Týnský potok
| Týnský potok | |
|---|---|
 Týnský potok v Týně | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 3,492 km |
| Plocha povodí | 5,7 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-16-01-090 |
| Pramen | |
| Trať Josefina na Podklášteří 49°14′10,85″ s. š., 15°51′13,98″ v. d. 480 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Jihlavy na Nových Dvorech 49°12′57,56″ s. š., 15°53′7,22″ v. d. 395 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Kraj Vysočina) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Jihlava | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Týnský potok je potok, levostranný přítok řeky Jihlavy v Třebíči. Jeho vody napájejí soustavu městských rybníků, které v minulosti sloužily převážně k zásobování města vodou. Jeho délka činí 3,5 km a plocha povodí 5,7 km².[1]
Týnský potok pramení nedaleko bažantnice na severozápad od rybníka Zámiše v nadmořské výšce 480 m n. m., protéká přes něj a teče k Týnskému rybníku. Jedna část potoka pod zemí pokračuje k rybníku Kuchyňce, druhá část plyne k rybníku Hladovému a k někdejšímu rybníčku Konopníčku, v současnosti zasypanému. Částečně zatrubněný potok stéká do Týnského údolí, kde nedaleko od mostu přijímá vody svého levostranného přítoku (délka asi 2,2 km) od rybníků Baráku a Nadýmáčku. Takto posilněný míří potok k Vodovodnímu rybníku a od něho teče podél severní zdi třebíčského židovského hřbitova do posledního svého rybníčka Baby. Za Babou, v Kočičině již je jeho tok regulovaný a takto se vlévá zleva do řeky Jihlavy. K regulaci došlo počátkem 50. let 20. století.[2]
Rybníky[editovat | editovat zdroj]
Vody Týnského potoka napájejí tyto rybníky:
- Zámiš, 3,93 ha;
- Týnský, 1,12 ha;
- Hladový, 0,33 ha;
- Barák (Kuldánek, Druhý), 0,44 ha; napájený přítokem;
- Nadýmáček (U Suchých, Třetí), 0,4 ha, napájený přítokem;
- Vodovodní (Vasrlajtunk), 0,61 ha;
- Baba (Babák), 0,14 ha;
- Kuchyňka, 2,88 ha.
V minulosti to byl na hlavním toku rybníček Konopníček o ploše 0,18 ha, na severním přítoku to býval rybník Chudoba o ploše asi 6,5 ha a na jihu rybníček Obůrka o ploše 0,33 ha, napájený z Kuchyňky.
Rybník Kuchyňka byl zbudován, aby zdržoval vodu k napájení vodního příkopu pod hradbami kláštera. Vodu do příkopu přiváděla strouha dnešní ulicí 9. května.[3] Rybníky v Týnském údolí sloužily zásobování vodou. Využívání rybníka Baby je doloženo k roku 1610. Téhož roku město pořídilo koupí od týnského občana Ondřeje Kuldánka tři malé selské rybníčky.[4] Roku 1887 rozhodla rada města postavit vodovod využívající vod Týnského potoka. Příštího roku tak byl dokončen Vodovodní rybník a při něm filtrační zařízení. Vodovodní potrubí bylo nataženo na Karlovo náměstí, Stařečku, Jejkov a Nové Dvory; celkem měřilo 2,3 km.[5] Pro nedostatečnou kapacitu musel být do systému napojen roku 1908 i Nadýmáček. Panský rybník Chudoba, jehož polohu dodnes připomíná trať V Chudobě nad Novým hřbitovem, nebýval bohatý na vodu.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50000. [s.l.]: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., 1993. Dostupné online. Kapitola mapový list 23-42.[nedostupný zdroj]
- ↑ JOURA, Jiří. Obrázky z minulosti Třebíče. XXXI. Zpravodaj města Třebíče. 10. 1987, čís. 10, s. 25.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče. 5. 1978, čís. 5.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče. 1979.
- ↑ JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města. Ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Svazek 2. Brno: Blok, 1981. 2 svazky (222 s.). S. 104.
- ↑ JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. S. 141–142.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Týnský potok na Wikimedia Commons
