 1967. V katalogu COSPAR dostala označení 1967-070A.[1]


Úkol mise[editovat | editovat zdroj]

Explorer 35 byla americká rotací (25,6 obrátek za minutu) stabilizovaná družice. Je určena pro studium plazmatu a magnetických polí ve vzdálenosti Měsíce. Doplňujícími experimenty je studium měsíčního gravitačního pole, ionosféry Měsíce a technologický experiment (studium vlivu kosmického záření na sluneční baterie).

Toto měla provést daleko od rušivých vlivů Země. Výsledky měření byly důležité také kvůli chystaným letům amerických kosmonautů na Měsíc v programu Apollo a bylo třeba vědět, jaké vlivy může mít vesmírný prostor mezi Zemí a Měsícem na jejich zdraví a výkonnost.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Tento typ družic patřil mezi vědecké typu IMP (Interplanetary Monitoring Platform). Její váha byla 104,5 kg.

Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce, označení Explorer bylo dáváno programu vědeckých družic v USA. Další známé družice této řady jsou neúspěšná Explorer 33 a o pět let později startující úspěšná mise Explorer 49.

Průběh mise[editovat | editovat zdroj]

Sonda s raketou Delta odstartovala 19. července 1967 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě. Dostala se brzy na eliptickou dráhu směrem k Měsíci. Po třech dnech letu byl zapálen brzdící motor sondy na 23 sec a tím se dostala na eliptickou oběžnou dráhu Měsíce ve vzdálenosti 800 – 7692 km. Oběh trval 690 minut. Stabilizace byla prováděna pomalou rotací kolem své osy.

Na této dráze pracovala do 24. června 1973.[1] Pak byly její přístroje vypnuty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 259.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]