Explorer 14
| Explorer 14 | |
|---|---|
 |
|
| Jiné názvy | EPE-2 EPE-B S-3A |
| COSPAR | 1962-051A (βγ1)) |
| Katalogové číslo | 432 |
| Start | 2. října 1962 |
| Kosmodrom | Cape Canaveral LC-17 |
| Nosná raketa | Delta A |
| Stav objektu | pravděpodobně zanikl v atmosféře |
| Zánik | 1. července 1966 |
| Provozovatel | NASA |
| Druh | vědecká družice |
| Program | Program Explorer |
| Hmotnost | 40 kg
|
| Parametry dráhy | |
| Epocha | 1962-10-02 |
| Apogeum | 96 189 km |
| Perigeum | 2601 km |
| Sklon dráhy | 42,8° |
| Doba oběhu | 2184 minut |
Explorer 14 (též EPE-2, EPE-B) byla americká vědecká družice, součást programu Explorer, jejímž úkolem bylo studovat kosmické záření, sluneční vítr, magnetosféru a meziplanetární magnetické pole. Patřila do série družic Energetic Particles Explorer, kam patřili i Explorer 12, Explorer 15 a Explorer 26.
Družice byla vynesena 2. října 1962 raketou Delta A[1] a obíhala na nízké oběžné dráze s perigeem 2601 km a apogeem 96 189 km. Družice pracovala bezproblémově po většinu plánované mise, problémy se vyskytly jen v období od 10. do 24. ledna 1963, kdy došlo k výpadku. Družice definitivně ukončila přenos dat 11. srpna 1963, kdy selhal vysílač. Užitečná vědecká data vysílala přibližně po 85% své aktivní životnosti.
Úkoly a přístrojové vybavení družice byly téměř stejné, jako u předchozího Exploreru 12. Explorer 14 však měl navíc nový detektor protonů, který byl určen ke studiu kladně nabitých iontů slunečního plasmatu. Přístroj byl umístěn na spodku družice a postupně snímal energetické hladiny od 18 keV do 0,2 keV. Celá snímkovací sekvence trvala 170 sekund. Užitečná data byla z toho přístroje získána pouze 7. října 1962, kdy došlo ke geomagnetickým poruchám.
Reference [editovat]
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. REV. 2003-3-8, [cit. 2011-10-24]. Kapitola Raketa Delta. Dostupné online.
