Tyrrell 012

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tyrrell 012
Bellof Tyrrell 012 1984 Dallas F1.jpg
Kategorie Formule 1
Konstruktér UK Tyrrell
Designer Maurice Philippe Brian Lisles
Technická specifikace
Šasi uhlíková vlákna a voštinová konstrukce
Motor Ford Cosworth DFY 3.0 l V8 atmosférický, vzadu, podélně uložený
Převodovka Hewland FGA, 5 stupňů + 1 zpátečka, pouzdro z uhlíkatých vláken
Palivo Valvoline
Pneumatiky G
Výsledky v sezóně
Tým Scuderia Ferrari Marlboro
Jezdci Michele Alboreto, Martin Brundle
Stefan Johansson, Danny Sullivan
Stefan Bellof, Mike Thackwell
Debut Grand Prix Rakouska 1983
 Závody   Vítězství    Pole     Nej.k   
29 0 0 0
Pohár konstruktérů
Mistr světa

Tyrrell 012 je závodní vůz Formule 1, který navrhl Maurice Philippe pro tým Tyrrell.

Ve druhé polovině 70. let zažila formule 1 nástup turbo motorů. Zpočátku tohoto období se vozy poháněné těmito motory potýkaly se značnou nespolehlivostí a často jejich snaha v závodě končila explozí pohonné jednotky. Postupným vývojem se podařilo motory stabilizovat a konečném výsledku měly převahu okolo 200 bhp nad motory atmosférickými. Ovšem cena těchto motoru byla nad možnosti některých týmu a ty byly odkázány na zastaralý Cosworth V8. Ve snaze vyrovnat se týmům s motory používající turbodmychadlo, vznikala řada nekonvenčních a často sporných řešení. Jedním z posledních týmů používající klasický motor Cosworth byl Tyrrell se svým vozem Tyrrell 012 z konce roku 1983.

Popis[editovat | editovat zdroj]

V polovině roku 1983 představil Ken Tyrrell nový model svého vozu označený jako 012. Byl to jeden z posledních vozů, který používal atmosférické motory Cosworts DFV. Nejlepším výsledkem tohoto vozu je 2. místo v Detroitu v roce 1984. Posléze bylo odhaleno podvodné počínání týmu, který se snažil obohacovat palivo uhlovodíkem. Všechny body, které tým nasbíral v roce 1984 mu byly odebrány. Vůz se představil i v úvodních Grand Prix sezóny 1985 a poté byl nahrazen modelem 014, který měl již turbo motory.

Se zákazem pohyblivých bočních těsnicích lišt, v úvodu sezony, nemusel Maurice Phillippe řešit komplikované šasi a bočnice. Přišel s velmi minimalistickým designem, který nesl částečně podobu vozu Brabham BT52 z pera Gorgona Murraye. Těžiště vozu se posunulo více k předku vozu a po vzoru Brabham vznikl zřetelný šípovitý tvar. Aby se snížila hmotnost vozu, šasi bylo vyrobeno z kompozitních uhlíkových vláken, která byla použita i pro hliníkový voštinový monokok a obě přítlačná křídla. Motor Cosworth DFY, byl přišroubován přímo k monokoku a byl prakticky sevřený chladiči. Motor s krátkým zdvihem produkoval výkon okolo 500 bhp, přesto to bylo o 200 bhp méně než u motoru BMW, Ferrari nebo Renault

Sezóna 1983[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny 1983 vstoupil Tyrrell s dva roky starým vozem Tyrrell 011 a i přes určité problémy dokázal s tímto vozem Michele Alboreto zvítězit v Grand Prix USA. Nový vůz Tyrrell 012 byl poprvé nasazen až do 11. závodu sezóny v rakouském Österreichringu, zatím jen jeden pro Michele Alboreta, Danny Sullivan startoval se starým vozem 011. Alboreto se kvalifikoval na 18. místě, v závodě se udržel až do 8. kola, kde kolidoval se Stefanem Johansonem. První verze vozu, se kterou Alboreto startoval v Rakousku měla poněkud zvláštní zadní spoiler ve tvaru šípu směřujícího vzad.Pro druhý závod v nizozemském Zandvoortu, kde byl vůz opět jen pro Alboreta, se tým rozhodl pro běžné přítlačné křídlo. Alboreto startoval z 18 pozice a v závodě dokázal bodovat šestým místem, byl to mimochodem jediný bod který tento vůz v roce 1983 vybojoval. Ve zbývajících závodech sezóny se tým potýkal s technickými problémy a nejblíže bodům byl Danny Sullivan v Jihoafrické republice, když dojel sedmý.

Technická data[editovat | editovat zdroj]

  • Motor: Ford Cosworth DFY
    • V8 90°
    • Objem: 2991 cc
    • Vrtání 90 mm
    • Zdvih 58,8 mm
    • Vstřikování Lucas
    • Palivový systém Lucas
    • Palivo Valvoline
    • Výkon: 530 Kw/11600 otáček
    • Točívý moment 395 Nm/9600 otáčkách
  • Šasi hliníkovo karbonový monokok
  • Rozvor 2642mm
  • Rozchod (přední) 1727
  • Rozchod (zadní) 1473
  • Převodovka: Hewland FGA 5 stupňová.
  • Palivo Valvoline, Elf (1985)
  • Brzdy: Lockheed
  • Tlumiče Koni
  • Pneumatiky: Goodyear
  • Hmotnost 540 kg

Sponzoři[editovat | editovat zdroj]

Itálie Benetton (1983), USA Champion (1983, 1985), UK Courtaulds (1983, 1985), USA Goodyear (1983-1985), Itálie Sisley (1983), Itálie De Longhi (1984 - 1985), USA Dow (1984), Maredo (1984 - 1985), Systime (1984 - 1985), Francie Elf (1985), UK Laskys (1985), Porchester Group (1985), Francie Renault (1985) a USA Vivitar (1985).

Kompletní výsledky ve formuli 1[editovat | editovat zdroj]

(Legenda)

Rok Šasi Motor Pneu Jezdci 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Body Pořadí
1983 Tyrrell 012 Ford V8 G BRA USW FRA SMR MON BEL USE CAN GBR GER AUT NED ITA EUR RSA 12 7.
Danny Sullivan Ret 7
Michele Alboreto Ret 6 Ret Ret Ret
1984 Tyrrell 012 Ford V8 G BRA RSA BEL SMR FRA MON CAN USE USA GBR GER AUT NED ITA EUR POR 0 DSQ
Martin Brundle DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ DNQ DSQ DSQ DNQ Inj Inj Inj Inj Inj Inj Inj
Stefan Johansson DSQ DSQ DNQ DSQ EX EX EX
Stefan Bellof DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ EX EX EX
Mike Thackwell DNQ
1985 Tyrrell 012 Ford V8 G BRA POR SMA MON KAN USA FRA GB NĚM RAK HOL ITA BEL EUR JAR AUS 7 9.
Martin Brundle 8 Ret 9 10 12 Ret 10 DNQ
Stefan Johansson 7
Stefan Bellof 6 Ret DNQ 11 4 13 11