Tygr indický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Tygr bengálský)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tygr indický

Tygr indický
Tygr indický
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Rod: Panthera
Druh: tygr (Panthera tigris)
Trinomické jméno
Panthera tigris tigris
Areál rozšíření indického tygra (červeně)
Areál rozšíření indického tygra (červeně)

Tygr indický (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, v Indii a Bangladéši.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tygří samci měří 2–3 m bez ocasu a 3-4 m včetně ocasu, dosahují hmotnosti 180-300 kg a výška v kohoutku činí přibližně 100 cm. Délka hlavy činí 25-38cm. Většina tygrů váží v průměru kolem 260kg, dosahuje délky 3 m (včetně ocasu). Je známo hodně případů kdy tygr přesahoval hmotností 300 kg.

Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 80 cm, délka hlavy je 20-30 cm. V průměru dosahují samice délky 2,5 m a váhy 150 kg.

Indičtí tygři dorůstají podobné velikosti jako tygři ussurijští a spolu s nimi jsou tak největšími kočkovitými šelmami na světě.

Pruhování je méně husté než u ostatních tygrů, černé na žluto - až oranžovo - hnědém podkladě. Jeho zbarvení ho v lesních porostech dokonale maskuje. Černé pruhy na jeho srsti totiž připomínají stíny rostlin a větví.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tygra indického můžeme nalézt především v Indii, Bangladéši, Nepálu, Bhútánu, Sundarbanu a Myanmaru (dříve Barma). Z toho plyne že se jedná o lesní šelmu. Přestože žije samotářsky, vytváří si rozsáhlé teritorium o velikosti až 50 km2. Podle odhadů se k roku 2005 vyskytuje na světe kolem 4500 jedinců [zdroj?] (v osmdesátých letech 19. století čítala populace tygra indického na 2000 kusů [zdroj?]). Nejvíce tygrů dnes žije v Indii (3000 kusů) a v Nepálu a Bangladéši (kolem 200 jedinců). Pár zástupců žije také v Myanmaru, ti ovšem již nejsou geneticky „čistí“ kvůli páření se se zástupci jiného poddruhu. [zdroj?] Tygr indický je přísně chráněný a v Bangladéší a Indii se pro něho staví přísně chráněné rezervace. Indický Projekt tygr pomohl ke zvýšení populace, na rozdíl od tygra ussurijského (sibiřského) již indický tygr nepatří mezi kriticky ohrožené druhy.

Podle odhadů žilo v 19. století na naší planetě kolem 50 tisíc kusů, ale kvůli ztrátě přirozeného životního prostředí a pytlákům se jejich počet rapidně snížil. Byli loveni nejen pro jejich kůži, ale také pro jejich kosti a zuby, které se využívaly v tradičním východoasijském lékařství.

Potrava a způsob lovu[editovat | editovat zdroj]

Tygr je samotářské zvíře lovící převážně v noci, není to vytrvalý běžec, takže si za své oběti často vybírá slabá nebo zraněná zvířata. Útočí tak, že se nejdříve plíží ke kořisti v trávě (díky jeho maskovaní si ho oběť mnohdy nevšimne ani tehdy, plíží-li se ve velice nízkém porostu) a poté ji rychlým skokem polapí. Kořist usmrtí tak, že jí prokousne hrdlo nebo jí kousne do týla a zlomí vaz. Tygr útočí nejčastěji zezadu, ulovenou kořist si poté odtáhne do houští a její zbytky přikryje listím (tygři se často ke své kořisti opět vrací).

Mezi hlavní složky potravy patří gaurové a buvoli, avšak nepohrdne také menšími zvířaty jako jsou zající, opice, hulmani a pávi. Jsou známy také útoky na nosorožce a mladé slony. Čas od času uloví také predátory jako jsou leopardi, vlci, krokodýli, lišky a dhoulové.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Detail tygří tlapy

Tygr indický se rozmnožuje během jara, hledá samici v jejím teritoriu, kde s ní pak 20-80 dní zůstává. Samice je schopna oplození pouze 3-7 dní. Po úspěšném spáření se samec opět vrátí do svého teritoria.

Samice si poté během 2 týdnů vyhledá doupě (např. ve skalních dutinách nebo pod vyvráceným stromem), ve kterém vrhne 3-4 mláďata. Jsou sice slepá, ale mají už srst podobnou dospělým jedincům. Samice kojí mláďata zhruba 8 týdnů, pak jim začne nosit menší kousky masité potravy. Další dny matka nechává svá mláďata, aby si sama ulovila vlastní potravu. Ještě před dosažením jednoho roku jsou mladí tygři schopni sami lovit.

Bílý tygr[editovat | editovat zdroj]

Bílý tygr v ZOO Liberec

Bílé zbarvení je recesivní mutace, která byla v přírodě zdokumentována jen u indických tygrů. Odhaduje se, že zhruba na 15 000 běžně zbarvených indických tygrů připadá jeden bílý tygr. Je zmiňován i výskyt bílých tygrů v populaci tygra ussurijského, avšak daný fakt nebyl dosud vědecky prokázán. Bílí tygři ussurijští chovaní v zajetí nejsou čistokrevní, nesou v sobě geny indických tygrů. Zbarvení je způsobeno recesivním genem, nejde tedy o albinismus. Duhovky bílých tygrů jsou proto modré, nikoli růžové jako u pravých albínů. Prvního bílého tygra chytil mahárádža Martand Singh v 50. letech 20. století v indickém státě Madhjapradéš.

V ZOO jsou bílí tygři populární atrakcí. Hlavním problémem chovu je právě inbreeding, bývá problém sestavit chovný pár, kde by si samec a samice nebyli blízce příbuzní. Proto řada jedinců trpí genetickými vadami jako například šilhání (strabismus). Jednou z možností, jak rozšířit velmi úzký genpool, je zakřížit do chovu běžně zbarvené tygry. Potomci páru, kde je jeden tygr bílý a jeden běžně zbarvený, budou všichni běžně zbarvení, ponesou si však v sobě gen pro bílou barvu (a u čistě bílých tygrů i gen pro "nepřítomnost" pruhů). Zkřížíme-li pak dvojici takových tygrů, zhruba čtvrtina mláďat bude opět bílá.

Existují i zcela bílí tygři. Zde působí další genetická mutace, je přítomen další recesivní gen. Pruhy jsou ve skutečnosti přítomny, jsou však tak světlé, že jsou lidským okem téměř neviditelné. Tato mutace pravděpodobně pochází od ussurijských tygrů. Dnešní čistě bílí tygři jsou potomky sourozeneckého páru Bhim a Sumita ze ZOO v Cincinnati. Zhruba čtvrtina jejích potomků se narodila čistě bílá. Mutace byla následně podchycena dalším inbreedingem.

V Česku úspěšně chová bílé tygry od roku 1994 ZOO Liberec. Dne 1. července 2012 se zde narodili dva samci a samička.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Tygři indičtí jsou často zabíjeni místními rolníky
  • Je jednou z mála šelem, které nelezou na stromy[zdroj?]
  • Za jednu noc je tygr schopen spořádat na 30 kg masa[zdroj?]
  • Umí skvěle plavat, uloví i středně velikého krokodýla
  • Tygrův řev je možné slyšet až na vzdálenost 3 kilometrů.
  • Tygr má silný pach stejně jako většina šelem, obzvláště v uzavřeném kotci, jeho trus je často používán k odrazování (zastrašení) býložravců, např. indickými drahami.
  • Dle některých teorií tygři přispěli k vymizení lvů indických z podstatné části indického subkontinentu.[zdroj?]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]