Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
RHESSI
RHESSI.jpg
Jiné názvy Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager
SMEX-7
Explorer 81
COSPAR 2002-004A
Katalogové číslo 27370
Start 5. února 2002
Kosmodrom Cape Canaveral
Nosná raketa Pegasus XL
Typ oběžné dráhy LEO
Stav objektu aktivní
Trvání mise 12 let a 175 dní
Provozovatel NASA
Druh vědecká družice
Program Program Explorer
Hmotnost vzletová:293 kg


Domovská stránka

Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic neboli RHESSI je vědecká družice provozovaná americkou agenturou NASA. Start se konal 5. února 2002 na mysu Canaveral. Úkolem družice je sledování slunečních erupcí.

Popis[editovat | editovat zdroj]

RHESSI je rotací stabilizovaná družice postavená na základě služebního modulu SA-200S s tělem z příhradové trubkové konstrukce tvaru osmibokého hranolu kombinovaného s komolým jehlanem o rozměrech 1,0×1,0×2,16 m (příčné rozměry při startu včetně složených panelů 1,1×1,1 m) je vybavena čtyřmi pevnými výklopnými panely fotovoltaických článků umístěnými do kříže s rozpětím po vyklopení 5,77 m a dobíjejícími 16 Ah akumulátorovou baterii. Uvnitř válcového pouzdra nese zobrazující mřížkový spektrometr, pracující v oblasti rentgenového a gama záření (rozsah energií 3 keV až 20 MeV) s germaniovými detektory, chlazenými na 77 K (-196 °C), určený především ke zkoumání slunečních erupcí. Data jsou zaznamenávána do palubní polovodičové paměti s kapacitou 4.0 GB a vysílána na povel na Zemi (výkon vysílače 5 wattů, rychlosti přenosu 125 kbit/s, 1 Mbit/s resp. 4 Mbit/s). Rotační osa je zaměřena na Slunce s přesností ±0,2°; její orientaci zjišťuje přesný sledovač Slunce (přesnost určení ±0.05°) a magnetometr. Změny rotační osy zabezpečují magnetické cívky.

Mise[editovat | editovat zdroj]

RHESI pozorující Slunce, představa umělce.

Mise RHESSI je navržena ke sledování slunečních erupcí ve spektru od měkkého rentgenového záření do gama záření a provádění spektroskopie ve vysokém rozlišení. Podle očekávání vědců je většina energie uvolněné při sluneční erupci spotřebována pro urychlení elektronů, které emitují rentgenové záření, a protonů a iontů, které emitují gama záření. Hlavní přínos RHESSI spočívá právě ve spojení schopnosti snímkování rentgenového a gama záření s možností provádění spektroskopie ve vysokém rozlišení, což umožňuje určit detailní energetické spektrum pro každý pořízený snímek. Díky tomu je možné určit kde jsou jaké částice urychlovány a na jaké energie, což pomáhá pochopit základy vysoce energetických procesů během slunečních erupcí.

Kromě sledování slunce přispěla družice i ke studiu Země, když jako první zaznamenala a přesně změřila, gama záblesky pocházející ze zemské atmosféry. Podle údajů z družice, jsou tyto záblesky mnohem častější, než se čekalo, a emitované gama záření má vyšší frekvence než je průměrná frekvence gama záření z kosmických zdrojů.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Tento text nebo jeho část byla převzata z článku - 2002-004A - RHESSI (verze 2010-03-07 21:13:55 UT) uveřejněného na stránkách SPACE 40, jehož autorem je Antonín Vítek (licence GFDL a CC-BY-SA 3.0, povolení autora).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu