Vratislav Jan Žižka

Mgr. Vratislav Jan Žižka
	Vratislav Jan Žižka (1959)
Narození	19. července 1926 ; Trněný Újezd, Československo
Úmrtí	11. dubna 2011 (ve věku 84 let) ; Praha, Česko
Povolání	malíř, grafik, astrolog, spisovatel, básník, historik umění, vysokoškolský učitel, historik a restaurátor
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav Jan Žižka (19. červenec 1926, Trněný Újezd – 11. duben 2011, Praha) byl český akademický malíř, grafik, astrolog, mantik, pedagog, badatel v oblasti kulturních dějin, spisovatel a básník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině, kde literatura, hudba a výtvarné umění byly součástí každodenního života.^[zdroj?] Maturoval na reálném gymnáziu v Praze, tři roky studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT, jeden rok češtinu a výtvarnou výchovu na PFUK. Jeho prvním učitelem kresby a malby byl Jaroslav Háša. Na AVU v Praze studoval u Vlastimila Rady, Vratislava Nechleby, grafickou speciálku u Vladimíra Silovského a dějiny umění u V. V. Štecha a Františka Dvořáka. Absolvoval v roce 1955 cyklem 7 leptů „Starý židovský hřbitov pražský“.

Studijní cesty: Německo, Rusko, Bulharsko, Polsko, Itálie, Švýcarsko a Francie. V roce 1981 absolvoval studijní stáž v ateliéru anglického malíře Bena Nicholsona v Brissago Porta ve Švýcarsku. V letech 1990–2004 přednášel idealistickou estetiku a vizuální komunikaci na VŠUP v Praze. Důležitou součástí jeho odborné práce byla rozsáhlá přednášková činnost pro různé organizace (např. Klub Za starou Prahu, Unitárii, vysokoškolské kluby aj.)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Výtvarná tvorba[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se širokým spektrem výtvarných technik: olejomalba, akvarel, pastel, kresba, objekty a kombinované techniky. Vytvářel grafiky ve všech technikách a vytvořil vlastní metodu olejových velkoformátových monotypií (72 × 50 cm). Je autorem cyklu velkých kreseb mizejících chalup východních Čech (Proseč, Budislav aj.). Zvláštní kategorií jeho tvorby je soubor přibližně 3000 kreseb umělců účinkujících na pražských koncertech převážně klasické hudby, ale i kreseb z divadelních představení. Mnohé byly zveřejněny v časopisech, knihách i na CD. V době, kdy nemohl z politických i zdravotních důvodů vystavovat svá díla, se věnoval knižní grafice a úpravám knih (cca 40 titulů). Pro široké znalosti archeologie, dějin umění a architektury spolupracoval s našimi předními autory a odborníky na výtvarných úpravách jejich vydávaných prací. Svými fotografiemi, kresbami a grafickou úpravou spolupracoval na knize Dějiny Prahy oceněné v roce 1965 cenou města Prahy. Pro Ministerstvo školství a kultury vypracoval 7 grafických exlibris s motivem Prahy pro skandinávské země. Restauroval řadu obrazů. Byl autorem výtvarné koncepce výstavy Vývoj české literatury pro mládež v Památníku národního písemnictví v Praze (1954).

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Publikace Prométheové a Íkarové vyšla česky a slovensky v nákladem 186 000 výtisků. Jeho práci Znamení zvěrokruhu vydala Artia v roce 1979 ve francouzském překladu Les Signes du Zodiaque pro nakladatelství Circle d' Art a německy Der Tierkreis pro nakladatelství Dausien. Česky vyšla část této studie v revue Konstelace v roce 2013. Spolupracoval s Igorem Zhořem na knihách Život a dílo Bohumila Kubišty a Moderní sochařství, vytvořil obrazovou výpravu a sepsal charakteristiky jednotlivých měsíců roku pro knihu Horoskopy Karla Šiktance. Je autorem úvahy Kamenné poselství – o zrození Budhově v knize Borobudur Bedřicha Formana. Redigoval první díl knihy Bohumila Vurma Tajné dějiny Čech, Moravy a Slezska a vytvořil doslov k této knize s novým pohledem na naše dějiny a existenci v Evropě (19 stran), který prof. Rudolf Chadraba označil za průlomové dílo. Publikoval řadu úvah a studií v revue Konstelace i jiných časopisech. Básně – ronda psal od roku 1956 až do své smrti.