Netřesk střešní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Netřesk střešní

Netřesk střešní
Netřesk střešní
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď: tlusticovité (Crassulaceae)
Rod: netřesk (Sempervivum)
Binomické jméno
Sempervivum tectorum
L.

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) je sukulentní rostlina z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Netřesk střešní je vytrvalá bylina s růžicí přízemních, dužnatých listů, která vytváří ve volné přírodě a na zahradách na suchých stanovištích husté porosty. Jde o robustní rostlinu, v květu může mít až 60 cm. Rozevřená růžice může mít i více než 10 cm v průměru. Listy má červeně skvrnité. Na okrajích jsou listy bílé brvité, jinde jsou lysé.[1]

Ze starších (dospělých) růžic vyrůstají na začátku léta stonky zakončené závinem z množství růžově zbarvených květů. Po odkvetení růžice odumírá. Rostlina se však rozmnožuje převážně vegetativně zakořeněním dceřiných růžic.

Původ a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Nestřesk střešní je původem z hor jižní Evropy - najdeme ho v Pyrenejích, Alpách, v horách střední Francie, Apeninách a Dinárských horách. Dnes je pěstován v celé Evropě i Severní Americe. Občas může zplaňovat.[2]

Netřesk střešní roste na zvětraných skalách a rumovištích a často se vysazuje v zahradách. Existuje v řadě různých kultivarů. Kdysi se dával i jako ozdoba zdi a ochrana střechy, protože se věřilo, že chrání budovy před bleskem. Císař Karel Veliký údajně vydal příkaz, že se má netřesk střešní sázet na všechny střechy.[3]

Dnes se opět používá jako jedna z rostlin na zelenou střechu, ale dává se i na verandy, schodiště.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Netřesk střešní dáváme na sluneční stanoviště. Množíme ho v jarní době listovými řízky, odnožemi nebo ze semen. Sází se do sponu asi 20x20 cm.[3] Je velmi nenáročný, pokud má prostor, rozrůstá se a pokrývá půdu.

Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]

Netřesk střešní patří mezi chráněné druhy v Maďarsku.[2]

Léčitelství[editovat | editovat zdroj]

Podle Českého herbáře (Alois Hynek,Praha,m 1899): „Listí šťavnaté má chuť nakyslou, trpkou, užívá se za chladící lék v zimnici a krvotoku; odvar proti úplavici a přílišné čmýře. Kořen má chuť ostrou a hořkou.

Šťáva z listí zahání kuří oka; zvláště dobře přiložiti na oko list rozmačkaný; rovněž tak užívá se jich při bolavých prsech; na vole klade se náplast z netřesku, soli a oleje, vše dohromady stlučeno.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skalnica strechová na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.garten.cz/a/cz/2482-sempervivum-netresk/
  2. a b http://botany.cz/cs/sempervivum-tectorum/
  3. a b http://www.floranazahrade.cz/zdravi/netresk.htm
  4. . V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 155 http://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?433

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Volák, J. Stodola, F. Severa - Velká kniha léčivých rostlin