Vojtěch Mátl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojtěch Mátl
Vojtěch Mátl (2018)
Vojtěch Mátl (2018)
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Svěcení
Jáhenské svěcení9. srpna 2013
světitel Dominik Duka
Osobní údaje
ZeměČeskoČesko Česko
Datum narození8. února 1978
Místo narozeníÚstí nad Orlicí, Československo
Řády a oceněníBenemerenti Medal (Vatican) - ribbon bar Bene merenti (2015)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Mátl (* 8. února 1978 Ústí nad Orlicí) [1][2] je český římskokatolický duchovní a ceremoniář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Mátl začal být aktivní v církvi již v mládí, ve 13 letech se stal kostelníkem a taktéž vedl ministranty.[2] V roce 1992 se stal příležitostným ceremoniářem biskupa Karla Otčenáška, po maturitě v roce 1997 nastoupil pracovně na hradecké biskupství, od roku 2001 byl ceremoniářem tehdejšího královéhradeckého biskupa Dominika Duky.[2][3] Od téhož roku vedl Útvar zvláštních služeb, který zajišťoval pořádání nábožensko-společenských akcí v diecézi i mimo ni.[2] Poté, co se stal Dominik Duka pražským arcibiskupem, pokračuje jako ceremoniář v Praze, kde i řídí sekretariát arcibiskupa. V roce 2011 se podílel na organizaci státního pohřbu Václava Havla.[3] Dne 9. srpna 2013 přijal v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí z rukou Dominika Duky jáhenské svěcení.[2][3] Po jmenování pražského arcibiskupa Jana Graubnera vykonává dále funkci ceremonáře.

Vojtěch Mátl je ženatý a má čtyři děti.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Roku 2015 obdržel od papeže Františka záslužné vyznamenání Bene merenti.[4] Roku 2022 obdržel za „významnou spolupráci s Vojenskou kanceláří prezidenta republiky“ Záslužný kříž náčelníka vojenské kanceláře prezidenta republiky II. stupně.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vojtěch Mátl - Detail [online]. detail.cz [cit. 2018-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-21. 
  2. a b c d e DUKA, Dominik. Jáhenské svěcení Vojtěcha Mátla [online]. dominikduka.cz, 2013-08-12 [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. 
  3. a b c d V kostele jako kluk i nocoval, teď slouží kardinálovi. Deník.cz [online]. 2013-08-14 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
  4. Výroční zpráva Arcibiskupství pražského 2015, Vydalo Arcibiskupství pražské, Hradčanské nám. 56/16, 119 02 Praha 1 – Hradčany  Praha 2016, str. 14, dostupne v archivu
  5. HTTPS://APHA.CZ, Apha |. Vyznamenání pro kardinála Dominika Duku – Apha. apha.cz [online]. 2022-02-16 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]