Přeskočit na obsah

Valdštejn (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Valdštejn
hrad Valdštejn, letecký pohled
hrad Valdštejn, letecký pohled
Základní informace
SlohGotika
Další majiteléLemberkové, Markvarticové (Vartenberkové), Valdštejnové
Poloha
AdresaTurnov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky45773/6-2841 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdštejn (německy Waldstein n. Wallenstein) je zřícenina hradu v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v oblasti.

Nyní je Valdštejn v držení města Turnova.[1]

Zakladatel

[editovat | editovat zdroj]

Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280.[2] Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové.

Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla svatá Zdislava z Lemberka.

Další vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Valdštejnové zde zůstali 100 let. Je např. znám Zdeněk z Valdštejna, dvořan krále Jana Lucemburského, Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil vojenské výpravy českého krále do Litvy, a Jan z Valdštejna, jenž půjčil 1500 kop grošů markraběti Karlovi, pozdějšímu králi Karlovi IV.[3]

Hrad na kresbě Karla Liebschera

Koncem 14. století sídlo získal rod Vartenberků, který patřil rovněž k rodu Markvarticů. S Jindřichem z Vartenberka se rozhodl vyřídit své účty husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, který na jaře 1424 přitáhl s vojskem k Turnovu, dobyl jej, vyvrátil tamní klášter a dobyl i Valdštejn. Pak jej svěřil panu z Valečova, svému příteli, který zde roku 1427 uvěznil na rok prince Zikmunda Korybutoviče, kandidáta českého trůnu. V roce 1431 byl na hradu další přívrženec husitů Rameš Rozvoda ze Stakor (pak z Hrádku).[4]

V letech 1438–1439 se hradu (i nedalekého sídla Kavčiny) zmocnily tlupy loupežníků a proto je oba v roce 1440 dobyla zemská hotovost. Střídání majitelů pokračovalo. Žili zde Šofové z Helfenburka a od roku 1514 Smiřičtí ze Smiřic. Kolem roku 1550 hrad při požáru lehl popelem.

Na sklonku 17. století se v zřícenině usadil poustevník Václav Holan Rovenský a začali sem docházet různí poutníci. Majitelé zdejšího panství Valdštejnové (vlastníci z let 1620–1821) a po nich i Aehrenthalové (1821–1945) ze zřícenin vybudovali romantické poutní místo. V roce 1713 vznikly kamenné schody, 1722 byla na prvním nádvoří vybudována kaple sv. Jana Nepomuckého a brzy poté i řada soch, roku 1817 pak vznikla kaplička sv. Jana Křtitele. Roku 1836 byla postavena vstupní brána za kamenným mostem, osazeným řadou soch.

Restauraci na hradě měla v nájmu rodina Čihulkova od roku 1923 do roku 1949. Poté byla zařazena do sokolského družstva Vzlet. Od druhé světové války centrum pro horolezce.

Návštěvnost hradu[5][6]
Rok Počet návštěvníků
2015 56 874
2016 54 525
2017 58 939
2018 54 128

Zřícenina je přístupná pěšky po zelené a červené turistické značce, nejbližší parkoviště pro auta je asi 1 km daleko. Od Turnova, v jehož katastrálním území Mašov u Turnova se hrad nachází, je místo vzdálené 3 km jjv. směrem. Prohlídky jsou možné v sezónních měsících, platí se vstupné. Samotná zřícenina je ve výši 389 m n. m., převýšení činí 90 metrů. V jihovýchodním sousedství hradu se prostírá přírodní rezervace Hruboskalsko.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Valdštejn, s. 104–105. 
  2. ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. Kapitola Valdštejn, s. 38. [dále jen Hrady a zámky]. 
  3. Hrady a zámky 1957, str.38
  4. Hrady a zámky 1957, str.39
  5. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 
  6. Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 
  7. Záhadná freska na Valdštejně [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-06. 
  8. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Valdštejn, s. 553–554. 
  9. ŠTÍCHA, Radim. Eduard Petiška napsal na Valdštejně slavné Staré řecké báje a pověsti - Hrad Valdštejn [online]. hrad-valdstejn.cz [cit. 2019-06-23]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]