Václav Matěj Kramerius
| Václav Matěj Kramerius | |
|---|---|
 Gustav Zoula: Krameriova busta (1899) | |
| Narození | 9. února 1753 Klatovy  České království |
| Úmrtí | 22. března 1808 (ve věku 55 let) Praha  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | spisovatel, vydavatel, novinář, překladatel, knihkupec, redaktor a editor |
| Témata | česká literatura, žurnalistika, překlad, nakladatelství a knižní obchod |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Matěj Kramerius (9. února 1753 Klatovy[1] – 22. března 1808 Praha[2]) byl český spisovatel, nakladatel a novinář, zakladatel novodobé české žurnalistiky.
Život
Narodil se v římsko-katolické měšťanské rodině v Klatovech. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později z důvodů vlasteneckých. Své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kraméryus.[3]
Studoval na jesuitském gymnasiu v Klatovech, poté v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě filosofii a v letech 1778–1780 práva; k jeho pedagogům patřili Ignác Cornova či Stanislav Vydra. Během studií získal prostřednictvím Josefa Dobrovského práci u Jana Norberta z Neuberka, jemuž katalogizoval knihovnu. Přitom pro Neuberka pořizoval opisy starých rukopisů, i jinak pracoval se staročeskými díly. Dále prováděl korektury textů pro řadu českých osvícenců. Pravděpodobně tato práce iniciovala jeho vydavatelskou činnost, naučil se redakčním a vydavatelským pracím nutným pro vydávání knih a získal celou řadu užitečných známostí.
Krátce působil jako učitel češtiny, a poté pracoval od roku 1786 pro Schönfeldské císařské královské poštovské Noviny, čímž získal značnou popularitu a zkušenosti. Oženil se s dcerou majitele Johanna Ferdinanda Schönfelda. Od 1. července 1789 začal vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny, roku 1791 byly přejmenovány na Krameriusovy c.k. vlastenecké Noviny. Tyto noviny se staly velmi oblíbenými ve středních a nižších společenských vrstvách, ale trpěly stálým finančním nedostatkem. Kramerius k nim začal vydávat různé drobné spisky; roku 1795 koupil knihtiskárnu a získal tak bázi potřebnou k efektivnímu nakladatelskému podnikání.
Krameriovy císařsko-královské poštovní noviny
Byly založeny roku 1789. Krameriovy c.k. vlastenecké noviny se zaměřovaly hlavně na osvětu prostého lidu, národní emancipaci, sociálně-hygienické uvědomění a odstraňování lidových pověr. Mezi jejich hlavní rubriky patřily úřední vyhlášky, oznámení, vojenské zahraniční i domácí zprávy, novinky z literatury a divadla. Zpočátku Kramerius čerpal zahraniční informace hlavně z Wiener Kölner Zeitung, ale později si vytvořil rozsáhlý okruh dopisovatelů. Od roku 1795 nastal úpadek novin z důvodu přísné cenzury a nepříznivé hospodářské situace. I přesto Kramerius pokračoval ve vydávání až do své předčasné smrti v roce 1808.
Česká expedice
Krameriem založená Česká expedice byla prvním ryze českým nakladatelstvím se zemskou působností v Českých zemích.[3] Vyšla v něm většina českých knih své doby, a lze proto tvrdit, že založení tohoto nakladatelství bylo jedním z podstatných kroků pro úspěšné znovuuvedení češtiny do oblastí, z nichž během předchozích 100–150 let zvolna mizela.
Okruh potenciálních Krameriových zákazníků byl značně omezený, takže se lze domnívat, že vedení Expedice vyžadovalo značnou obratnost, obětavost a zároveň zapálení pro věc. Kramerius onemocněl revmatismem a edémem plic, zemřel předčasně v chorobinci a chudobinci v Praze Na Karlově. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.
Po smrti zakladatele převzal jeho nakladatelství syn Václav Rodomil Kramerius; nesnadné poměry jej přivedly k úpadku. Druhý syn Vojtěch se stal knězem a příležitostnému psaní se věnoval jen pár let v mládí.
