Tlusticovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tlusticovité

Aeonium haworthii
Aeonium haworthii
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď: tlusticovité (Crassulaceae)
Rozchodník Sedum oreganum
Tlustice Crassula capitella
Echeveria runyonii
Kalanchoe pumila

Tlusticovité (Crassulaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu lomikamenotvaré (Saxifragales). Tato čeleď je kosmopolitně rozšířena a zahrnuje asi 900 až 1500 druhů ve 35 rodech. Její zástupci jsou převážně suchomilné sukulenty se zdužnatělými listy. Některé druhy jsou používány jako skalničky nebo pokojové rostliny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Tlusticovité jsou sukulentní byliny a keře se střídavými,vstřícnými nebo i přeslenitými jednoduchými listy, někdy uspořádanými v bazální růžici. Rostliny jsou lysé nebo s jednoduchými chlupy. Na povrchu epidermis se často vytváří izolující vosková vrstva. Listy jsou dužnaté, celistvé nebo zřídka peřeně členěné, výjimečně i zpeřené, s peřenou žilnatinou nebo jednožilné, unifaciální, bez palistů. Čepel je celokrajná nebo vroubkovaná či zubatá. Květy jsou jednotlivé nebo ve vrcholících či chocholících, pravidelné, většinou pětičetné a oboupohlavné, obvykle bez hypanthia. Kalich i koruna v počtu 4 nebo 5, výjimečně 3 nebo až 30 plátků, volné nebo srostlé. Tyčinek je nejčastěji 5 (3 až 30), jsou volné nebo přirostlé ke koruně, na bázi srostlé nebo nesrostlé. Gyneceum je složeno z 5 (3 až 30) volných nebo na bázi srostlých plodolistů, s 5 až mnoha (výjimečně jen 1) vajíčky a laterální placentací. Plodem je měchýřek nebo výjimečně tobolka, vznikající srůstem plodolistů. Semena jsou drobná a jsou šířena především větrem.

Tlusticovité často obsahují taniny a alkaloidy. Charakteristický je CAM metabolismus. Oxid uhličitý je přijímán v noci, kdy se otevírají průduchy, je metabolizován a ve dne probíhá jeho štěpení fotosyntézou. Rostlina tak zabraňuje ztrátám vody.

Mykorhiza chybí. Opylovány jsou hmyzem, některé velkokvěté druhy Kalanchoe ptáky. Častá je protandrie, zabraňující samoopylení tím, že nejdříve dozrají prašníky a po jejich vyprášení se teprve stávají čnělky schopné opylení.

Charakteristickým stanovištěm jsou suché a skalnaté oblasti. Existují však zcela netypické výjimky, některé mexické druhy rodu rozchodník (Sedum) rostou jako epifyty, přinejmenším jeden druh tlustice (Crassula) je vodní. Vlhkomilnou rostlinou je i evropská masnice vodní (Tillaea aquatica).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Čeleď je kosmopolitní, není zastoupena v jihovýchodní Asii a v Polynésii. Největší druhové bohatství je v Mexiku a jihoafrickém Kapsku.

V České republice se jako původní rostliny vyskytuje 12 druhů v 5 rodech. Rozchodník (Sedum) je zastoupen 6 druhy, rozchodníkovec (Hylotelephium, dříve řazen do rodu rozchodník) 3 druhy. Další 3 rody jsou zastoupeny jediným druhem: masnice vodní (Tillaea aquatica), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) a netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera). Dosti často zplaňují některé pěstované druhy: rozchodník pochybný (Sedum spurium), rozchodník suchomilný (Sedum rupestre), rozchodník španělský (Sedum hispanicum) a netřesk střešní (Sempervivum tectorum).[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V Cronquistově systému byla čeleď řazena do řádu růžotvaré (Rosales). Dříve bylo rozlišováno 6 podčeledí, některé se však ukázaly nemonofyletické. V současné taxonomii jsou rozlišovány dvě podčeledi - Kalanchoideae a Sempervivoideae. Rodové členění je dosud značně neustálené.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Tlusticovité mají malý ekonomický význam. Některé rody jsou pěstovány jako skalničky (rozchodník (Sedum), Echeveria), jiné jako pokojové rostliny (tlustice (Crassula), Kalanchoe).

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

  • Aeonium - 31 druhů, pocházejících především z Kanárských ostrovů. Některé druhy i v Africe a Jemenu
  • Crassula - tlustice - asi 250 až 300 druhů v Eurasii, Africe i Severní a Jižní Americe a Austrálii
  • Echeveria - 120 až 150 druhů v Mexiku, již. USA (Texas), Střední Americe a Argentině
  • Hylotelephium - 33 druhů v Evropě, Asii a Severní Americe
  • Jovibarba - netřesk - 3 druhy v Evropě a Asii
  • Kalanchoe - 125 až 200 druhů domácích v Africe, na Madagaskaru a v tropické Asii
  • Rhodiola - rozchodnice - 60 až 90 druhů, Holarktis, především v chladných podmínkách vysokých hor a severních oblastí
  • Sedum - rozchodník - asi 450 druhů, především na severní polokouli
  • Sempervivum - netřesk - 40 až 100 druhů v Evropě a Asii

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Adromischus, Aeonium, Aichryson, Bryophyllum, Chiastophyllum, Cotyledon, Crassula, Cremnophila, Diamorpha, Dudleya, Echeveria, Graptopetalum, Greenovia, Hylotelephium, Hypagophytum, Kalanchoë, Lenophyllum, Meterostachys, Monanthes, Mucizonia, Orostachys, Pachyphytum, Pagella, Perrierosedum, Pistorinia, Prometheum, Pseudosedum, Rhodiola, Rosularia, Sedella, Sedum, Sempervivum, Sinocrassula, Telmissa, Thompsonella, Tylecodon, Umbilicus, Villadia

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]