Netřesk střešní
Netřesk střešní
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Sempervivum tectorum L. |
Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) je sukulentní rostlina z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae).
Obsah |
Popis [editovat]
Netřesk střešní je vytrvalá bylina s růžicí přízemních, dužnatých listů, která vytváří ve volné přírodě a na zahradách na suchých stanovištích husté porosty. Jde o robustní rostlinu, v květu může mít až 60 cm. Rozevřená růžice může mít i více než 10 cm v průměru. Listy má červeně skvrnité. Na okrajích jsou listy bílé brvité, jinde jsou lysé.[1]
Ze starších (dospělých) růžic vyrůstají na začátku léta stonky zakončené závinem z množství růžově zbarvených květů. Po odkvetení růžice odumírá. Rostlina se však rozmnožuje převážně vegetativně zakořeněním dceřiných růžic.
Původ a výskyt [editovat]
Nestřesk střešní je původem z hor jižní Evropy - najdeme ho v Pyrenejích, Alpách, v horách střední Francie, Apeninách a Dinárských horách. Dnes je pěstován v celé Evropě i Severní Americe. Občas může zplaňovat.[2]
Netřesk střešní roste na zvětraných skalách a rumovištích a často se vysazuje v zahradách. Existuje v řadě různých kultivarů. Kdysi se dával i jako ozdoba zdi a ochrana střechy, protože se věřilo, že chrání budovy před bleskem. Císař Karel Veliký údajně vydal příkaz, že se má netřesk střešní sázet na všechny střechy.[3]
Dnes se opět používá jako jedna z rostlin na zelenou střechu, ale dává se i na verandy, schodiště.
Pěstování [editovat]
Netřesk střešní dáváme na sluneční stanoviště. Množíme ho v jarní době listovými řízky, odnožemi nebo ze semen. Sází se do sponu asi 20x20 cm.[4] Je velmi nenáročný, pokud má prostor, rozrůstá se a pokrývá půdu.
Ohrožení a ochrana [editovat]
Netřesk střešní patří mezi chráněné druhy v Maďarsku.[5]
Léčitelství [editovat]
Podle Českého herbáře (Alois Hynek,Praha,m 1899): „Listí šťavnaté má chuť nakyslou, trpkou, užívá se za chladící lék v zimnici a krvotoku; odvar proti úplavici a přílišné čmýře. Kořen má chuť ostrou a hořkou.
Šťáva z listí zahání kuří oka; zvláště dobře přiložiti na oko list rozmačkaný; rovněž tak užívá se jich při bolavých prsech; na vole klade se náplast z netřesku, soli a oleje, vše dohromady stlučeno.“[6]
Fotogalerie [editovat]
Literatura [editovat]
- ↑ http://www.garten.cz/a/cz/2482-sempervivum-netresk/
- ↑ http://botany.cz/cs/sempervivum-tectorum/
- ↑ http://www.floranazahrade.cz/zdravi/netresk.htm
- ↑ http://www.floranazahrade.cz/zdravi/netresk.htm
- ↑ http://botany.cz/cs/sempervivum-tectorum/
- ↑ . V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 155 http://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?433
- J. Volák, J. Stodola, F. Severa - Velká kniha léčivých rostlin
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skalnica strechová na slovenské Wikipedii.