Tepelná roztažnost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tepelná roztažnost (někdy také teplotní roztažnost) je jev, při kterém se po dodání/odebrání tepla tělesu (po zahřátí/ochlazení tělesa o určitou teplotu), změní délka (objem) tělesa. Většina látek se při zahřívání rozpíná, to znamená, že jejich molekuly se pohybují rychleji a dále od sebe.
Obvykle je uvažována přímá úměrnost mezi změnou veličiny ΔX a změnou teploty ΔT. Matematicky vyjádřeno, změna délky (objemu) je lineární funkcí změny teploty T.
X0 představuje výchozí hodnotu veličiny X před změnou teploty, γ je součinitel (koeficient) teplotní roztažnosti, který bývá udáván v jednotkách K-1 nebo °C-1.
