Vinan sodno-draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
vinan sodno-draselný
VzorecVzhled
Obecné
Systematický název Vinan draselno-sodný

Vinan sodno-draselný

Ostatní názvy Seignettova sůl (jako tetrahydrát)
Sumární vzorec KNaC4H4O6
Vzhled Bílá krystalická látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 282,22 g/mol
Teplota tání 70–80 °C (záleží na stereoizomerech)
Teplota varu 220 °C
Rozpustnost ve vodě 63 g/100 ml (20°C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Téměř nerozpustný v ethanolu
Bezpečnost
S-věty S22 S24/25
NFPA 704
NFPA 704.svg
1
2
0
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Vinan sodno-draselný (někdy též vínan draselno-sodný) je bílá krystalická organická látka, bez chuti a bez zápachu. Jedná se o sodno-draselnou sůl kyseliny vinné. Pravděpodobně poprvé byla tato látka připravena roku 1675 Francouzským chemikem Pierrem Seignettem, a je známá jako Seignettova sůl. Tato látka krystalizuje jako tetrahydrát a tvoří kosočtverečné krystaly.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Tato látka se používá v potravinářství pod označením E317. Užívá se jako antioxidant.
Velký význam má tato látka i v analytické chemii. Její vodný roztok se označuje jako Fehlingovo činidlo B, a při smíchání se síranem měďnatým (Fehlingovo činidlo A) vytvoří Fehlingovo činidlo, které se používá na rozlišení aldehydů od ketonů, přičemž s aldehydy vytváří červeno-oranžovou sraženinu (oxid měďný popřípadě i kovová měď), ale ketony nereagují. Jedny z výjimek jsou sacharidy, jelikož sraženina vzniká i u sacharidů, které nemají žádnou aldehydovou skupinu. Takto reagují všechny monosacharidy a pouze některé disacharidy.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Tato látka se vyrábí reakcí uhličitanu sodného s hydrogenvinanem draselným:
2KHC4H4O6 + Na2CO3 → 2KNaC4H4O6 + CO2 + H2O

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V Seignettově soli byl poprvé pozorován piezoelektrický jev.