Velvyslanectví České republiky v Bělehradu
| Velvyslanectví České republiky v Bělehradu | |
|---|---|
 Budova ambasády v roce 2012 | |
| Poloha | |
| Adresa | Bělehrad,  Srbsko |
| Souřadnice | 44°48′35,14″ s. š., 20°28′0,08″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velvyslanectví České republiky v Bělehradu se nachází na adrese Bulevar kralja Aleksandra 22 v centru srbské metropole Bělehradu. Sídlí v budově, kterou navrhl pro účely československého velvyslanectví v Jugoslávii český architekt Alois Mezera. Konzulární působnost velvyslanectví platí pro území Republiky Srbsko (v Černé Hoře má Česká republika rovněž své velvyslanectví). Českou velvyslankyní v Srbsku byla v roce 2015 Ivana Hlavsová,[1] a v současnosti je velvyslancem Tomáš Kuchta.
Historie budovy[editovat | editovat zdroj]
Monumentální budova v blízkosti vládních budov v centru Bělehradu vznikla po první světové válce na pozemku, který z části koupil československý stát, a který zčásti daroval Československu král Alexandr I. Karađorđević.[2] Alois Mezera, architekt který byl ovlivněn Jožem Plečnikem navrhl funkcionalistickou budovu, která patřila ve své době mezi nejmodernější zastupitelské úřady v jugoslávské metropoli.[3] Slavnostně byla otevřena v roce 1927. Mezera navrhl vše, včetně detailů v interiéru i nábytku. Realizaci stavby prováděla společnost jiného Čecha, a to Matěje Blechy, která v srbské metropoli tehdy sídlila.
Velkolepá budova byla navržena v dobách spojenectví mezi ČSR a Jugoslávií, během existence tzv. Malé Dohody. Českoslovenští zástupci velvyslanectví opustili po roce 1939 a po okupaci Jugoslávie fašistickými vojsky sloužila pro potřeby Wehrmachtu. Dne 18. dubna zde byla mezi zástupci jugoslávského království a německé armády podepsána kapitulace země.[4] Po rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku připadla budova velvyslanectví českému státu.
V roce 2014 byl do jejího průčelí vrácen velký znak republiky Československé, který se zde nacházel v letech 1927-1939.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Profil velvyslankyně na stránkách velvyslanectví
- ↑ Článek na portálu b92.net (srbsky)
- ↑ Článek na portálu glassrbije.org (srbsky). glassrbije.org [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ PAVLOVIĆ, Stevan. Hitlerov novi antiporedak. Bělehrad: Clio, 2008. ISBN 978-86-7102-361-0. Kapitola Rasparčana Jugoslavija: Hitlerov novi antiporedak 1941., s. 39. (srbština)