Odkaz
Krameriovo zakladatelské dílo zůstává v českém historickém povědomí živé dodnes. Leckde se setkáváme také s odkazem na jeho jméno: Národní knihovna ČR nazvala svůj projekt digitalizace periodik a monografií Kramerius; Krameriova ulice je v Praze, Brně, Klatovech i v Říčanech u Prahy. Česká expedice ožila na nedlouhý čas v názvu pražského nakladatelství 90.let 20.století.
Asociace nezávislých médií uděluje od roku 2016 Krameriovu cenu za nezávislou publicistiku.[4] Tato cena je však částí novinářské veřejnosti považována za kontroverzní a spojenou s dezinformačními weby.[5][6][7]
Díla
Kalendáře
V tradici Veleslavínově to byly sborníky sezónního čtení s kalendáriem.
- Nový kalendář tolerancí – vycházel jako příloha novin, obsahoval církevní svátky katolické i evangelické, dále přehled celoročních událostí, rady zemědělcům, povídky, atp. Oblíbená univerzální četba pro venkov; vycházel od roku 1787 do roku 1798.
- Vlastenecký poutník
- Domovní přítel
- Věrný společník
Historické, cestopisné a dobrodružné
- Zdeněk ze Zásmuk
- Hrabě z Rožmberka
- Laudonův život a jeho hrdinští činové
- Vypsání ukrutné smrti Marie Antonie, královny francouzské
- Historické vypsání Indie
- Ouplné vypsání dějin Egypta
- Vypsání cest po mořích
- Mladší Robinson
- Způsoby, mrawy a mínění Činů a Kochin Činů - první sinologické dílo v české literatuře, přibližující život a kulturu Číňanů a Vietnamců, knihu sestavil sám Kramerius, především na základě zpráv misionářů.
Mravoličné, bajky a pohádky
- Zrcadlo šlechetnosti
- Noví čeští zpěvové pro krásné pohlaví ženské – sbírka básní, některé básně jsou překlady, jiné jsou vlastní tvorba.
- Dobrá rada v potřebě
- Mravové šlechetných dítek
- Cvičení dítek jednoho každého stavu, item příkladové a básně dítkám k dobrému naučení
- Arabské pohádky
- časopis pro děti Kacafírek
Rytířské a strašidelné
Převážně překladová tvorba nevelké kvality pomáhala k rozšíření češtiny, její ekonomický přínos byl, stejně jako u knih dobrodružných pro Českou expedici velký a pomohl udržet vydávání ostatních prodělečných titulů, kterých byla většina.
- Čarodějnice Megera
- Rozličné povídačky k poučení a obveselení
Vydal
- Jana Mandyvilly… Cesta po světě (1796), první reedice slavného cestopisu doby gotické
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
- ↑ a b Lexikon české literatury : Osobnosti, díla, instituce 2/II, K–L, Praha : Academia 1993, 1. vydání. S. 930
- ↑ V Praze byly uděleny Krameriovy ceny. prahatv.eu [online]. 2017-06-21 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.
- ↑ ANM – Asociace nedůvěryhodných médií? Otazníky nejen kolem Krameriovy ceny. Manipulátoři [online]. 2016-11-25 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Dezinformátoři ocenili zavražděného Kuciaka. Slovenský velvyslanec cenu převzal, mluvit o tom ale nechce. HlídacíPes.org [online]. 2018-06-20 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Příbuzní Jána Kuciaka nepřevezmou Krameriovu cenu. V pořádající asociaci jsou i zástupci dezinformačních webů. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-06-24 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.
Literatura
- RYBIČKA, Antonín. Život a působení Václava Matěje Krameriusa. Praha: Pospíšil, 1859. Dostupné online.
- HERBEN, Jan. Matěj V. Kramerius : osvícensky novinář a buditel. Praha: Volná myšlenka československá, 1926. Dostupné online.
- Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce 2/II, K–L, kolektiv autorů, editor J. Forst. Academia Praha 1993, s. 930-931.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Matěj Kramerius na Wikimedia Commons 
Autor Václav Matěj Kramerius ve Wikizdrojích
Osoba Václav Matěj Kramerius ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Matěj Kramerius
