Tyrrell 012
 |
|||||||||
| Kategorie | Formule 1 | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konstruktér |  Tyrrell |
||||||||
| Designer | Maurice Philippe Brian Lisles | ||||||||
| Technická specifikace | |||||||||
| Šasi | uhlíková vlákna a voštinová konstrukce | ||||||||
| Motor | Ford Cosworth DFY 3.0 l V8 atmosférický, vzadu, podélně uložený | ||||||||
| Převodovka | Hewland FGA, 5 stupňů + 1 zpátečka, pouzdro z uhlíkatých vláken | ||||||||
| Palivo | Valvoline | ||||||||
| Pneumatiky | G | ||||||||
| Výsledky v sezóně | |||||||||
| Tým | Scuderia Ferrari Marlboro | ||||||||
| Jezdci | Michele Alboreto, Martin Brundle Stefan Johansson, Danny Sullivan Stefan Bellof, Mike Thackwell |
||||||||
| Debut | Grand Prix Rakouska 1983 | ||||||||
|
|||||||||
| Pohár konstruktérů | |||||||||
| Mistr světa | |||||||||
Tyrrell 012 je závodní vůz Formule 1, který navrhl Maurice Philippe pro tým Tyrrell.
Ve druhé polovině 70. let zažila formule 1 nástup turbo motorů. Zpočátku tohoto období se vozy pohaněné těmito motory potýkaly se značnou nespolehlivostí a často jejich snaha v závodě končila explozí pohonné jednotky. Postupným vývojem se podařilo motory stabilizovat a konečném výsledku měly převahu okolo 200 bhp nad motory atmosférickými. Ovšem cena těchto motoru byla nad možnosti některých týmu a ty byly odkázány na zastaralý Cosworth V8. Ve snaze vyrovnat se týmům s motory používající turbodmychadlo, vznikala řada nekonvenčních a často sporných řešení. Jedním z posledních týmů používající klasický motor Cosworth byl Tyrrell se svým vozem Tyrrell 012 z konce roku 1983.
Obsah |
Popis [editovat]
V polovině roku 1983 představil Ken Tyrrell nový model svého vozu označený jako 012. Byl to jeden z posledních vozů, který používal atmosférické motory Cosworts DFV. Nejlepším výsledkem tohoto vozu je 2. místo v Detroitu v roce 1984. Posléze bylo odhaleno podvodné počínání týmu, který se snažil obohacovat palivo uhlovodíkem. Všechny body, které tým nasbíral v roce 1984 mu byly odebrány. Vůz se představil i v úvodních Grand Prix sezóny 1985 a poté byl nahrazen modelem 014, který měl již turbo motory.
Se zákazem pohyblivých bočních těsnicích lišt, v úvodu sezony, nemusel Maurice Phillippe řešit komplikované šasi a bočnice. Přišel s velmi minimalistickým designem, který nesl částečně podobu vozu Brabham BT52 z pera Gorgona Murraye. Těžiště vozu se posunulo více k předku vozu a po vzoru Brabham vznikl zřetelný šípovitý tvar. Aby se snížila hmotnost vozu, šasi bylo vyrobeno z kompozitních uhlíkových vláken, která byla použita i pro hliníkový voštinový monokok a obě přítlačná křídla. Motor Cosworth DFY, byl přišroubován přímo k monokoku a byl prakticky sevřený chladiči. Motor s krátkým zdvihem produkoval výkon okolo 500 bhp, přesto to bylo o 200 bhp méně než u motoru BMW, Ferrari nebo Renault
Sezóna 1983 [editovat]
Do sezóny 1983 vstoupil Tyrrell s dva roky starým vozem Tyrrell 011 a i přes určité problémy dokázal s tímto vozem Michele Alboreto zvítězit v Grand Prix USA. Nový vůz Tyrrell 012 byl poprvé nasazen až do 11. závodu sezóny v rakouském Österreichringu, zatím jen jeden pro Michele Alboreta, Danny Sullivan startoval se starým vozem 011. Alboreto se kvalifikoval na 18. místě, v závodě se udržel až do 8. kola, kde kolidoval se Stefanem Johansonem. První verze vozu, se kterou Alboreto startoval v Rakousku měla poněkud zvláštní zadní spoiler ve tvaru šípu směřujícího vzad.Pro druhý závod v nizozemském Zandvoortu, kde byl vůz opět jen pro Alboreta, se tým rozhodl pro běžné přítlačné křídlo. Alboreto startoval z 18 pozice a v závodě dokázal bodovat šestým místem, byl to mimochodem jediný bod který tento vůz v roce 1983 vybojoval. Ve zbývajících závodech sezóny se tým potýkal s technickými problémy a nejblíže bodům byl Danny Sullivan v Jihoafrické republice, když dojel sedmý.
Technická data [editovat]
- Motor: Ford Cosworth DFY
- V8 90°
- Objem: 2991 cc
- Vrtání 90 mm
- Zdvih 58,8 mm
- Vstřikování Lucas
- Palivový systém Lucas
- Palivo Valvoline
- Výkon: 530 Kw/11600 otáček
- Točívý moment 395 Nm/9600 otáčkách
- Šasi hliníkovo karbonový monokok
- Rozvor 2642mm
- Rozchod (přední) 1727
- Rozchod (zadní) 1473
- Převodovka: Hewland FGA 5 stupňová.
- Palivo Valvoline, Elf (1985)
- Brzdy: Lockheed
- Tlumiče Koni
- Pneumatiky: Goodyear
- Hmotnost 540 kg
Sponzoři [editovat]
Benetton (1983), 
Champion (1983, 1985), Courtaulds (1983, 1985), Goodyear (1983-1985), Sisley (1983), De Longhi (1984 - 1985), Dow (1984), Maredo (1984 - 1985), Systime (1984 - 1985), 
Elf (1985), Laskys (1985), Porchester Group (1985), Renault (1985) a Vivitar (1985).
Kompletní výsledky ve formuli 1 [editovat]
(Legenda)
| Rok | Šasi | Motor | Pneu | Jezdci | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | Body | Pořadí |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1983 | Tyrrell 012 | Ford V8 | G | BRA | USW | FRA | SMR | MON | BEL | USE | CAN | GBR | GER | AUT | NED | ITA | EUR | RSA | 12 | 7. | |||
| Danny Sullivan | Ret | 7 | |||||||||||||||||||||
| Michele Alboreto | Ret | 6 | Ret | Ret | Ret | ||||||||||||||||||
| 1984 | Tyrrell 012 | Ford V8 | G | BRA | RSA | BEL | SMR | FRA | MON | CAN | USE | USA | GBR | GER | AUT | NED | ITA | EUR | POR | 0 | DSQ | ||
| Martin Brundle | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DNQ | DSQ | DSQ | DNQ | Inj | Inj | Inj | Inj | Inj | Inj | Inj | |||||||
| Stefan Johansson | DSQ | DSQ | DNQ | DSQ | EX | EX | EX | ||||||||||||||||
| Stefan Bellof | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | DSQ | EX | EX | EX | ||||||||
| Mike Thackwell | DNQ | ||||||||||||||||||||||
| 1985 | Tyrrell 012 | Ford V8 | G | BRA | POR | SMA | MON | KAN | USA | FRA | GB | NĚM | RAK | HOL | ITA | BEL | EUR | JAR | AUS | 7 | 9. | ||
| Martin Brundle | 8 | Ret | 9 | 10 | 12 | Ret | 10 | DNQ | |||||||||||||||
| Stefan Johansson | 7 | ||||||||||||||||||||||
| Stefan Bellof | 6 | Ret | DNQ | 11 | 4 | 13 | 11 |
