Vinan sodno-draselný
| vinan sodno-draselný | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Vinan draselno-sodný
Vinan sodno-draselný |
| Ostatní názvy | Seignettova sůl (jako tetrahydrát) |
| Sumární vzorec | KNaC4H4O6 |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 282,22 g/mol |
| Teplota tání | 70-80 °C (záleží na stereoizomerech) |
| Teplota varu | 220 °C |
| Rozpustnost ve vodě | 63 g/100 ml (20°C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
Skoro nerozpustné v ethanolu |
| Bezpečnost | |
| S-věty | S22 S24/25 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Vinan sodno-draselný (někdy též vínan draselno-sodný) je bílá, krystalická, organická látka, bez chuti a bez zápachu. Jedná se o sodno-draselnou sůl kyseliny vinné. Pravděpodobně poprvé byla tato látka připravena roku 1675 Francouzským chemikem Pierrem Seignettem, a je známá jako Seignettova sůl. Tato látka krystalizuje jako tetrahydrát a tvoří kosočtverečné krystaly.
Využití[editovat]
Tato látka se používá v potravinářství pod označením E317. Užívá se jako antioxidant.
Velký význam má tato látka i v analytické chemii. Její vodný roztok se označuje jako Fehlingovo činidlo B, a při smíchání se síranem měďnatým (Fehlingovo činidlo A) vytvoří Fehlingovo činidlo, které se používá na rozlišení aldehydů od ketonů, přičemž s aldehydy vytváří červeno-oranžovou sraženinu (oxid měďný popřípadě i kovová měď), ale ketony nereagují. Jedny z výjimek jsou sacharidy, jelikož sraženina vzniká i u sacharidů, které nemají žádnou aldehydovou skupinu. Takto reagují pouze monosacharidy.
Výroba[editovat]
Tato látka se vyrábí reakcí uhličitanu sodného s hydrogenvinanem draselným:
2KHC4H4O6 + Na2CO3 → 2KNaC4H4O6 + CO2 + H2O
Zajímavost[editovat]
V Seignettově soli byl poprvé pozorován piezoelektrický jev.