Tunel Sveti Ilija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tunel Sveti Ilija
[[Soubor:
Sveti Ilija Tunnel - Southern Portal 002.jpg
| 250px ]]
Tunel Sveti Ilija – vjezd od Baška Voda
Základní údaje
 Stát:  Chorvatsko Chorvatsko 
 Místo:  Baška VodaA1 
 Silnice:  D532 
 1. portál:  Zagvozd (severní strana) 
 2. portál:  Bast (jižní strana) 
 Provozní délka:  4,25 km
 Délka tubusu:  4,249 km
 Délka tubusu:  4,256 km
 Počet dopr. tubusů:   1
 Počet serv. tubusů:   1
Výstavba
 Dodavatel:  Hidroelektra niskogradnja
 Zahájení stavby:  25. března 2008
 Poslední průraz:  21. ledna 2010
 Dokončení:  31. prosince 2012
 Otevření:  8. července 2013
 Náklady:  cca. 316 milionů kun
1. tubus
 Zahájení stavby 1. tubusu:  25. března 2008
 Průraz 1. tubusu:  21. ledna 2010
 Dokončení 1. tubusu:  2012
 Otevření 1. tubusu:  8. července 2013
2. tubus
 Zahájení stavby 2. tubusu:  25. března 2008
 Průraz 2. tubusu:  21. ledna 2010
 Dokončení 2. tubusu:  2011
 

Tunel Sveti Ilija (česky Svatý Elijáš) se nachází ve Splitsko-dalmatské župěChorvatsku na státní silnici č. 532. Spojuje pobřeží u letoviska Baška Voda s dalmatským vnitrozemím za pohořím Biokovo (Imotska krajina) a s chorvatskou dálnicí A1. Je to jediný tunel v Evropě ražený v krasovém masívu.[1]

Tunel se nazývá dle stejnojmenné hory v pohoří Biokovo (Sv. Ilija – 1642 m n. m.), v jehož masívu je proražen. Drží i chorvatský primát ve výšce nadloží, která tu představuje více než 1300 metrů. Šířka tunelu činí 11 metrů a vozovka s dvěma jízdními pruhy je široká 7,7 metru. Na jižní, přímořské straně tubusy ústí u obce Bast nad letoviskem Baška Voda. Na vnitrozemské, severní straně u osady Rastovac u Zagvozdu.

Výstavba tunelu[editovat | editovat zdroj]

Tunel se začal budovat v roce 2008 a o dva roky později byl proražen. V roce 2011 se práce téměř zastavily kvůli nedostatku financí a nevyřešeným majetkovým sporům na severní straně. Stavbu čtyřproudových přístupových komunikací na obou stranách tunelu převzala společnost Hrvatske autoceste (HAC), která začátkem prosince 2012 začala s výstavbou komunikací a stanovila lhůtu dokončení asfaltování do konce téhož roku.[2]

V lednu 2012 se začala stavět silnice od severního portálu k dálničnímu exitu Zagvozd (2,5 km) a o měsíc později byly zahájeny práce i na jižní straně. Silnice od jižního portálu tunelu se napojuje na Jadranskou magistrálu u letoviska Baško Polje (Autocamp Alem). Během listopadu 2012 probíhaly dokončovací práce a následně bude tunel vybaven signalizačním, ventilačním a bezpečnostním zařízením.

Otevření tunelu[editovat | editovat zdroj]

Svou délkou přes 4200 metrů se jedná o čtvrtý nejdelší tunel v Chorvatsku (po dálničních tunelech Mala Kapela, Sveti Rok a silničním tunelu Učka).[3][4]

Z důvodu nedostatku financí a nevyřešených majetkových sporů byl termín otevření tunelu již několikrát odložen. Na konci srpna 2012 již bylo odkoupeno více než 90 % potřebných pozemků. Tunel byl slavnostně otevřen 8. července 2013 i přes protesty a demonstrace místních obyvatel, kteří nesouhlasí se zpoplatněním jeho průjezdu.[5][2]

Ceník[editovat | editovat zdroj]

Cena za jeden průjezd včetně DPH, stav k 1. 8. 2013.[pozn. 1]

Kategorie IA I II III IV
kuny (HRK) 12,- 20,- 30,- 45,- 66,-

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Majitelé předplatných karet ENC mají 60% slevu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://cestovani.idnes.cz/novy-tunel-svaty-ilja-v-chorvatsku-na-makarskou-fuc-/chorvatsko.aspx?c=A130517_115249_zahranicni_brm
  2. a b http://www.makarsko-primorje.com/?p=5331
  3. http://lotsberg.net/data/croatia/list.html
  4. http://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/tunel-sveti-ilija-kroz-biokovo-napokon-izasao-na-more.html
  5. http://www.slobodnadalmacija.hr/Split-%C5%BEupanija/tabid/76/articleType/ArticleView/articleId/171464/Default.aspx
  6. http://www.chorvatsko.cz/aktual/130709_tunel-sveti-ilija-v-pohori-bikovo-byl-konecne-otevren.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu