Trojúhelníková nerovnost
Trojúhelníková nerovnost v matematice tvrdí, že součet délek dvou stran trojúhelníku není nikdy menší než délka strany třetí. Obecněji to znamená, že cesta z A do B a pak do C není kratší než cesta z A přímo do C. Tato nerovnost je větou v mnoha oblastech matematiky, např. reálných číslech, Euklidovském prostoru, Lp prostorech. Slouží jako axiom pro zavedení pojmu normovaný vektorový prostor a metrický prostor.
Obsah |
[editovat] Reálná a komplexní čísla
V tělese reálných a komplexních čísel platí trojúhelníková nerovnost pro absolutní hodnoty libovolných čísel
a
ve tvaru

[editovat] Odvození trojúhelníkové nerovnosti v reálných číslech
Pro absolutní hodnotu reálného čísla vždy platí
a zároveň
.
Použijeme-li obě tyto nerovnosti současně pro dvě čísla
a
a sečteme-li je, dostáváme
a
.
Z definice absolutní hodnoty
víme, že může nabývat jen hodnot
nebo
. Tedy kombinací posledních dvou nerovností dostáváme trojúhelníkovou nerovnost.
[editovat] Normovaný vektorový prostor
V normovaném vektorovém prostoru
s normou
má trojúhelníková nerovnost tvar

pro každé dva vektory
a
z
.
[editovat] Lp prostory
V Lp prostorech se trojúhelníkové nerovnosti říká Minkowského nerovnost. Díky ní se ukazuje, že Lp prostory jsou normované vektorové prostory.
[editovat] Metrický prostor
V metrickém prostoru
s metrikou
má trojúhelníková nerovnost tvar:

to jest, že vzdálenost
a
není větší než součet vzdálenosti z
do
a vzdálenosti z
do
.
[editovat] Důsledky
Úpravou trojúhelníkové nerovnosti dostáváme jiný vhodný tvar
pro absolutní hodnoty v reálných a komplexních číslech,
pro normované vektorové prostory a
pro metrické prostory.
Z těchto tvarů už plyne, že absolutní hodnota, norma i funkce
jsou Lipschitzovské, tedy i spojité funkce.